Krásné skleněné zvony, které jsou tradičně vyráběné ve viktoriánském stylu, jsou v anglických zimních i venkovních zahradách nepostradatelné. Pravda, cena za každý zvon není vůbec nízká a čím je zvon větší, tím je samozřejmě dražší. Zahradníkovi však takové zvony vydrží po celý život. Vlastně jde o mini pařeniště, které vytvoříme jednoduše tak, že průhledným zvonem rostlinu přikryjeme. V zimě tak chráníme rostliny před mrazem, klíčícím rostlinkám vytváříme ideální klima, zakrýt můžeme rostliny třeba jen na noc či za nepříznivého počasí. A když chceme mini pařeniště zrušit, jednoduše zvon sejmeme jednou rukou a je hotovo. A pokud je zapotřebí větrání, není třeba kupovat zvony s větracím otvorem, ale stačí zvon na jednom místě jednoduše podložit kusem klacku. Velkou předností skleněných zvonů je, že s nimi vítr na rozdíl od plastových náhražek nepohne, navíc odolají i dost velkým kroupám. Vyrábí se z hodně silného skla a navíc po zvonu padající kroupy jednoduše odskakují a sjíždí. Tvar zvonu eliminuje riziko poškození. Samozřejmě ale kroupy běžných velikostí, velké kroupy rozbijí každé sklo. Navíc zvony ochrání rostliny i před příliš silnými a vytrvalými dešti. Přestože skleněné zahradní zvony spojujeme s britským (anglickým) zahradnickým uměním a tradičními viktoriánskými kuchyňskými zahradami, pěstování pod sklem má svůj původ ve starém Římě. Zde totiž začali používat k ochraně okurek kusy skla v rámech. V 16. století pak právě benátští skláři začali vyrábět ručně foukané skleněné kupole, tedy vlastně první skleněné zvony, ovšem do Anglie se tento zvyk dostal od tradičního rivala Angličanů, totiž Francouzů. Právě oni zdokonalili pěstování plodin pod skleněnými kupolemi, kterým se od té doby říká “cloche“, což znamená ve francouzštině “zvonek“. Na začátku 20. století pravidelně proudily do Londýna z Paříže mezi Vánocemi a březnem bedny se salátem, mrkví a další zeleninou, která byla pěstována právě pod skleněnými zvony na takzvaných horkých lůžkách, čili na čerstvém hnoji, který zvyšoval teploty pod zvonem a dokonce i v zimě tak bylo možné dosáhnout stabilních 8 oC, což je pro chladnomilnější zeleninu kratšího dne ideální. Angličané si toho samozřejmě všimli a jelikož klima na ostrovech ovlivňuje Golfský mořský proud, nepanují zde kruté zimy. Sečteme-li 1+1, máme výsledek. Angličanům skleněné zvony uchvátily a stali se v pěstování pod sklem lídry. Vlastně začali zvony používat podobně, jako my používáme naše tradiční pařeniště. Zvony či poklopy zvané CLOCHE se vyrábí i z plastu, kdy jsou levnější a méně křehké, ale také jsou příliš lehké a vítr vám je může po zahradě snadno rozházet. A samozřejmě nevydrží tak dlouho, plast zkřehne vlivem mrazu a popraská, navíc není pod plastovým krytem za chladného počasí o dost tepleji. Zato tradiční skleněné zvony se v Anglii dokonce dětí z generace na generaci. Zvedací koule zvonu (madlo) se tradičně vyráběla z pevného skla, to však způsobovalo problémy. Až takto silná vrstva skla totiž funguje jako zvětšovací čočka. Proto má tato koule (madlo) dnes již tradičně dutý střed. Skleněné zvony jsou ideální k ochraně choulostivých rostlin, třeba sazenic růží (však pěstitelé růží používající pětilitrové skleněné zavařovačky dobře vědí, o čem nyní píšu), ale i středomořských bylinek a choulostivějších trvalek. Oblíbené jsou též například pro pěstování salátů na podzim a v zimě a pro rychlení zeleniny na jaře. Menší skleněné zvony lze též využít v interiéru k ochraně pokojových rostlin, ale dokonce i potravin například před mouchami včetně octomilek a před vosami. Skleněný zvon je hygienický a vypadá dobře v každé kuchyni, stejně jako na regálu či okenním parapetu s pokojovkami. Pro využití v kuchyni se pak obvykle vyrábí dřevěné základny, případně i skleněné a dokonce kamenné. A samozřejmě nejde o levný sortiment. Kvůli finanční úspoře je třeba sáhnout po plastu. Mini skleníček ze skleněného zvonu vlastně vytváří uvnitř pro rostliny ideální klima. Sklo zvyšuje teplotu, případná podestýlka čerstvým hnojem ještě více. Odpařovaná voda na skle kondenzuje a stéká dolů, takže ji rostliny opět využijí jako zálivku. A jelikož rostliny recyklují vzduch, který dýchají, pod sklem se neudusí. Pod zvonem dokonce není třeba zalévat dlouhé týdny i měsíce. A pokud je třeba přece jen větrat, stačí zvon na jednom místě podložit kusem dřeva.Zdroj: ireceptar.cz, garden-products.co.uk, sikana.tv, etsy.com, emoceadekorace.cz, allegro.cz
