Tato trvalka obvykle dosahuje výšky okolo 150 cm a šíří se tak rychle, že je mnohdy až agresivní. Vysoké dřevité stonky se musí často podepírat, protože často padají na zem. Tvrdé stonky jsou hustě olistěny úzkými listy. Květy jsou tvořeny drobnými žlutými latami. Odkvetlá květenství se vyplatí zavčas ostříhat, aby nedošlo k zaplevelení zahrady semeny. Kultivary se však takto nerozmnožují. Nižší druhy jsou na záhonech mnohem hezčí. Rostlina roste v trsech. Snadno zplaňuje.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: S. caesia je rostlina 80 cm vysoká kvetoucí žlutými květy; S. rugosa je 1,5 m vysoká trvalka, výhodou je, že není tak náchylná k padlí; S. canadensis, S. brachystachys a S. virgaurea kvetou od července do září žlutými květy; nízké druhy: Cloth of Gold
Původ: Severní Amerika
Druh: trvalka
Typ listu: malé listy, roztřepené či vícetvaré
Barva listu: tmavě zelené
Barva květu: žlutá
Kvete: Kvete od srpna do září.
Výška: 80 - 150 cm
Náročnost pěstování: Velice snadno se pěstuje.
Použití: Rostlina je vhodná k řezu.
Trvanlivost: Je to trvanlivá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: srpen, září

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Rostlina miluje slunné stanoviště, snese však i slabě přistíněné stanoviště.
Voda: Vydatně zaléváme.
Množení: Na podzim nebo na jaře můžeme množit dělením trsů.
Sadba: Rostlinu vysazujeme na záhon na jaře nebo na podzim.
Zemina: běžná zahradní zemina
Sušení: Zlatobýl lze uchovat sušením tak, že jej obrátíme květy směrem dolů.
Problémy: Rostlina je náchylná na napadení padlím.
Tip: Rostlina vyžaduje k růstu oporu.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Jak často a jak zavlažovat zlatobýl (Solidago)?

Zlatobýl vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne příliš mokrou půdu, takže zavlažujte mírně, když je půda suchá na dotek.

Jaké jsou nejlepší podmínky pro pěstování celíku (Solidago)?

Celík preferuje plné slunce a dobře propustnou půdu, ideálně s mírně kyselým až neutrálním pH.

Články na téma Zlatobýl


Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné

Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné

Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?

Když se rostliny nesnáší

Když se rostliny nesnáší

Jak dlouho známe alelopatii a co tento pojem znamená? Které rostliny se v zahradě vedle sebe vyloženě nesnesou, respektive si navzájem škodí?