Snědky jsou velice nenáročné rostliny na pěstování. Existuje na 200 druhů snědků. Rozlišují se však dva druhy snědků. Do první skupiny patří plně mrazuvzdorné, jejichž cibule není potřeba na zimu vyjímat z půdy. Do druhé skupiny patří nemrazuvzdorné, jejichž cibule se na záhon vysazují v dubnu a následně vykvétají v létě. Po odkvětu se nechávají listy zatáhnout a cibule se vyjímá z půdy, aby nezmrzla. Snědky nesou drobné miskovité květy ve tvaru hvězdy. Obvyklou barvou je bílá, existují však i žluté a oranžové druhy. Květy rostou v hroznech na bezlistých stvolech. Listy se většinou zatahují před kvetením.
| Odrůdy: | O. thyrsoides patří mezi nemrazuvrzdorný druh. Rostlina pocházející z jižní Afriky je 50 cm vysoká. Listy odumírají ještě před kvetením. Kvete bílými miskovitými květy rostoucí v hroznu. O. dubium nese miskovité hvězdicovité květy v oranžové, žluté, červené nebo bílé barvě. Mrazuvzdorný druh: O. nutans (snědek nící) je rostlina 40 cm vysoká a nese stříbřitě bílé květy se zelenou zadní stěnou. Listy má světle zelené se stříbřitou střední žilnatinou. O. umbellatum (snědek chocholičnatý) kvete od května do června. Bílé hvězdicovité květy se otvírají v 11 hodin dopoledne a zavírají se s zacházejícím sluncem. Listy jsou úzké rostoucí šikmo vzhůru.Roste poměrně bohatě. O. narbonense nese na úzkém stonku bílé hvězdicovité květy se zeleným proužkem na zadní straně okvětních lístků. O. pyramidale (snědek jehlancovitý) bývá až 1 m vysoký.Kvete od června do srpna bílými hvězdicovitými květy se zeleným proužkem na rubu. |
| Původ: | Středomoří |
| Druh: | cibulnatá rostlina |
| Typ listu: | střední listy, trávovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, oranžová, žlutá |
| Kvete: | Květy se objevují od dubna do května. |
| Jedovatost: | O. caudatum je celý prudce jedovatý. |
| Výška: | 10 - 35 cm |
| Použití: | Všechny druhy se hodí k řezu ovšem kromě O. umbellatum. Ve váze vydrží po dlouhou dobu O. dubium. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | duben, květen |
| Stanoviště: | Daří se jim na slunci i v polostínu, O. nutans se daří i ve stínu. |
| Množení: | Množíme v létě dělením trsů. |
| Sadba: | Cibule mrazuvzdorných druhů se do půdy vysazují v září nebo říjnu, nemrazuvzdorné druhy se vysazují do půdy v dubnu. Po odkvětu je však nutné cibule vyndat ze země a uchovat je na suchém místě. |
| Zemina: | běžná zahradní zemina |
| Sušení: | Květy lze uchovat pomocí silikagelu. |
S příchodem jara máme spojeny sněženky, petrklíče, narcisy a jiné známé krásky, znáte však snědek s něžnými kvítky, sice nikoli květinu zahradní, ale pokojovku, která sice na jaře nekvete, ale začíná svůj životní cyklus z přezimované cibule?
Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
