Anhydrit neboli bezvodý síran vápenatý je k výrobě podlahových potěrů využíván jako optimální pojivo především díky své objemové stabilitě. Při výběru dodavatele je však nutné rozhodovat se dle toho, jakým způsobem je výsledná směs zpracována. Právě zde dochází k výrazným rozdílům z řad výrobců.Přírodní nebo syntetický anhydrit?Obecně dělíme anhydrit do dvou skupin, a to přírodní a syntetický. Přírodní je získáván výhradně těžbou z podzemních dolů a po samotné těžbě se mele na jemný prášek. Protože je funkce rozpouštění a krystalizace anhydritu velmi nízká, chemickými postupy je směs upravována tak, aby v požadovaném čase došlo k optimálnímu náběhu fyzikálních vlastností. Syntetický (uměle vyráběný) anhydrit je vedlejším produktem při výrobě kyseliny fluorovodíkové, která je primárně používána zejména při výrobě teflonu a v automobilovém průmyslu. V případě termického anhydritu je výchozí látkou tzv. energosádrovec, což je druhotný materiál vznikající odsiřováním jednotek tepelných elektráren. Při srovnávaní konkurenčních nabídek několika dodavatelů berte na vědomí, že směrodatná není cena. Spíše po dodavateli požadujte informace o tom, jak vzniká anhydrit, který vám nabízí. Přírodní cesta musí být zákonitě o něco nákladnější. Proč si však do podlahy svého domu dávat zbytkové látky, které z mnoha důvodů nejsou vypouštěny do ovzduší? Použití přírodního anhydritu ocení především alergici, jelikož je mimo jiné mnohonásobně snížena prašnost. Aplikací syntetického materiálu se na povrchu již vytvrzeného anhydritu vytváří nesoudržná vrstva tzv. šlem (sintr), který je nutné před samotnou pokládkou odstranit broušením. Zásadní vlastností a přidanou hodnotou přírodního anhydritu oproti syntetickému je absence těchto povrchových šlemů. Odpadá nutnost dodatečného broušení a samozřejmě s tím spojené náklady jak časové, tak finanční. Přednosti anhydritu oproti betonuVýhody spojené s použitím anhydritu již byly popisovány v mnoha textech. Pokud se však stále rozhodujete, zda použít klasický cementový (beton) nebo raději litý anhydritový potěr, je na místě je zopakovat. Předností lité anhydritové podlahy je v první řadě přesnost provedení a následná maximální rovinnost. Odpadá nutnost vyztužení a výrazně se zkracuje doba stavby. Přecházet po podlaze je možné již po 24 hodinách od aplikace a po třech dnech je možno ji částečně zatěžovat. Technologie tvrdnutí je dokončena 28 dnem. Menší tloušťka potěru od 4 cm pak zabezpečí rychlý prostup tepla z trubek podlahového vytápění a zajistí tak příjemný tepelný komfort obyvatelům domu. Vlastnosti materiálu dovolují téměř bezespárové položení, vysokou pevnost bez nerovností a klesání okrajů. Tato podlaha má vynikající smršťovací vlastnosti a není náchylná k praskání. Jsou proto vhodné pro téměř všechny oblasti použití – rodinné domky, byty, správní budovy, nemocnice, haly a průmyslové stavby.Protože beton není samonivelační, nikdy se nepodaří dosáhnout tak přesného povrchu jako u anhydritu. Zpracování betonu je tak čistě závislé na zdatnosti řemeslníků. Z tohoto důvodu se obvykle musí aplikovat finální vyrovnávací vrstva formou samonivelační stěrky. Pokud se beton nanáší na podlahové vytápění, hrozí navíc riziko, že trubky nebudou správně obaleny betonem, což negativně ovlivní následnou pevnost a funkčnost jak podlahy, tak vytápění. U betonu je nutná aplikace vyšší vrstvy, a to minimálně od 6 cm, navíc s překládanou kari sítí pro zajištění dostatečné pevnosti a celistvosti podlahy. Zaměříme-li se na účinnost a kvalitu obou druhů podlah, je patrné, že beton v mnoha ohledech na anhydrit zkrátka nestačí. I když se může na první pohled zdát anhydritová podlaha v porovnání s betonem dražší, opak je pravdou. Na úkor budoucích problémů a užitných vlastností se jedná o výraznou úsporu nákladů. Protože beton není samonivelační, nikdy se nepodaří dosáhnout tak přesného povrchu jako u anhydritu. Zpracování betonu je tak čistě závislé na zdatnosti řemeslníků. Z tohoto důvodu se obvykle musí aplikovat finální vyrovnávací vrstva formou samonivelační stěrky. Pokud se beton nanáší na podlahové vytápění, hrozí navíc riziko, že trubky nebudou správně obaleny betonem, což negativně ovlivní následnou pevnost a funkčnost jak podlahy, tak vytápění. U betonu je nutná aplikace vyšší vrstvy, a to minimálně od 6 cm, navíc s překládanou kari sítí pro zajištění dostatečné pevnosti a celistvosti podlahy. Zaměříme-li se na účinnost a kvalitu obou druhů podlah, je patrné, že beton v mnoha ohledech na anhydrit zkrátka nestačí. I když se může na první pohled zdát anhydritová podlaha v porovnání s betonem dražší, opak je pravdou. Na úkor budoucích problémů a užitných vlastností se jedná o výraznou úsporu nákladů. Pokud svou stavbu realizujete v Jihomoravském kraji, konkrétně na lité anhydritové podlahy se specializuje firma Readymat s.r.o. sídlící v Hodoníně. Denně jich vyškolený tým aplikuje i několik. Předností této firmy je pružná reakce na poptávky zákazníků a poskytnutí kompletního servisu včetně přípravy před samotnou realizací. Úzce spolupracuje s výrobní firmou Franken Maxit s.r.o., která jako jedna z mála u nás na trhu vyrábí přírodní anhydrit, jehož přednosti byly již popsány. Aktuálně jim běží AKCE na podporu prodeje, kdy se cena za m2 lité anhydritové podlahy pohybuje od 269,- Kč. V této ceně je zahrnuta práce, materiál a doprava do 40 km od Hodonína. Vypracování cenové nabídky, zaměření, návrh optimální skladby izolace a anhydritu, odborné technické poradenství a prodloužená záruka na 5 let je zdarma. Stačí si jednoduše vyplnit poptávkový formulář a při objednávce do 30.11.2013 vám budou tyto akční ceny garantovány. Termín samotné realizace může být až kdykoli poté, záleží na domluvě.
