Drosera roste hustě, rovnoměrně rozprostřená do tvaru růžice. Růžice se skládá z červeně chloupkatých listů. Na horní straně můžeme najít pohyblivé chapadlovité chloupky, které na špičce vylučují lepkavý nektar, na který se zachycuje drobný hmyz. Rosnatka kvete na jaře bílými nebo červenými květy, které vyrůstají na oválném šlahounu. Rostlinu však květenství vysiluje, proto se doporučuje květ odstranit.
| Odrůdy: | D. binata dorůstá až 45 cm a kvete bíle, D. capenensis kvete červeně |
| Původ: | jižní Afrika, Nový Zéland, Austrálie |
| Druh: | masožravá rostlina |
| Typ listu: | malé listy |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, červená |
| Kvete: | Kvete na jaře. |
| Výška: | 2 - 20 cm |
| Tvarování / řez: | nevhodné |
| Trvanlivost: | Při správné péči je to víceletá pokojová rostlina. |
| Světlo: | Vyžaduje co nejvíce světlé stanoviště, jak jen to je možné. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | písčito-hlinitá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | březen, duben, květen |
| Světlo: | Vyžaduje co nejvíce světlé stanoviště, jak jen to je možné. |
| Teplota: | Optimální teplota pro pěstování je okolo 20 ˚ C. V zimě snese minimálně 5 ˚ C. |
| Voda: | Zaléváme dešťovou popř. destilovanou vodou. Tvrdá voda z vodovodní sítě může rostlinu i zahubit. Pokud je rostlina v zimě vystavena chladnějšímu stanovišti, omezíme zálivku. |
| Vlhkost: | Zvýšená vlhkost je žádoucí. Rostlinu často mlžíme měkkou vodou bez obsahu vápníku. |
| Hnojení: | Nehnojíme! |
| Množení: | Možno množit dělením nebo výsevem. Do nádoby, kterou lze uzavírat, na vlhký substrát položíme semena a nádobu uzavřeme, abychom semenům zajistili stálou vlhkost vzduchu. |
| Přesazování: | Přesazujeme každoročně vždy na konci klidového období. Starší rostliny přesazujeme jednou za 2 – 3 roky. |
| Zemina: | směs rašeliny a písku |
| Letnění: | nevhodné |
| Problémy: | Na nevětraném stanovišti může v zimě rostlinu napadnout plíseň. |
Dopřát své domácnosti trochu zeleně, pěstovat si doma v květináči něco mile živého. Ale zároveň si zachovat určitou originalitu, vynechat fádní klasiku pokojovek a dát doma růst něčemu, co jinde k vidění běžně není. Jaké kytky, které moc nevypadají jako kytky, se k tomu nabízí?
Berte to s trochou nadsázky a zamyslete se nad tím. Huňaté kožíšky a zvědavé čumáčky čtyřnohých zvířat mají něco do sebe, ale nic se nemá přehánět. Služby, které vám nabídnou pokojové rostliny, je totiž skoro totožný. Jen vyjde laciněji, bez konfliktů a rizik.
Pravda, je to běh na delší trať s nejistým výsledkem a vyžaduje dostatečně velký pozemek, nejlépe s vyloženě mokrým koutem, ale ta nádhera, které pak dosáhnete. Chcete mít v zahradě například masožravé rostliny? Nesplnitelný sen? Možná realita.
