Domovem této zajímavé masožravé rostliny jsou mokré bažinaté savany Severní Ameriky. Přímo z kořenového systému vyrůstají lodyhovité světle zelené konvice (láčky) s purpurovým nádechem. Tyto konvice mají různé výšky a tvary. Opravdu výjimečné jsou její červeně zbarvené květy.
Hmyz, který se ocitne u vstupního otvoru láčky, padá do nitra trubice, odkud už není úniku. Dole se hmyz přilepí za nohu, tak že není schopen ani lézt po stěně láčky.
| Původ: | severoameric. státy u pobřeží Atlantského oceánu |
| Druh: | masožravá rostlina |
| Barva květu: | červená |
| Kvete: | Kvete obvykle od dubna do června. |
| Výška: | 10 - 40 cm |
| Vůně: | Květy voní. |
| Použití: | Hodí se do vitrín a okenních skleníčků. |
| Světlo: | Miluje světlé až slunné stanoviště, ne však přímé slunce. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | písčito-hlinitá půda |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Doba květů: | duben, květen, červen |
| Světlo: | Miluje světlé až slunné stanoviště, ne však přímé slunce. |
| Teplota: | Snese širokou škálu teplot od bodu mrazu až ke 30 ˚ C. |
| Voda: | Pravidelně zaléváme tak, aby substrát nikdy nevyschl. Zaléváme zásadně vodou bez obsahu vápníku. |
| Vlhkost: | Vysoká vlhkost vzduchu je nezbytná. Rostlinu často mlžíme. |
| Hnojení: | Není třeba hnojit. |
| Množení: | Rostlinu lze množit dělením nebo semeny. |
| Přesazování: | Přesazujeme jednou za 2 – 3 roky vždy na jaře. |
| Zemina: | směs rašeliny a křemičitého písku |
Pravda, je to běh na delší trať s nejistým výsledkem a vyžaduje dostatečně velký pozemek, nejlépe s vyloženě mokrým koutem, ale ta nádhera, které pak dosáhnete. Chcete mít v zahradě například masožravé rostliny? Nesplnitelný sen? Možná realita.
Masožravky – kdo jim propadne, stane se z něj šílený sběratel a přestože se nestane botanickým géniem jako Miloš Kopecký ve filmu Adéla ještě nevečeřela, jejich kouzlu prostě neodolá.
Z Plzně je to do Prahy jako když kamenem dohodíš, naše zemička je malá. Nedávno jsme v našem magazínu publikovali článek o reálné hrozbě výskytu sršně asijské. V podstatě vědci v té době ještě nevěděli, zda se už na našem území nevyskytuje, sousední Německo již tuto sršeň zaznamenávalo a řešilo. A první důkaz je zde. Na pozoru by přitom měli být především včelaři.
