Tato konifera má elegantní vzrůst a jako jedna z mála se dá pěstovat jako pokojová rostlina. Na pravidelně tvarovaných větvích nese pichlavé, stále zelené jehlice. Roste velice pomalu, může však dorůst výšky až 120 cm. Ve své domovině však dorůstá 60 m. Nejlépe vynikne ve velké místnosti jako solitéra.
Mnozí tuto roslinu zdobí jako vánoční stromeček. Nedoporučuje se však používat elektrických ozdob, které by mohly jemné jehlice spálit.
| Původ: | Norfolkské ostrovy v Tichém oceánu |
| Druh: | pokojová rostlina |
| Typ listu: | roztřepené či vícetvaré |
| Barva listu: | zelené |
| Výška: | 25 - 150 cm |
| Vůně: | jehlice nevoní |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není příliš náročná na pěstování. Pozor však na příliš vysoké teploty v zimě. |
| Tvarování / řez: | nevhodné |
| Trvanlivost: | Při správné péči je to dlouhodobá pokojová rostlina. |
| Světlo: | Pro pěstování je vhodné jasné světlo bez přímého slunce, snáší však i polostín. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | rašelina |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Světlo: | Pro pěstování je vhodné jasné světlo bez přímého slunce, snáší však i polostín. |
| Teplota: | Rostlině svědčí teplota mezi 15 - 20 ˚ C, v zimě vyžaduje chladnější stanoviště, min však 5 ˚ C. |
| Voda: | V době vegetace zaléváme vydatně měkkou vodou. V zimě zálivku omezíme. |
| Vlhkost: | Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, proto rostlinu často rosíme. |
| Hnojení: | V létě hnojíme 2x měsíčně hnojivem pro azalky, v zimě 1x do měsíce. |
| Množení: | Možno množit řízky, je to však velice složité, protože k zakořenění vyžadují vysokou teplotu půdy. Další způsob množení je semeny. |
| Přesazování: | Pouze pokud je to nezbytně nutné. Rostlina se tak příliš nerozrůstá. |
| Zemina: | jednotná zemina s příměsí písku a rašeliny nebo rašelinový substrát |
| Letnění: | Rostlině prospívá letnění ve stínu koruny stromů. |
| Problémy: | Příliš teplý a suchý vzduch způsobuje opadávání jehlic a ztrátu spodních větví. |
Blahočet ztepilý, kterému se říká také aurakárie, je dávnověkým endemitem. V přírodě se dnes vyskytuje pouze na omezeném území. Mladé stromky vypadají dokonce jako naprosto dokonalé stromky vánoční. A skutečně tak může v našich podmínkách blahočet ztepilý sloužit, ovšem pouze v interiéru a pouze tento druh blahočetu. Jiné již ne.
Blahočet je podivnost, která ohromí. Má za sebou dlouhou historii, pojí se s ním řada legend. A přitom můžete tuto exotickou krásku z jižní polokoule klidně pěstovat doma.
Ať již vzrostlí jehličnatí jedinci v zahradách a parcích, tak konifery, čili jehličnany zakrslé, nemusí přežít zimu ve zdraví. A lámání větví pod těžkým sněhem a ledem je vlastně to nejmenší, co se jim může stát. Často zahrádkář na jaře usoudí, že konkrétní stromek v zimě zmrzl, je to však omyl. Nezmrzl, nýbrž uschnul. Vůči silným mrazům jsou jehličnany geneticky vybavené, ale vůči suchu jen částečně. A pokud v zimě pravidelně nepadá sníh a netaje, z promrzlé půdy ani nemohou svými mělce uloženými kořeny vodu získávat. Když pak přijde obleva a nemá co roztát, je nezbytné zalévat.
