Majoránka | Marjánka | Majorana hortensis

3

Ve své domovině na Středním Východě (Iráku, Íránu, Saúdské Arábii…) roste jako polokeř. V našich podmínkách se pěstuje jako letnička. Rostlina je oblíbená v kuchyni i lidovém léčitelství. U nás patří k nejoblíbenějším druhům koření a dá se říct, že si bez ní některé druhy pokrmů nedovedeme vůbec představit zejména bramboráky, dršťkovou a gulášovou polévku. Dá se říct, že je to typické zabijačkové koření. Obecně platí, že zjemňuje chuť mas, uzenin, klobás, sekané, mletých mas atd. Dále se přidává do omáček, ale i do salátů a pomazánek. V lidovém léčitelství je využívána u sirupů proti kašli, do nejrůznějších mastí či koupelí. Odvar z majoránky pozitivně působí při bolesti hlavy, migrénám a nadýmání. Při rýmě se doporučuje mast z majoránky, kterou si připravíme nadrcením sušené rostliny a smícháním s neslaným sádlem.

Majoránka tvoří čtyřhrannou lodyhu dorůstající výšky až 40 cm. Drobné listy jsou okrouhlé, plstnaté a mají šedozelenou barvu. Kvete od července do srpna nenápadnými květy bílé nebo narůžovělé barvy. Celá rostlina aromaticky voní a má velmi specifickou chuť.

Rostlina se používá jak čerstvá, tak sušená. Čerstvé listy oddělujeme od stonku a v mikrotenovém sáčku vydrží v chladu několik dní. Je možné je také zamrazit. Listy k sušení sbíráme přesně před rozkvětem květů ráno nebo večer, protože v této době obsahuje nejvíce aromatických látek. Rostlina se seřezává cca 4 cm nad zemí. Přílíš nízký řez způsobí, že by rostlina už nemusela znova obrazit. Obvykle obráží 2 - 3x. Následně sušíme spolu se stonky na teplém, suchém místě. Po jejich usušení, listy od stonků oddělujeme. Suché listy skladujeme v dobře uzavřené nádobě na chladném stanovišti.