Tato stálezelená dřevina je oblíbená pro svoje zajímavé listy, které jsou dekorativní po celý rok. Zelené kožovité listy jsou lesklé a na zimu se zbarvují do purpurova nebo do bronzova. Listy mají ostnitý lem, o které je velmi snadné se zranit. Brzy na jaře rostlinu zdobí žluté květy, které vonní. Rostou ve vzpřímených latnatých hroznech. Kvete podle druhu od prosince do května. Po odvětu se tvoří tmavě modré ojíněné bobule. Mahónie tvoří poměrně hustý keř, vysoký zhruba 1,5 m. Bohatě odnožuje, takže se může časem poměrně rozrůst do šířky. Je to nenáročná dřevina, které dobře snáší občas suché a chudé stanoviště.
| Odrůdy: |
M. aquifolium (mahónie cesmínolistá) - tvoří ostnité listy, které se v zimě zbarvují do bronzova. Od března kvete hroznovitými květy uspořádaných v latách žluté barvy.
M. japonica - kvete od prosince, květy voní po konvalinkách; M. bealei (mahónie Baeleova) - světle žluté květy rostou v převisajících hroznech. Listy jsou kožovité s trnitým okrajem. M. pinnata (manónie zpeřená) - hustě větvený vzpřímený keř dorůstající výšky 1 m. Zvlněné listy mají trnitý lem. Květy rostou v hroznech podél výhonů. M. x media (mahónie prostřední) - dorůstá výšky 150 cm. Kožovité listy jsou tmavě zelené a mají zoubkatý lem. Vonné květy se objevují již od zimy. |
| Původ: | Kanada, Kalifornie, Mexiko, Čína |
| Druh: | stálezelená dřevina |
| Typ listu: | střední listy, stále zelené, vejčité, zubovité, kožovité |
| Barva listu: | tmavě zelené |
| Barva květu: | žlutá |
| Kvete: | Kvete od března do května. |
| Výška: | 100 - 250 cm |
| Vůně: | Květy voní. |
| Náročnost pěstování: | Není náročná na pěstování. |
| Použití: | Hodí se jako půdopokryvná rostlina. |
| Tvarování / řez: | Pravidelný řez není nutné. Pokud však chceme odstranit nežádoucí větve, řez provádíme v dubnu. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | vápnitá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | březen, duben, květen |
| Stanoviště: | Rostlině se daří v polostinném a stinném stanovišti. |
| Množení: | Množení je možné v létě řízkováním. Druh M. aquifolium je možné množit dělením odnožujících výhonů. |
| Sadba: | Hodí se jako solitéra nebo pro skupinovou výsadbu. |
| Zemina: | Mahónie nejsou náročné na půdu, daří se jim i ve vápenité půdě. |
Stálezelená mahónie, chlouba zahrad, která se bude na vhodně zvoleném stanovišti rozrůstat mnoho desítek let, některé zdroje uvádějí až 60 a více. Znám konkrétní keř, který roste na svém místě již více jak 60 let a nezdá se, že by chtěl končit svou existenci.
Mezi u nás oblíbené neopadavé dřeviny pro živé ploty patří zeravy, cypřišky, zimostrázy, hlohyně, ptačí zoby, jalovce, mahonie, tisy, bobkovišně a smrky.
Že listnatým stromům a keřům opadává na podzim listí, načež se uchylují k zimnímu odpočinku, je tak nějak samozřejmé a v mírném klimatickém pásu všemi běžně přijímané. Čím dál tím častěji se však v parcích a zahradách a nejen těch botanických, ale třeba i venkovských, objevují dřeviny, které prostě na zimu neopadají. Kde se vzaly, tu se vzaly…
