K pěstování rajčat v mobilních nádobách je pouze třeba vědět, jak se o rostliny správně postarat. Platí několik pravidel, která se liší od pěstování v záhonech či skleníku (v záhonech rajčata plodí na slunném stanovišti lépe než ve skleníku, ten navíc nesmí být podbetonovaný). Ovšem neobejdeme se bez přípravku Kuprikol a to i preventivně.Rada první – hnojíme se zálivkouZa prvé do mobilních nádob neaplikujeme běžné organické hnojivo s výjimkou přisypání kvalitního kompostu, nýbrž hnojivo tekuté, které přidáváme spolu se zálivkou. Pak si vystačíme i jen s obyčejným zahradním substrátem, lépe však s dražším substrátem profesionálním, který má dostatečnou zásobu živin na 6 až 8 týdnů, ovšem záleží na velikosti nádoby a prokořenění substrátu. Ve velké nádobě budou kořínky čerpat živiny „z profi substrátu“ i 3 měsíce a my nemusíme hnojit. Dále existují vhodné přípravky, které zlepšují stav kořenového systému (lignohumát, žížalí voda, …) a zamezují plísním (houbám) – chytrá houba (Pythium olygandrum). Přípravky podporující kořenový systém přidáme do zálivky, v roztoku s chytrou houbou nejprve namočíme kořenový bal přesazovaných sazeniček a nakonec provedeme tímto roztokem po přesazení první zálivku. Předpěstování sazenic rajčatPři předpěstování nesmíme zapomenout vyvrtat na dna kelímků odtokové otvory, nebo koupit nové kelímky s těmito otvory (plastové květináčky). Předností nových nádob je jejich sterilní stav, pokud chceme použít loňské, musíme je důkladně umýt a desinfikovat, abychom se zbavili případných zárodků chorob a plísní. Rajčata zásadně zaléváme konévkou přímo ke kořínků, abychom zbytečně nešířili plísně po listech. Listy se snažíme kropit co nejméně, respektive vůbec, ovšem s deštěm nic nenaděláme. S výsevem semínek stačí začít v bytě na začátku dubna a na balkón sazenice přesadíme po ledových mužích (po půlce května), ovšem s ohledem na aktuální počasí. Výsev je ideální do výsevních jifů bez obsahu živin (pouze vrchovištní rašelina), jelikož semínka mají živin na klíčení a počáteční růst malých sazeniček. Jakmile mají sazeničky již první pravé lístky, přesadíme je do malých květináčků, nejlépe do „profi substrátu.“ Sazeničky držíme na co nejsvětlejším místě a v teple.Nesmíme také zapomenout na dostatečně pevnou oporu tyčkovým rajčatům, ke které je uvazujeme. Ovšem přerostlé, vytáhlé sazenice, zahrabeme při výsadbě z části do země a necháme je, aby se sami zvedly, což znamená, že jim stonky zesílí. Vytáhlost sazenic je způsobena nedostatkem světla souvisejícím s nedočkavostí pěstitele. Vysít rajčata stačí i na začátku dubna, nikoli v únoru, jako je tomu u dlouho klíčících paprik, které si navíc tvoří dlouhou dobu kořenovou soustavu. Volba místaZásadní je též volba místa na balkóně. Rajčata milují slunce a o to lépe pak i dozrávají. Naopak nemají ráda nadměrnou vlhkost. Ideální je balkon orientovaný na jih, případně západ a ideální je též shora krytá lodžie a balkón krytý stříškou, případně terasa s přesahem střechy. Znova však musíme dodat, že na záhonech prosperují rajčata lépe než ve špatně větraném skleníku, byť na ně shora prší, musíme ale používat Kuprikol jako ochranu především před plísní bramborovou. Ideálně rajčata umístíme ke zdi, která je navíc vyhřátá slunečním zářením a méně u zdi většinou i prší. Pokud máte lodžii orientovanou na jih, dosáhli jste ideálního stavu – rajčata jsou v teple, suchu i závětří.Půda, živiny, substrát aneb co řekl RíšaRajčata vyžadují záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Proto kromě zahradního substrátu můžeme při přípravě nádob rajčatům připravit na dně překvapení například v podobě granulovaného chlévského hnoje. Kdo má to štěstí a sežene chlévský hnůj, který velmi dlouho uzrával a vlastně se již stal kompostem, vyhrál. Jinak též lze použít jakýkoli takto dobře uleželý hnůj (koňský, ovčí, prasečí, …), jde ale o nedostatkové „schánivo.“ Rajčatům ale pomůžeme i kvalitním kompostem, který již není problém sehnat. Pozor však na kompostárny a jednotlivé šarže prodávaného kompostu – mohou být samá hlína. Lepší je vyhnout se různým lidovým technikám mísení substrátu ve stylu „Ríša nám radil, že …,“ kdo však chce experimentovat, je to na jeho riziko / případný úspěch. Určitě nebude rajčatům stačit běžná zemina, určitě nemá smysl mísit ji s pískem a určitě nezvýšíme její úrodnost přimísením rašeliny bez obsahu živin či laciného substrátu, který živin také mnoho nemá. Nemáte-li k dispozici granulovaný hnůj, dejte na dno nádoby posekanou trávu, která se při rozkladu silně zahřívá, neposkytne však rostlinám svým rozkladem prakticky žádné živiny. Jako zálivkové hnojivo lze použít Kristalon start a Kristalon plod a květ, Substral, Hoštické hnojivo, Forestinu apod. V žádném případě též nepoužívejte substrát loňský. Kromě absence živin bude zaručeně plný zárodků chorob, plísní, ale najdou se zde i škůdci.Truhlíková rajčataChcete-li pěstovat v truhlících keříková cherry rajčata, jsou ideální samozavlažovací nádoby. Takový truhlík o délce 50 cm pojme až 3 rostliny a koupíte jej za cenu již od 200 korun. Zamezíte jím zcela zálivce na list a omezíte tak šíření plísně bramborové, která napadá rostliny i plody. Tyčková rajčataPro tyčková rajčata můžeme použít velké květináče, speciální pytle a jiné objemnější nádoby s odtokovými otvory. Minimální průměr pěstební nádoby by měl být čtyřicet centimetrů a minimální hloubka třicet centimetrů. Určitě v tomto případě platí, že čím větší a hlubší nádoba bude, tím lépe se bude rostlině dařit. V zemích svého původu rostou původní druhy i na skalách a dolezou si kořínky pro vodu opravdu hodně daleko.ZálivkaPři každé zálivce rajčat bychom měli mít na mysli ochranu proti plísni bramborové. Ano, opakujeme se, ale je to skutečně nejdůležitější krok! Zaléváme též vždy jen tak, aby substrát stačil proschnout, nesmí být přemokřený, natož trvale. Úrodu a stav rostlin také zlepšíme vylamováním přebytečných výhonů a nepřehušťováním výsadby. Choroby rajčatZ chorob jsou rajčata napadána již zmíněnou plísní bramborovou, poznáme ji podle šedozelených skvrn na listech a plodech, prevencí je absence zálivky na list a ochrana rostlin před deštěm, lékem pak přípravek Kuprikol, který lze použít i preventivně. Rostlinám nijak neublíží, ani jakosti jejich plodů a nám samým, je ale třeba dodržovat ochranné lhůty.Další „zlobou“ rajčat je čerň rajčatová. Poznáme ji podle žlutých skvrn na listech a jejich zasychání. Mechanicky pomůže větrání a výměna zeminy, jako postřik též funguje Kuprikol. Další „neřestí“ je skvrnitost rajčat, před kterou je chráníme stejně jako před plísní bramborovou, jako přípravek funguje Dithane. Dále vadnutí rajčat, což může být způsobeno přeléváním a také tím, že neměníme stanoviště (správně bychom je měli měnit každý rok). I na vadnutí funguje Kuprikol, též i preventivně. A nakonec se ještě můžeme setkat s praskáním plodů rajčat, které je způsobeno nepravidelnou zálivkou. Každý zralý, prasklý plod, neprodleně utrhneme a spotřebujeme.Odrůdy rajčat vhodné na balkónyZ odrůd se na balkóny hodí například rajče keříčkové, kultivary 'Vilma', 'Cherrola', 'Gold Krone', 'Minigold' a 'Tumbling Tom' a z rajčat tyčkových například 'Bejbino F1', 'Perun F1', 'Start F1' a 'Toro F1'.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
