Hrách patří mezi zeleninu, která je zdrojem bílkovin a vitamínů C, B, vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku aj. Tato lusková zelenina patří do čeledi vikvovitých. Jde o jednoletou rostlinu, jejíž vegetační doba trvá 65 - 90 dní. Výsev provádíme na jaře a plody slízíme v létě. Pokud chceme hrách sklízet i na podzim v polovině června vyséváme rané druhy s krátkou vegetační dobou. Poléhavá lodyha nese jemně spirálovité listy. Květy jsou bílé. Před otevřením květu dojde k jeho opylení. Plodem je lusk složený ze dvou chlopní. Zralé lusky pukají podél obou švů a ukrůvají zelené semena, pro která rostlinu pěstujeme. Zrna mohou být světle až tmavě zelená. Semena sklízíme postupně podle jejich zralosti. V době vegetace je nutné zajistit bezplevelný stav stanoviště, kde je rostlina vyseta.
K pěstováná se hodí tyčová nebo drátěná opora. Řadí se do plodin třetí trati, tzn. že si plodiny obstarávají dusíkatou výživu tím, že do půdy poutají vzdušný kyslík pomocí hlízkových bakterií na svých kořenech. Třetí trať mí nízký obsah živin zejména dusíku. Hodí se zejména pro pěstování luskovin. Pro pěstování jiných druhů zeleniny je třeba půdu doplnit průmyslovými hnojivy nebo pohnojit kompostem a převést zpět na první trať.
| Odrůdy: |
P. sativum convar. medullare (hrách dřenový) - jeho hlavní výhodou je, že jeho semena nebobtnají, jsou proto vhodná k mražení a k čerstvému zpracování v kuchyni;
P. sativum var. saccharatum (hrách cukrový) - ke konzumaci se používá celý lusk včetně semen; P. sativum convar. sativum (hrách kulatosemenný) - díky vysokému podílu škrobu semena nabotnávají. Hodí se k tepelnému zpracování např. do polévek. Pěstují se velmi rané druhy, rané, středně rané, středně pozdní a pozdní druhy. |
| Původ: | severní Afrika |
| Druh: | lusková zelenina |
| Typ listu: | malé listy, roztřepené či vícetvaré |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá |
| Kvete: | Kvete od června do července. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec |
| Stanoviště: | Vyžaduje světlé stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Poloha stanoviště by neměla být příliš otevřená a větrná. |
| Teplota: | Semena začínají klíčit už pro 1 st. C, ideální je však teplota 15 - 18 st. C. Snáší i pokles teplot na -3 st. C. |
| Voda: | Rostlinu vydatně zaléváme zejména v době květu a nasazování lusků. |
| Hnojení: | Hnojení dusíkem není nutné. Hnojit můžeme NPK. |
| Množení: | Možno množit semenem. |
| Sadba: | Před výsevem půdu nakypříme a vpravíme do ní kompost nebo hnůj. Jinak je třeba respektovat pravidlo, že hrách nesnáší opakovaný výsev na stejné stanoviště. S výsevem začínáme od druhé poloviny března, dřeňový hrách vyséváme od dubna do června. Semena vyséváme do hloubky 4 cm. Vzdálenost řádků je 20 - 50 cm v závislosti na druhu. |
| Zemina: | Vhodná je humózní, středně těžká půda s dostatečnou zásobou vody. |
| Škůdci: | Brouk zrnokaz hrachový přezimovává v zrnech, housenky motýlka obaleče hrachového lusky prokousávají a znehodnocují. |
| Tip: | Stabilitu rostliny je třeba zajistit oporou. |
Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Přistál nám v redakci e-mail, ve kterém se nás čtenář ptal, jak se zbavit třásněnek. Byl přesvědčen, že k nim domů každý rok nalétávají zvenčí, a že ale neútočí na jejich pokojové rostliny. Více méně jich denně vysají ze stěn, stropů a podlah stovky. Prý se jim do domu třásněnky dostávají zřejmě z louky či okolních polí díky větru.
