Kapusta je bohatá na vitamín C, K a minerální látky. Nutričně je hodnotnější než např. zelí, obzvlášť pro vyšší obsah minerálních látek jako je vápník, fosfor, síru. Přesto je však její spotřeba v ČR oproti zelí nízká. Na 1 člověka vychází průměrná roční spotřeba zhruba 2 kg. Používá se do polévek, omáček nebo zeleninových salátů. Nevýhodou je, že je nutné ji tepelně upravit, aby lépe chutnala.
Tato dvouletá rostlina tvoří v prvním roce hlávky obalené bublinatými, laločnatými listy žlutozelené až tmavě zelené barvy. Žlutozelené listy obvykle tvoří rané druhy, tmavě zelené listy letní druhy, zatímco pozdní druhy mají listy s voskovitým povlakem. Roste na krátkém košťálu. Platí obecné pravidlo, že čím je řapík kratší, tím je odrůda kvalitnější.
Druhý rok hlávku prorůstá květní lata s čtyřčetnými květy. Plodem je šešule s černými semeny.
Po výsadbě by mělo následovat hnojení, které se aplikuje během vegetace 2x. Po každém hnojení by měla přijít na řadu okopávka. Vhodnou předplodinou pro kapustu je např. hrách, špenát, cibule salát nebo rané brambory.Po kapustě je vhodné pěstovat např. mrkev k podzimní sklizni, zimní pór, špenát, letní salát atd. Řadí se do skupiny plodin první trati, které vyžadují vysoký obsah živin v půdě. Rostlina poměrně dobře odolává krátkodobě mrazu.
Rané druhy sklízíme 80 - 105 dní od výsadby. Sklízet začínáme od konce května do června. Zatímco letní druhy 100 - 120 dní od výsadby, sklízet začínáme od července do srpna. Pozdní druhy sklízíme 150 - 180 dní od výsadby od října do listopadu. Ke skladování se hodí podzimní druhy, které je možné skladovat až do dubna. Skladovat hlávky je nutné ve větrané bezmrazé místnosti při teplotě okolo 5 stupňů.
| Odrůdy: |
rané druhy - dosahují váhy 300 - 800 g. Obvykle jsou kulovité nebo zašpičatělé. Druhy: Předzvěst, Raná žlutá;
letní druhy - Frigga, Cidlina - hodí se pro přímý výsev; pozdní druhy - dosahují váhy okolo 1400 g. Tvoří obvykle kulovitou hlávku nebo ploše kulovitou. Druhy: Vertus, (modrozelená hlávka), Jizera (velká, tmavě zelená hlávka), Wirosa (ploše kulovitá hlávka); |
| Původ: | Středomoří |
| Druh: | košťálová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, velké listy |
| Vůně: | Specifickou vůni dodávají sirné sloučeniny hořčičné silice. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Vybíráme světlé stanoviště. |
| Teplota: | Rostlina není náročná na teplo. Je proto možná včasná jarní výsadba a pozdní sklizeň. Krátkodobě snáší mráz, teploty od -5 do -6 st. C. |
| Voda: | Vyžaduje pravidelnou zálivku. Na příliš suchém stanovišti shazuje spodní listy. Nejnáročnější na zálivku je v době po výsadbě a v době tvorby hlávek. |
| Hnojení: | Hnojíme ve dvou etapách - 14 od výsadby přihnojujeme ledkem, za dalších 14 dní kombinovaným hnojivem např. Cereritem. |
| Množení: | Možno množit semenem. |
| Sadba: | Rané druhy vyséváme od ledna do poloviny února, vysazujeme je na záhon od poloviny března do poloviny dubna na vzdálenost 40 x 40 cm. Letní druhy vyséváme od poloviny března do poloviny dubna, na záhon je vysazujeme v květnu na vzdálesnost rostliny 50 x 50 cm. Pozdní druhy vyséváme v květnu, na záhon je vysazujeme od května do června. Vzdálenost rostliny by měla být 60 x 60 cm. |
| Zemina: | Kapustě se daří v půdě bohaté na humus. |
| Problémy: | Kapustu často sužuje nádorovitost kořenů, která se projevuje slabým růstem a vadnutím rostliny. |
| Škůdci: |
Rostlinu může napadat mšice zelná, která saje na listech. Listy žloutnou a následně zasychají. Účinným postřikem je např. Pirimor.
Dalšími škůdci jsou housenky běláska zelného a řepkového, které ožírají listy. Bojujeme proti nim postřikem insekticidy v době náletu motýlů a po vylíhnutí housenek. |
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Skutečně existují druhy zeleniny, které zdárně přežívají i za mrazu a pod sněhem. A my můžeme tuto zeleninu v zimě sklízet. Jaká to je?
