Zavlažování zahrádky je největší problém, o to víc, čekáme-li vedra a přitom neprší, nebo je málo. Kdo má automatický samozavlažovací systém, má vyhráno, kdo má po ruce někoho spolehlivého, třeba prarodiče, souseda zahrádkáře, stačí se jen domluvit, ale ti ostatní? V každém případě je před odjezdem na dovolenou třeba zahradu pořádně zalít, doslova tak, jak by to udělal silný přívalový déšť. Je však třeba vypomoci si i dalšími vychytávkami.1. Prokypření půdy a mulčVšude, kde je to jen možné, na záhonech i okolo keřů, je dobré půdu prokypřit (zároveň ji zbavujeme plevele, který má též své nároky na vodu) a poté přikrýt mulčem například z kůry dřevin, ale i posekané trávy, hoblin, sena či slámy. Jediné, čeho je v tuto dobu pro potřeby mulčování nedostatek, je spadané listí. Mulč udrží v půdě co nejvíce vláhy a zmírní růst plevelů. Prokypření pro změnu zajistí provzdušnění půdy a její snadnější příjem vody. 2. Stinné stanovištěVšechny rostliny v mobilních nádobách přeneste na dobu dovolené do stínu. Zmenší to potřebu závlahy, ochrání rostliny před palčivým sluncem, a pokud jsou alespoň částečně chráněny i shora, pak i před silnými dešti, ale samozřejmě i krupobitím. Často se stává, že co nahlodá silné vedro, to pak dorazí silný déšť a přemokření substrátu. Hledáme proto nejlépe místa pod stromy či stříškami, přesahy střechy, zastřešené terasy apod.3. Zapomeňte na staré zvyky z dob léta mírného pásuToto pravidlo se týká především skleníků, které si lidé dosud staví s minimálními možnostmi větrání, otvíravé plochy by přitom měly tvořit alespoň 30%. Kdo má ve skleníku o ploše cca 15 m2 a výšce do 2 metrů jen 2 malá okénka a jedny vstupní dveře, ten prostě za horka nevyvětrá a ze skleníku se pak stává místo pro ty nejotrlejší rostlinné jedince. Řešení nabízí například i podomácku vyrobené alternativy se stanovou střechou, ale zcela odkrývatelnými boky (může jít o fóliovník, skleník, či jejich kombinaci s přístupem z boků, čili nechodíme dovnitř). Velmi se toto řešení osvědčilo například pro okurky v kombinaci s nylonovými sítěmi nataženými na výšku uvnitř. Pravidlo, že kdo měl skleník, sklidil větší úrodu, již za současného počasí vůbec nemusí platit. A například právě okurkám se v přehřátých sklenících s vysokou vzdušnou vlhkostí po vydatné zálivce často vůbec nedaří, trpí plísněmi, shazují nasazené plody, jsou masivně napadávané škůdci. 4. SamozavlažováníV případě samozavlažování nemusíme vyloženě vyměnit všechny stávající nádoby za samozavlažovací, i když by toto řešení bylo ideální. Vystačíme si však například s obyčejnou PET lahví, do jejíhož víčka uděláme nažhavenou jehlou malé otvory. Nádobu pak víčkem dolů zapíchneme do substrátu. Zajistíme tak rostlinám stálý přísun vody v malých dávkách. Další možností je použití knotu, který je navíc i nezbytnou součástí právě samozavlažovacích nádob. Jeden konec knotu zapustíme do květináče či protáhnete drenážním otvorem a druhý vložíme do vyvýšené nádoby s vodou. Použít přitom lze i tkaničky do bot, silonové punčocháče, utěrky, prostě jakýkoli materiál, který nasává vodu, čímž je schopen transportovat ji dál. Absolutním vrcholem samozavlažování jsou kromě běžných samozavlažovacích nádob s knoty automatické kapkovací zavlažovače. Můžeme v jejich případě nastavit intenzitu, čas a přesné množství závlahy v závislosti na pěstovaných rostlinách. 5. HydrogelJde o zajímavé řešení v podobě krystalků (či prášku), které se po kontaktu s vodou promění v gel (takzvaný hydrogel). Gel v sobě dovede udržet vodu poměrně dlouho a s dalším deštěm ji opět nasaje. Zcela ideální je smísit hydrogel se zeminou již při výsadbě sazenic, můžeme jej však dostat do země i dodatečně, ovšem musí to být hlouběji do půdy, ideálně až ke kořenovým vláskům. Na povrchu půdy nemá žádný smysl. 6. SubstrátObyčejná hlinitá či písčitá zemina nedovede udržet tolik vody jako jakýkoli dostupný substrát. Ať již jde o vlastní kompost, materiál dovezený z kompostárny, substrát prodávaný v pytlích včetně drahého profesionálního, ale třeba i zcela rozloženou chlévskou mrvu (místo hnoje si na zahradu dovezeme již dokonale rozložený materiál na humus bez příměsi hlíny). Vyzkoušejte nasypat alespoň na povrch půdy substrát či jím vyplnit celý nově zakládaný záhon a uvidíte. I za největšího sucha bude ještě třetí den od zálivky vlhký. 7. Zralé ovoce a zeleninaJestliže nám dělá vrásky voda, měla by nám je dělat i sklizeň. V každém případě před odjezdem na dovolenou otrháme zralé ovoce a zeleninu a uskladníme, načež též odstraníme hnijící plody, ale i listy. Pokud však zahradu opouštíme na delší dobu, je třeba někoho požádat, aby zralé plody postupně sklízel. Pokud již nenajdete nikoho, kdo by byl ochoten zalévat, určitě najdete někoho, kdo bude ochoten sklízet a sklizeň si ponechat, či ideálně jen její díl. Vrátíte se do čisté zahrady bez plísní a přemnožených škůdců, především pak hmyzu. Drobné ovoce a zeleninu též lze zakrýt sítěmi jako ochranou před ptáky. 8. Jezírko a bazénPéče o jezírko a bazén je tématem na samostatné články. Čili jen v souvětí: před odjezdem doplníme vodu, přikryjeme hladinu bazénu (pokud je hladina jezírka alespoň částečně kryta vodními rostlinami, také dobře) a ostatní budeme řešit až po návratu, často šokovou dávkou chemikálií.9. Skleník a fóliovníkSkleník a fóliovník necháme otevřené. Kromě možnosti samozavlažování (např. trik s pet lahvemi viz výše nebo kapkovače) toho již více udělat nemůžeme.10. Keře a trávníkKeře před odjezdem sestřiháme, obzvláště před delší dovolenou, to samé uděláme s trávníkem. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
