Pokud by došlo k vadám ve vzduchotěsnosti oken, dveří, stěn a střechy, znamenalo by to významné úniky tepla a s tím související vyšší náklady na vytápění, ale i nižší účinnost rekuperace a možný výskyt plísní. Je proto třeba vzduchotěsnost ověřovat. Blower door test tedy stanovuje průvzdušnost neboli vzduchotěsnost obálky rodinných domů či bytů dle normy ČSN EN ISO 9972 (Tepelné chování budov - Stanovení průvzdušnosti budov - Tlaková metoda). Blower door test se provádí zařízením, kterému se říká blower door, a které je složené z velkoprůměrového ventilátoru zasazeného v rámu s plachtou ve vstupních dveřích do domu, případně v okně. Pomocí ventilátoru a dokonalého utěsnění vstupu, ve kterém je ventilátor instalován, je v budově vytvořen podtlak i přetlak při tlakovém rozdílu 50 Pa. Zjistí se tak, kolik vzduchu proudí netěsnostmi do interiéru. Postup tohoto měření je standardizovaný.Vlastně je ventilátorem z budovy vzduch vysát až do hodnoty konstantního tlakového rozdílu 50 Pa. A právě množství vzduchu, které ventilátor vysává z budovy, se do budovy nasává různými netěsnostmi v její obálce. Právě při tomto tlakovém rozdílu je možné provést vyhledání netěsností (pomocí ruky, kouřovým generátorem, pomocí citlivého anemometru (měřidla rychlosti proudění vzduchu), případně termokamery). Blower door test je docela mladý pojem, jelikož souvisí nejčastěji s takzvanými pasivními domy. Více méně se však používá i k měření netěsnosti roubenek a srubů a také podkroví (půdních bytů). Obzvláště v podkroví se střešní plášť skládá z více konstrukčních prvků a proto je náchylnější na různé netěsnosti. To samé pak platí především pro současné dřevostavby (montované, rámové, ale i zmíněné roubenky a sruby). Provádění tohoto testu se doporučuje také před nákupem starší budovy, jelikož se testem ověří její technický stav právě ve smyslu vzduchotěsnosti. Stejně tak při přípravě rekonstrukce budovy, kdy lze pomocí testu vyhledat problematická místa a při následné rekonstrukci je pak opravit. V případě pasivních domů je tento test nezbytný pro dosažení správné účinnosti řízeného větrání interiéru. Netěsnosti je navíc nezbytné odstranit kvůli riziku pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce obvodového pláště, kde pak působením chladného vzduchu dochází ke kondenzaci vlhkosti. A to by mohlo mít pro dřevěné konstrukce fatální následky. O vyšších nákladech na vytápění nemluvě. Blower door test se musí provádět přesně, musí být dodrženy postupy měření a zařízení musí být pravidelně kalibrováno. Důležitá jsou hlavně přesná měření teploty, tlaku a rychlosti proudění vzduchu. Povolené jsou tolerance pro teplotu ±1 K, pro tlak ± 2 Pa a pro rychlost proudění vzduchu ± 7 %. Pokud by kalibrace zařízení byla zanedbána či provedena nedbale, měření nemůže být přesné, je tedy chybové. Při měření je také třeba zadat co nejpřesnější hodnotu vnitřního objemu budovy, ta je totiž do určité míry rozhodující. Dle ČSN EN ISO 9972 - metoda „B“ - je testována těsnost obálky budov při výstavbě, konkrétně v době, kdy je instalována parozábrana (či jiný ekvivalent vzduchotěsnícího opatření), a kdy jsou instalována okna a vstupní dveře do budovy. Pokud má tedy dům i balkón či terasu, musí být v obálce budovy instalovány všechny výplně stavebních otvorů. Naopak interiérové dveře do všech místností musí být otevřené. Technologické záměrné otvory (vzduchotechnika, odpady apod.) se před testem utěsní speciálními přípravky. Cílem testu je odhalit defekty v těsnosti a zjistit úspěšnost vzduchotěsnících opatření.Před tímto měřením tedy musí být dokončené vrstvy a detaily zajišťující vzduchotěsnost (fólie zajištěny laťováním proti odtržení při působení podtlaku, nikoliv pouze přisponkováním), odstraněný popel z případného otevřeného ohniště, vypnuty a utěsněny musí být odvětrání, ventilace a klimatizace (utěsňují se průchody a napojení na ventilaci), vnější dveře a okna musí být uzavíratelné (vnitřní dveře ve vytápěném prostoru nejsou nutné), nevytápěný prostor musí být uzavíratelný, vikýře, půdní schody a další prostupy musí být uzavíratelné, vnitřní kanalizace musí být utěsněna a sifony naplněny.Dle ČSN EN ISO 9972 (730577) - metoda „A“ - je testována budova jako celek v době svého užívání pouze s vyloučením technologie větrání. Ta musí být vzduchotěsně uzavřena. Cílem tohoto testu je udělení „Certifikátu o měření průvzdušnosti budovy pro SFŽP“ s vyjádřením souladu s normou.Při tímto měřením musí být objekt v kolaudačním stavu, odstraněný popel z případného otevřeného ohniště, vypnuto odvětrání, ventilace a klimatizace (je třeba utěsnit průchody a napojení na ventilaci), vnější dveře a okna musí být uzavíratelné (vnitřní dveře ve vytápěném prostoru nejsou nutné), nevytápěný prostor musí být uzavíratelný, vikýře, půdní schody a další prostupy musí být uzavíratelné, vnitřní kanalizace musí být utěsněna a sifony naplněny.Normou ČSN EN ISO 9972 (730577) byla nahrazena původní norma ČSN EN 13829 (730577). Rozdíly mezi těmito normami najdete například ZDE. Blower door test trvá obvykle 1,5 až 4 hodiny (3 až 4 hodiny v případě rodinného domu) především v závislosti na době hledání případných netěsností. Provádět by se měl dvakrát proto, aby netěsnosti byly zjištěny již ve fázi výstavby, kdy je lze snadno opravit. Finální měření pak má vzduchotěsnost budovy již jen potvrdit a vést k získání certifikátu. Netěsná místa je možné opravovat i při testu, respektive při takzvaném kontrolním měření. Při něm je třeba mít k dispozici těsnící materiál (pásky, fólie,…), obvykle jej má v nějakém množství k dispozici i měřící technik, je však dobré se předem domluvit. Co se týká lidí, je pro lokalizaci netěsností dokonce nutné, aby se nacházeli v měřené části objektu. Nemělo by smysl měřit netěsnosti objektu a přitom být venku. A pozor, měření není možné provádět za silného větru, na druhou stranu není nijak omezena teplota vzduchu (v interiéru i exteriéru) v době měření. Máte-li v domě nábytek, test to nijak neovlivní. Výstupem měření prostřednictvím Bloower door testu je protokol v digitální formě obsahující veškeré potřebné naměřené hodnoty, případně certifikát budovy pro SFŽP (Nová zelená úsporám). Často veřejností rezonuje názor, že různé netěsnosti jsou pro budovy žádoucí, protože domy prostřednictvím těchto netěsností takzvaně dýchají. Je to ale jen mýtus. Výměnu vzduchu není možné ovlivňovat netěsnostmi. Dovnitř jimi proniká příliš mnoho či naopak příliš málo venkovního vzduchu. Navíc spolu s ním dovnitř proniká i hluk, znečištění ovzduší, prach a alergeny, což může mít negativní vliv na zdraví obyvatel domu. Netěsnosti v obálce budovy navíc mohou způsobit průvan v interiéru, který snižuje obytný komfort.Zdroj: vzduchotesnostdomu.cz, for-passive.cz, wikipedia.org, blowertest.cz
