Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) je nejen rostlinou, která plodí chutné plody, ale též léčivou bylinou z čeledi vřesovcovitých a rodu brusnice. Lidově se této rostlině i jejímu plodu říká borůvka, ale i borůvnice, černá jahoda, černice čičiretka, čičoretka, hafera, borůvčí (název souvislého porostu), mystovka. Modrý plod (bobule) borůvky má výraznou a nezaměnitelnou chuť a též schopnost barvit materiály do modra. Tyto plody jsou zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině, ovšem borůvky se používají i proti dalším chorobám a to nejen plody, ale i stonky s listy v podobě čaje či tinktury.Jak borůvky vypadajíBorůvky tvoří ve volné přírodě hustě rozvětvené, ale spíše nízké keříky s opadavými listy, zatímco zahradní odrůdy jsou vyššího vzrůstu. Vejčitě okrouhlé listy borůvek jsou na lodyhách uspořádány střídavě, nemají trichomy (jsou lysé) a mají krátké řapíky. Květy borůvek jsou naopak výrazně stopkaté a objevují se od dubna do června. Květy mají světle zelenou korunu, což je u rostlin poměrně vzácné a zakrnělý kalich. Černomodré bobule – plody borůvek – obsahují množství semen a dozrávají od června do září (ve vyšších polohách později). Čili např. červnovou sklizeň v nížinách nahradí červencová ve vyšších polohách. Porosty borůvek jsou v mnohých lesních lokalitách velice kompaktní – u nás především v horských smrčinách, v acidofilních borech, bučinách a doubravách. Borůvky dokonce najdeme i v porostech kleče, na pasekách a světlinách, na vřesovištích a rašeliništích. Rozšíření borůvekZajímavostí je, že borůvky rostou ve volné přírodě na velké části Evropy, ovšem jen zřídka na jejím jihu. Najdeme je též na Islandu, v Asii, na Sibiři a až v severním Mongolsku a v Číně. Rostlina migrovala například i do Japonska a do Grónska a běžně se vyskytuje i v západní části USA a v jihozápadní Kanadě. Pěstování kanadských borůvekKanadským borůvkám se bude dařit i v méně úrodné půdě a nebo v truhlíku na balkóně. A právě borůvky kanadské, čili ty zahradní s velkými bobulemi, mají rády těžce písčité půdy s velice kyselou půdní reakcí. Co naplat, v lesích, kde borůvky především rostou, zásaditou půdu nenajdeme a těžkou jílovitou též jen zřídka. Vybíráme odrůduOdrůd borůvek je nabízena celá řada, liší se chutí, velikostí bobulí, ale i rostlin. Ovšem první dva roky po vysazení sazenic si na plody počkáme, borůvky plodí až třetím rokem a plná plodnost se dostaví až za další tři roky. Z jednoho keře pak sklidíme 2,5 až 6 kg borůvek a dlužno dodat, že tyto keře jsou dlouhověké, dožijí se 30 až 60 let. Z raných odrůd se u nás osvědčily Earliblue a Duke, ze středně raných Blueray a Bruecrop, z polopozdních Berkeley a z pozdních Herbert a Jersey, přičemž je dokonce nutné vysazovat více odrůd, jelikož borůvky se pak opylují pylem jiné odrůdy a my tak dosáhneme větších plodů a lepší úrody. Stejně tak platí, že se opylují pylem jiné rostliny, čili vysadit pouze jednu rostlinu nemá žádný smysl, plodit nám nebude. Vybíráme a připravujeme stanovištěZákladem je vhodná půda, která by měla být těžce písčitá a propustná, s pH 3,5 až 4,5, čili velmi kyselá. Kyselost půdy upravíme rašelinou a písčitost smísením rašeliny s pískem. Na málokteré zahradě budou pro borůvky vhodné půdní podmínky, s výjimkou zahrádek u rekreačních chat postavených na okrajích lesů. Pozor však, je též třeba izolovat vyhloubenou jámu od okolní zásaditější půdy fólií, jinak by se kýžený výsledek stejně nedostavil. Kyselost půdy zvýšíme i přidáním kůry a pilin z jehličnatých stromů. Stanoviště vybíráme zásadně slunné, proto se též borůvkám daří na balkónech, v mobilních nádobách s vhodným substrátem. Vysazujeme a pěstujeme borůvkyKanadské borůvky můžeme vypěstovat ze zakoupených semen a nebo ze zakoupených sazenic. Semena je třeba nejprve namočit na 24 hodin do vody a poté až vysít do mobilních nádob. Sazenice sázíme do sponu 0,8 - 1,5 m x 2,0 - 3,0 m. U vzrostlých odrůd je třeba užší spon (Jersey, Berkeley, Bluecrop a Nelson). Při výsevu i výsadbě musí být substrát vlhký, ale ne přemokřený. Sazenice vysazujeme ven na jaře, aby borůvky dobře zakořenily do zimy, ale pozor – pouze sazenice staré 2 až 3 roky, čili kdo na borůvky chvátá, musí si sazenice koupit. Výsadbu nakonec mulčujeme kůrou do výšky až 7 cm.První dva roky po výsadbě neprovádíme u kanadských borůvek řez, ovšem třetím rokem odstraníme ze středu keře slabé výhony. Zamezíme tak zbytečnému zahušťování keřů. Řez se provádí od začátku vegetačního klidu až do doby květu, přičemž ponecháme udržovanému keři 5 až 8 silných a rovných větví s dostatkem malých přírůstků. Řez zlepšuje kondici borůvek. Zaléváme a hnojíme borůvkyKanadské borůvky vyžadují pravidelnou zálivku a hnojení, přičemž nesmíme použít hnojiva s obsahem chlóru a vápna. Nejlepší jsou tekutá hnojiva, která jsou pro kanadské borůvky přímo určena. A další pozor – v prvním roce po výsadbě jsou kořeny borůvek příliš citlivé a proto hnojíme až druhý rok. Kromě hnojení má na kvalitu a na velikost plodů vliv i pravidelná zálivka. V suchém roce se neurodí mnoho borůvek ani v lesích. Ideální je samozřejmě dešťová voda, případně studniční, ovšem zcela nevhodná je čerstvá voda z vodovodu, jelikož obsahuje chlór, který borůvky zaručeně zahubí. Množíme borůvkyI když lze kanadské borůvky vypěstovat i ze semen, nejlepší je jejich řízkování. Plody borůvek pěstovaných ze semen jsou navíc menší.Sklízíme kanadské borůvkyV nížinách se dočkáme sklizně od začátku června, ve vyšších polohách od začátku července. Bobule borůvek postupně dozrávají 15 až 35 dní a nejlepší je provádět sklizeň 7 až 14 dní po dozrání, jelikož pak jsou borůvky sladší. Plody otrháme opatrně ručně. Jak borůvky léčíBorůvky jsou zdrojem mnoha vitaminů a ovocných cukrů, tříslovin, bioflavonoidů, karotenoidů a provitaminu A. Borůvky snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, ochraňují cévy (zvyšují jejich prostupnost, pevnost a pružnost), jsou dobré při hubnutí, ale též dobře působí proti stresu, posilují obranyschopnost organismu (stimulují imunitní systém), chrání tělesné buňky před bakteriemi a volnými radikály. Obsahují též třísloviny, které podporují tvorbu sliznic, preventivně působí proti zánětům, mají dezinfekční účinky a dobré jsou také proti průjmům. Posilují zrak a pomáhají při poruchách zraku a mikrocirkulaci. Výborně se osvědčily u lidí, kteří si léčí unavený zrak především vlivem náročného povolání (piloti, řidiči, programátoři) atd. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.org, www.jaktak.cz, www.shutterstock.com
