Prázdniny jsou obdobím třešní ať už chrupek, srdcovek nebo višní. Právem patří mezi nejoblíbenější ovoce. Dokonce král Ludvík XIV. jejich chuti podlehl natolik, že se zasloužil o jejich šlechtění a pěstování. Třešně jsou bohaté na zinek, draslík a jiné vitamíny. Je také všeobecně známo, že zlepšují tvorbu krve a podporují chuť k jídlu. Třešeň roste jako strom dorůstající až 30 m, proto do menších zahrad vybíráme ne příliš vzrostné druhy např. Stella kompakt. V zahradě se většinou pěstují třešně ve tvaru volného zákrsku (kmen dorůstá výšky 60 cm) nebo čtvrtkmene dorůstající 1 m. Jako podnož se hodí třešeň ptáčnice, pro malé stromy volíme zákrsky P-HL-A, B nebo Colt.

V mládí bývá koruna vejčitá a kůra hladká a červenohnědé barvy. Postupně se kůra mění na šedohnědou. Z jara rostlina tvoří vejčité pupeny, z kterých se později tvoří vejčité listy po obvodu pilovité. V květnu rostlina kvete bílými květy. Po odkvětu se tvoří plody - peckovice. Měkký plod obsahuje pecku, která je ohraničena dužninou, která může mít bílou nebo narůžovělou barvu. Slupka plodu může být žlutá, červená, růžová až temně rudá. Nezralý plod má zelenou barvu. Velikost plodu je 1 - 2 cm. Dužnina je tvořena až 80% vody a dále cukry.

Plody vydrží zhruba 2 týdny na stopce a je možné je proto sklízet postupně. Na kvalitě a chuti neztatí ani pozdější skladování v lednici, kde vydrží několik dní. Plody neoddělené od pecky vydrží déle. Pokud v době sklizně přijde deštivé počasí, způsobuje praskání plodů, které mají v dužnině příliš mnoho cukrů, které vodu absorbují. Plody proto vodu vsakují a jednoznačně musí dojít tlakem k jejich prasknutí. Odolnými druhy k praskání jsou Vanda nebo Kordia.

Opylovací systém není u třešní zrovna jednoznačný. I když v blízkosti roste třešňový strom, ještě nemusí být vhodným opylovačem. Obvykle jsou totiž u nás všechny druhy u nás pěstovaných třešní cizosprašné. Doporučuje se naroubovat na jednu větev do koruny opylující odrůdu.

Třešně zařazujeme do ovocných druhů podle období uzrávání plodů.Na rozdíl od ostatních ovocných dřevin, které se rozdělují na ranné, středně rané a pozdní, u třešní je u jednotlivých druhů uveden termín zrání v 8 třešňových týdnech. Tyto týdny však nelze přesně určit, protože jsou každoročně ovlivněny počasím. Nejranější druh jsou srdcovky, které zrají v 1. a 2. týdnu, které je možné sklízet od konce května do června. V 1. týdnu dozrávají odrůdy Rivan, Winklerova raná, ve 2. týdnu Karešova, Kaštanka, Aranka, Burlat. Ve 3. týdnu dozrává druh Marta. Chrupky vyznačující se tuhou dužninou zrají ve 4. a 5. týdnu. Ve 4. týdnu si pochutnáváme odrůdě Vanda, Sylvana, Horka, Granát. V 5. týdnu na Napoleonova, Těchlovan, Van. V 6. týdnu dozrává Kordia, Halka a Hedelfingelská. V 7. a 8. týdnu zraje většina višní a z třešní např. druh Regina, Vilma. Rané druhy třešní nejsou náchylné na napadení vrtulí třešňovou, protože jsou samičky v této době ještě nestihnou naklást vajíčka.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Srdcovky:
Karešova (zraje v červnu, cizosprašná), Kaštánka (zraje v polovině června, cizosprašná), Rivan (zraje na začátku června, cizosprašná), Rychlice (zraje na začátku června, cizosprašná);

Polochrupky:
Burlat (zraje v polovině června, cizosprašná);

Chrupky:
Napoleonova (začátek července, cizosprašná), Granát (první polovina července, cizosprašná), Hedelfingenská (polovina července, cizosprašná), Van (uzrává v polovině července, cizosprašná)
Druh: ovocná dřevina
Typ listu: střední listy, kopinaté
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá, růžová
Kvete: Kvete v květnu.
Výška: 100 - 3000 cm
Náročnost pěstování: Zdravé a chutné plody žádají pravidelnou péči.
Použití: Hodí se jak pro konzumaci čerstvých plodů, tak na výrobu kompotů, likérů atd.
Tvarování / řez: Při výsadbě začínáme zastřihnutím kořenů. Pokud rostlinu vysazujeme na podzim, řez výhonů odložíme po silných mrazech - ideálně na únor. Při jarní výsadbě řez provádíme ihned nebo bezprostředně po ní. Tento řez je základem správného tvaru koruny, která se skládá z kmene, hlavních a vedlejších větví. U třešní ponecháme v koruně tři silné větve. Zbylé výhony odstraníme. Je třeba mít na paměti, že koruna bude v budoucnu velká, tak budoucí výhony by měly být co nejdál od sebe.

Po 2 - 3 letech po výsadbě se provádí výchovným řez, při němž se zkracují hlavní větve a hlavní výhon.

V dalších letech se zpětný řez neprovádí, pouze hlavní větve zkrátíme na výhon rostoucí směrem ven.

Udržovácí řez se provádí nejlépe po sklizni, kdy se rány lépe hojí nežli v zimních měsících. Úkolem tohoto řezu je korunu prosvětlit.

Řez vřetenového zákrsku
Většinou řez po výsadbě neprovádíme, protože jsou tyto rostliny dodávány v kontajneru, kde nedochází k poškození kořenů. V následujích letech je možné správným řezem omezit výšku stromu na 2,5 - 3,5 m. V tomto případě se neprovádí řez se třemi základními větvemi, ale s 5 - 6 hlavními větvemi, které plodí.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: květen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště, mírné jižní svahy. Na suchých stanovištích špatně kvete.
Sadba: Rostlinu vysazujeme na jaře nebo na podzim.
Zemina: Ideální je středně těžká půda s dostatkem vápníku.
Problémy: Rostlině neprospívá v době květu a dozrávání plodů deštivé počasí.
Škůdci: Červivost plodů způsobují larvy mouchy vrtule třešňové, proti kterému bojujeme lapači. Další škůdci jsou ptáci zejména špačci, před kterými stromy chráníme sítěmi nebo různými strašáky.
Choroby: Houbová choroba monilióza je příčinou usychání květů a větévek.
Tip: Rané druhy nejsou tolik náchylné na napadení červivostí.

Články na téma Třešeň


Řez třešní můžeme provádět i při sklizni

Řez třešní můžeme provádět i při sklizni

Řez třešní při sklizni lze provádět pouze u starších stromů. Provádíme jej však jen každý třetí rok a každou ránu zatřeme štěpařským voskem stejně jako při řezu podzimním či jarním.