Tato bylina je známá již po staletí, kdy se používala jako dochucovadlo a v lidovém léčitelství pro zklidňující účinky. Pro svoje mírné halucinogenní účinky se používala ke kouření, žvýkání kořene zas napomáhalo nesmělým lidem dodat více odvahy v životě. V současnosti se šanta využívá k léčbě horečky a nachlazení, podporuje pocení a výrazně snižuje teplotu. Šantové obklady zklidňují podrážděnou pokožku, čerstvé listy hojí drobné řezné rány. Výrazně pomáhá od bolestí hlavy. Má antiseptické účinky, pomáhá hubit bakterie. Dokáže štěpit tuky, takže činí pokrm lépe stravitelným.
Rostlina odpuzuje myši, krysy, švábi a komáry. Pro kočky má šanta pověst afrodiziaka. Kočky si v rostlině doslova libují, válejí se v ní, kousají listy a klidně zde i usnou. Stejný efekt mají i výtažky z bylin, které se aplikují na kočičí škrábadla, pelechy či hračky. Šanta má účinek na kočky několik minut, poté dochází k výraznému útlumu, zejména proto, že kočky listy snědí a ty působí jako sedativum. Ne však na všechny kočky rostlina působí stejně.
V kuchyni lze využít jak listy, tak květy. Listy mají výranou mátovo-pepřovou chuť, takže s jejich dávkováním začínáme opatrně. Hodí se do masových pokrmů zejména k jehněčímu nebo k houbám. Dále je možné je využít do bylinkového másla, do octů, olejů. Květy ochutí pokrmy z těstovin a rýže, přidávají se však až na konci přípravy.

Šanta roste jako trvalka dorůstající okolo 60 cm. Vytváří trsy. Nejkrásnější je rostlina v létě, kdy vytváří růžovobílé trubkovité květy, kterými je rostlina doslova obsypáná. Po rozkvětu přitahují hojně včely a motýly. Na podzim se rostlina seřezává a na jaře opět vyraší nové listy a lodyhu, která je čtyřhranná, jemně plstnatá. Listy mají srdcovitý tvar a mají vroubkovaný okraj. Květy se objevují od července do září a jsou drobné. Původní barva květů je bílá a jemně narůžovělá, objevují se však i zahradní kultivary s modrými a fialovými květy.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: N. cataria Citriodora (šanta citónová) - tvoří květy s narůžovělým nádechem, listy jsou šedozelené. Listy mají chuť po tymiánu, citronu a mátě. Ideálně se tak hodí k rybám a do salátových zálivek.

N. nepetella (šanta italská) - tvoří oproti ostatním šantám oválné listy a květy jsou fialkové. Listy mají chuť máty.
Původ: Evropa
Druh: trvalka, bylina
Typ listu: střední listy, srdčité, zubovité
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá, modrá, růžová, fialová
Kvete: Kvete od července do září.
Výška: 50 - 60 cm
Vůně: Rostlina voní po mátě.
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červenec, srpen, září

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Vhodné je slunné stanoviště.
Množení: Množení je možné semeny, řízky odebraných v létě nebo na podzim dělením trsů.
Sadba: Semena vyséváme na jaře.
Zemina: Vhodná je dobře propustná půda.

Články na téma Šanta


Santa Celina má možná betonový krunýř, ale i skleněné srdce

Santa Celina má možná betonový krunýř, ale i skleněné srdce

Můžete stavět dům třeba v Podolí, anebo v argentinské pampě, ale některé věci se prostě nemění. To, že klíčem ke kvalitnímu bydlení bude vždy pohoda, vycházející z projektu „nastaveného na míru“ svým obyvatelům i okolnímu prostředí. A přesně o tom realizace v Santa Celina je.

Jak se slaví Vánoce ve světě

Jak se slaví Vánoce ve světě

Nejen Ježíšek a Santa Claus představují Vánoce, třeba italským dětem nosí dárky komínem čarodějnice Befana – a nezapomíná ani na uhlí. A norské děti zase krmí ovesnou kaší svého Ježíška jménem Joulu Pukki.