Rod Pilea je velmi obsáhlý. Některé druhy rostou keříkovitě, jiné vytváří husté převisy. Rostliny jsou dekorativní především pro krásu svých listů. Obvykle tvoří vejčité listy, které mohou být zelené s bílými skvrnami nebo s měděným nádechem. Záleží již na druhu. Některé z nich zdobí výrazná žilnatina nebo zvrásněný povrch, který činí listy velmi dekorativní. Obvykle se pěstují jako jednoleté nebo víceleté druhy, které je však pravidelně zaštipovat, aby si rostlina udržela pěkný tvar. Starší exemláře obvykle od spodu ztrácejí listy, proto je vhodnější ze stonkovým řzků vypěstovat rostlinu novou.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: P. cadierei - má na vejčitých listech stříbrné skvrny, povrch je zvrásněný. Od jara do léta kvete nenápadnými květy bílé barvy;

P. muscosa (P. microphylla) - na vějířkovitých stoncích tvoří drobné, okrouhlé lístky světle zelené barvy. Rostlina svým vzhledem připomíná na první pohled kapradinu;

P. nummularifolia - tvoří převislé načervenalé stonky, a drobné listy se zvrásněným povrchem;

P. molis - vejčitý list je hluboce rýhovaný, barva listu je hnědá s výraznou žilnatinou;

P.repens - oválné listy se zubovitým okrajem mohou být tmavě zelené nebo měděné s lesklým povrchem, spodní strana má purpurovou barvu;

P. involucrata - tvoří bronzové a stříbřité listy;
Původ: tropické země
Druh: pokojová rostlina ozdobná listem
Typ listu: malé listy, vejčité
Barva květu: bílá
Kvete: Kvete od jara do léta.
Výška: 25 - 50 cm
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování.
Použití: Převislé druhy se hodí do závěsných nádob.
Tvarování / řez: Pro udržení tvaru obzvlášť keříkovité druhy pravidelně zaštipujeme.
Trvanlivost: Je to vytrvalá pokojová rostlina.
Světlo: Rostlině se daří na světlém stanovišti bez přímého slunce v létě, snese i mírný polostín. Na příliš tmavém stanovišti mohou listy ztrácet barvu nebo špičky listů mohou hnědnout.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: rašelina
Náročnost na pěstování: středně
Doba květů: březen, květen, červen, červenec, srpen

Požadavky na pěstování

Světlo: Rostlině se daří na světlém stanovišti bez přímého slunce v létě, snese i mírný polostín. Na příliš tmavém stanovišti mohou listy ztrácet barvu nebo špičky listů mohou hnědnout.
Teplota: Běžná pokojová teplota je vyhovující. Teplotní minimum v zimě je 10 ° C.
Voda: V době vegetace zaléváme vydatně. Mezi jednotlivými zálivkami však necháme substrát mírně vyschnout. V zimě zálivku omezíme. Doporučuje se nezalévat příliš studenou vodou.
Vlhkost: Rosení listů v létě je prospěšné. V zimě na chladnějším stanovišti rostlinu nerosíme.
Hnojení: V době vegetace hnojíme každých 14 dní standarním tekutým hnojivem.
Množení: Množíme na jaře nebo v létě stonkovými řízky.
Zemina: rašelinový substrát
Čištění: Listy čistíme jemným štětečkem.
Problémy: Listy mohou opadávat na příliš chladném stanovišti.

Články na téma Pilea


Zmlazení a hluboký řez živého plotu. Které dřeviny snáší hluboký řez dobře? A které ne?

Zmlazení a hluboký řez živého plotu. Které dřeviny snáší hluboký řez dobře? A které ne?

Některé staré živé ploty už vůbec nemusí vypadat dobře. A ne všechny je možné zachránit, respektive radikálně zmladit právě hlubokým řezem. Každá dřevina to nesnese a není nic horšího, než když radikálně zmlazený živý plot vypadá jako měsíční krajina, kde se tu a tam něco jen zazelená. Na druhou stranu jsou živé ploty téměř bezúdržbové, když je necháme růst volně, jenže i to neplatí pro každou dřevinu a ne vždy je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky a více jak 2 metry do výšky. Volba druhu keřů a stromů pro živé ploty je zásadně důležitá, když ale zvolíte správně, váš živý plot poroste do krásy i po radikálním zásahu.