I když byla tato rostlina oblíbena již starými Římany a Řeky, u nás se pěstuje teprve několik posledních let. Přitom je nenáročná na pěstování a bohatá na vitamíny a minerální látky. Největší popularitu mangold zaznamenal v západní Evropě a Severní Americe. Je bohatý na vitamín A, B a C, dále na vlákninu a bílkoviny. Z minerálních látek obsahuje draslík, vápník, železo a hořčík, kyselinu jablečnou, citronovou a vinnou. Obsahuje také betain, který působí antiskleroticky. Listy se výhradně konzumují po tepelné úpravě, čímž se liší od jiné listové zeleniny. Delikatesní je mangold ve spojení např. se slaninou nebo jen tak zapečený s bešamelovou omáčkou. Jinak se používá jako špenát. V létě, kdy špenát vybíhá do květu je jeho rovnocenou náhradou.

Mangold je dvouletá rostlina. Zatímco v prvním roce od výsevu či výsadby tvoří zdužnatělý kořen a listy, v druhém roce vykvétá a tvoří semena. Mangold je příbuzný se špenátem a řepou, konzumní částí jsou však listy nebo řapíky, které vyrostly v prvním roce. Rostlina tvoří výrazné lesklé listy, které mohou mít světle nebo tmavě zelenou barvu nebo červenofialové zbarvení čepelí. Řapíky mají obvykle bílou nebo červenou barvu, jsou dužnaté, křehké a šťavnaté. Nejsou hořké, jejich chuť je jemná, takže nevyžadují bělení pro zjemnění chuti. Rostlina dobře snáší i nízké teploty a přezimuje na záhoně. Pokud zajistíme zimní přikrytí, na jaře se dočkáme ještě jedné sklizně. Teprve poté rostlina vykvete a odumře. Pro růst vyžaduje poměrně dost místa. Dorůstá do výšky až 50 cm.

Sklizeň začíná podle druhu od června do října. Zatímco listové druhy sklízíme kdykoliv i v nedorostlém stavu, řapíkaté druhy je nutné nechat řádně vyvinout. To je zhruba 3 - 4 měsíce od výsevu. Vyvinuté listy se sklízejí postupným odlamováním nebo odřezem od léta do zimy. Při postupné sklizni je třeba listy sklízet opatrně, aby nedošlo k poškození hlavy kořene. Sklízí se vždy rozvinuté listy, tzv, srdce rostliny můsí zůstat neporušené, aby mohly z vnitřního srdéčka vyrůstat nové listy. Pro jednu rodinu se doporučují 2 rostliny, ze kterých se budou sklízet doslova náruče listů. Bohužel listy poměrně rychle uvadají, takže jejich dlouhodobé skladování není možné. V uzavřené PET láhvi vydrží až 14 dní.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Z užitného hlediska se dělí mangold na:
listový - tvoří úzké řapíky a mohutné listové čepele. Používá se jako špenát. V létě ho plnohodnotně nahrazuje, protože špenát vybíhá do květu. Odrůdy: Gator

řapíkatý (chřestový) - tvoří menší listové čepele, zatímco řapíky jsou výrazně dužnaté. Ke konzumaci se využívají řapíky, které se vařené přidávají do salátů nebo se upravují stejně jako chřest. Odrůdy: Genfer selma (zelený druh), Charlotte (zelený druh), Feurio (červený druh), Rhubarb (červený druh)

přechodný - tvoří středně široké řapíky. Jejich tepelná úprava je možná stejně jako u listového a řapíkatého druhu.
Původ: Středomoří
Druh: listová zelenina
Typ listu: střední listy, zubovité
Výška: 30 - 50 cm
Náročnost pěstování: Rostlina je náročná na bohatou a pravidelnou zálivku.
Trvanlivost: Je to dvouletá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: vlhko
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: středně

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Vhodné je světlé stanoviště.
Teplota: Rostlina není náročná na teplotu. V zimě snáší teploty bod bodem mrazu, mladé rostliny jsou však na raní mrazíky citlivé. V létě mangoldu nevadí vysoké teploty, které u jiných rostlin způsobují vybíhání do květu.
Voda: Pro bohatou tvorbu listů je nutná pravidelná a bohatá zálivka, na kterou je rostlina skutečně náročná. Doporučuje se zamulčování, pro udržení dostatečně vlhkosti.
Hnojení: Pro bohatou sklizeň je přísun živin nezbytný. Hnojíme vícesložkovým hnojivem nebo dusíkatým hnojivem. Nejvhodnější je ledek amonný.
Množení: Množení je možné semeny.
Sadba: Semena vyséváme na záhon od dubna do května nebo vysazujeme předpěstované sazenice, které přijdou na venkovní záhon v dubnu. Aby si mladé sazenice zachovaly zdravý kořenový obal, pěstujeme je v sadbovači. Vzdálenost mezi rostlinami je doporučena 40 x 50 cm.
Zemina: Vhodná je dostatečně vyhnojená půda organickými hnojivy.
Škůdci: Mangold je napadán nejčastěji slimáky, které okusují v noci kořeny a listy. Dalším škůdcem je padlí, které se vyznačuje bílým povlakem na listech. Padlí se zbavujeme postřikem Novozir, Dithane.
Choroby: Náhlé uhynutí vzešlých rostlin způsobuje řepná spála. Zabráníme jí mořením semen a střídáním plodin na stanovišti. Mozaikové skvrny na listech a žloutnutí listů způsobuje viróza. Doporučuje se včas odstranit napadené listy.

Články na téma Mangold


Co je smíšená kultura a která zelenina si navzájem prospívá

Co je smíšená kultura a která zelenina si navzájem prospívá

Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?

Která zelenina a ovoce jsou pro psy vhodné? A je vůbec rostlinná strava nutná?

Která zelenina a ovoce jsou pro psy vhodné? A je vůbec rostlinná strava nutná?

Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.