Cedr | Cedrus

Tento půvabný jehličnan dosahuje v dospělosti mohutných rozměrů, může dosahovat výšky dokonce až 20 m. Cedry zpočátku rostou kuželovitě, v dospělosti však mívají obvykle plochý vrchol. I když jsou cedry velice podobné modřínům, na rozdíl od nich na zimu neopadávají. Pro úspěšné pěstování je třeba dbát několik důležitých zásad. Hodí se pro výsadbu do teplejších oblastí a na slunné stanoviště chráněné před zimním větrem. Do menších zahrad se hodí spíše menší druhy, kterým je na zimu navíc třeba zajistit zimní přikrytí. V našich podmínkách za tuhých mrazů mohou cedry namrzat. Mezi nejotužilejší druh patří C. atlantica. Dá se obecně říci, že na mráz jsou citlivé mladé stromy a žlutopestré druhy.

Mladé rostliny tvoří jehlicovité listy uspořádané spirálovitě, zatímco starší ve svazečcích na krátkých výhoncích. Jehlice mohou být podle druhu zelené, modrozelené nebo žlutozelené. Starší exempláře jsou poměrně vysoké, proto se pro zahrady hodí nejlépe druhy „Pendula“, které mají převislý růst. V dospělosti tvoří cedry samičí soudkovité šišky, které rostou vzpřímeně. Na větvích zůstávají obvykle 2 roky nežli dozrají a po dozrání se rozpadají.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: C. atlantica (cedr atlaský) – dosahuje v dospělosti mohutných rozměrů, nejlépe vynikne jako solitéra. Druhy: Glauca (modrozelené jehlice, namodralé šišky), Glauca Pendula (převislý růst, modrostříbrné jehlice); Compacta (zakrslý druh, zelené jehlice s jemně namodralým nádechem);

C. deodara (himalájský cedr) – tento druh cedru je obzvlášť citlivý na vymrznutí. Typické jsou sklánějící se větve, nese zelené jehlice. Druhy: Aurea (na jaře jsou jehlice žlutě zbarvené); Golden Horizon (převislý růst, jehlice jsou žlutozelené, na podzim modrozelené);

C. libani (cedr libanonský) – tento cedr je značně choulostivý a obzvlášť po výsadbě roste velmi pomalu. Tmavě zelené jehlice mají modrozelený nádech. Roste hustě již od země. Druhy: Glauca (jehlice jsou modrozelené vyrůstající ve svazcích po 10 - 20.

C. brevifolia (cedr krátkolistý) – roste velice pomalu, tvoří řídkou korunu se sklánějícími se větvemi. Tento druh cedru má nejkratší jehlice zhruba 1 cm a mají zelenou barvu. Hodí se do malých zahrad, protože je to spíše malý strom. Starší exempláře nesou hnědé, soudkovité šišky.
Původ: severní Afrika, Maroko, Himaláje
Druh: jehličnan, stálezelený strom
Typ listu: stále zelené
Výška: 10 - 1000 cm
Náročnost pěstování: Je to dřevina pro zkušenější pěstitele. Nejméně náročný je druh cedr atlanstký, nejvíce náročný na pěstování je cedr himalájský.
Použití: Hodí se výhradně jako solitéra, tato rostlina si to určitě zaslouží, aby vynikla její krása. Některé druhy potřebují při růstu dostatek místa.
Trvanlivost: Při správné péči je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: žádá zimní přikrytí
Vlhkomilnost: normální
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: náročná

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné, chráněné stanoviště. Cedry nesnášejí studený vítr a pozdní mrazíky. Nehodí se do mrazových kotlin a do horských oblastí.
Voda: Poměrně dobře snáší sucho, ale při dlouhém období sucha rostou pomalu. Nesnáší dlouhodobé přemokření. V zimě za bezmrazého počasí rostlinu vydatně zaléváme.
Množení: Množení je značně obtížné, je možné pouze zkušenými odborníky. Množí se roubováním a výsevem.
Přesazování: Rostlina nesnáší přesazování.
Sadba: Ideálním obdobím pro výsadbu je jaro. Rostlinu vysazujeme do kvalitního substrátu s trochou kompostu. Cedr má tak dostatek času zakořenit a vytvořit nové kořínky.
Zemina: Ideální je dobře propustná půda jemně kyselá půda, v příliš vápenaté půdě může koruna ztrácet namodralý nádech. Příliš vápenatá půda nesvědčí cedru himalájskému.