Druh Viburnum je velice obsáhlý. Zahrnuje jak stálezelené, tak opadavé keře, které jsou možné k nejrůznějším účelům, ať už k pokrytí půdy, jako solitéra nebo pro keřové záhony. Kromě toho, že jejich rod je velice bohatý, takže jejich kombinací můžeme docílit zajímavého osázení zahrady. Některé druhy jsou totiž dekorativní květem v zimě a zjara, některé jsou ozdobné svými plody, další druhy zaujmou na podzim barevným zbarvením listů. Jejich další předností je, že jsou to rostliny poměrně nenáročné na pěstování. Dá se říci, že rostou i ve vápenaté půdě a bez jakéhokoliv zásahu v řezu. Roste však poměrně bujně. Obvykle tvoří trubkovité, pětičetné květy uspořádané v plochá květenství bílé, smetanové nebo růžové, barvy. Po odkvětu se tvoří plody, které vydrží na keři dlouho do podzimu.
| Odrůdy: |
Stálezelené druhy: V. rhytidophyllum (kalina vrásčitá) – tento stálezelený keř dosahuje výšky až 4 m. Tvoří jazykovité, vrásčité listy, které jsou nahoře lesklé a zespodu plstnaté. Tvoří od května do června smetanovým květenstvím, které později zraje do červených bobulí, později do černých. V. lantana (kalina tušalaj) – tento poloopadavý keř dorůstá výšky až 400 cm. Na jemně plstnatých větvích nese vejčité, pilovité listy s výraznou žilnatinou. Od května do června kvete drobnými bílými květy. Po odkvětu tvoří nejprve červené plody, později černé. Tento druh se výborně hodí k použité do živých plotů. V. davidi (kalina Davidova) – dorůstá výšky až 100 cm. Kvete v červnu růžovobílými květy, později tvoří modré plody; V. burkwoodii (kalina Burkwoodova) – stálezelený keř dorůstající výšky až 250cm. Vejčité listy jsou na rubu šedozelené plstnaté. Vonné květy jsou zpočátku růžové, později bílé. Červené plody se mění na černou. Opadavé druhy: V. carlesii (kalina Carlesiova) – od dubna do května tvoří bílé vonné květy, dorůstá výšky až 150 cm. Tvoří vejčité listy se zubatým okrajem; V. fragrans (kalina vonná) – dorůstá výšky až 200 cm. Tvoří vejčité, sytě zelené listy, které se na podzim zbarvují červeně. Kvete zjara bílými vonnými květy. V. opulus Sterile – tvoří kulovité květenství složené z drobných bílých květů; V. opulus (kalina obecná) – dorůstá výšky až 400 cm. Tvoří laločnaté, světle zelené listy se zubatými okraji. Keř je zajímavý na podzim svými ohnivými listy a červenými bobulemi. Kvete od května do června bílými květy. V. plicatum (kalina japonská) – dorůstá výšky až 200 cm, tvoří pilovité listy s výraznou žilnatinou, které se na podzim zbarvují do fialově červené barvy. Kvete od května do června bílými květy. Plody jsou korálově červené, později modročerné. Viburnum bodnatensee ´Dawn´ - dorůstá výšky až 250 cm, tvoří nejprve hnědé listy, později tmavě zelené. Kvete vonnými bílými květy, avšak poupata jsou nejprve růžová. Viburnum lentago (kalina severoamerická) – dorůstá výšky až 5 m. Tvoří vejčité, jemně pilovité listy, které na podzim zbarvuje do červenohnědé. Kvete od května do června, poté tvoří modročerné plody. |
| Původ: | Čína, Japonsko, Korea |
| Druh: | opadavý, stálezelený keř |
| Typ listu: | střední listy, opadavé, stále zelené, vejčité |
| Barva květu: | bílá, krémová, růžová |
| Kvete: | Kvete od jara do podzimu. |
| Výška: | 100 - 300 cm |
| Vůně: | Některé druhy voní. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Použití: | Hodí se jak do keřových záhonů, tak pro solitérovou výsadbu. |
| Tvarování / řez: | Opadavé druhy seřezáváme po odkvětu, stálezelených druhům odstraňujeme v květnu pouze staré nebo nemocné větve. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | březen, květen, červen, červenec, srpen |
| Stanoviště: | Ideální je slunné a polostinné stanoviště. |
| Voda: | Pravidelně zaléváme, druh V. lantana však dobře snáší sucho. |
| Množení: | Možno množit v létě řízkováním pod sklem nebo na podzim hřížením. |
| Zemina: | půda bohatá na humus |
Kaliny by měly být zavlažovány pravidelně, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřelá, zvláště v období sucha a horka.
Kaliny preferují slunné až polostinné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou.
Občas se na kaliny v okrasné výsadbě tak trochu zapomíná, přitom však jde u nás o tradiční keř, který roste i v přírodě, krásně kvete a je zdobný svými plody i listy. Plody na kalinách dokonce září barvami dlouho do zimy. Přitom ochotně snáší řez a hodí se proto i pro udržované živé ploty. Stejně tak se však může stát neudržovaným solitérem a nebo skupinkou.
Tento opadavý keř totiž vykvétá nádhernými květy právě v druhé polovině zimy, korunuje ji tak, a nechá odejít právě se slušivou, ale pokornou korunou.
Mezi u nás oblíbené opadavé dřeviny pro živé ploty patří dřišťály, pámelníky, čimišníky, dříny, rakytníky, zlatice, kdoulovce, vajgélie, kaliny, trojpuky, brsleny, šeříky a zimolezy.
