Funkcí vnitřních omítek je především chránit zdivo před mechanickým poškozením, zlepšovat technické vlastnosti konstrukce, ale i zvyšovat celkové estetické působení interiéru. Další funkce ovšem mohou být i akustické, tepelně izolační, protipožární, antistatické anebo specifické. Omítky slouží také hlavně k vyrovnání nerovností zdiva – proto i výběr omítky závisí i na rovnosti podkladu. Jejich kvalita má proto významný vliv na budoucí vzhled interiéru. Jistě by nás netěšil pohled na trhliny či nepřesnost hran nebo zvlnění omítky v ploše. Podcenění omítek je proto vážnou chybou. Téměř jediným způsobem, jakým byly omítky prováděny v minulosti, byl klasický třívrstvý způsob – cementový postřik, nanesení hrubé jádrové omítky a konečná úprava povrchu jemnou – štukovou omítkou. Tento způsob je v mnoha případech užíván na stavbách i nyní. Moderním trendem v provádění omítek je však aplikace suchých omítkových a maltových směsí. Jejich využití má řadu výhod. Suché maltové směsi vznikají v moderních výrobnách, kde kontrolu nad jednotlivými parametry přebírá moderní výpočetní technika. Tím je rovnoměrná kvalita směsi zaručená, zaručený je i obsah všech složek a stálé vlastnosti materiálu. Suché maltové směsi můžeme rozdělit do několika skupin. Podle oblasti využití je dělíme na zdící malty a dále omítky pro vnitřní a venkovní, popřípadě univerzální. Podle druhu zpracování na omítky prováděné ručně či strojově. Omítky jsou děleny i podle druhu použitého pojiva. Tím může být vápno a cement. Stejně jako u klasických omítek lze podle zrnitosti omítky dělit na jádrové a jemnější – štuky. Směsi pro ruční použití je však možné míchat i klasicky a nanášet je ručně. Strojní nanášení je ale rychlé a provedení omítek v domě je otázkou několika dnů. Běžným podkladem pro vnitřní omítky, se kterým se v interiéru můžeme setkat, je beton. Zejména stropy bývají často realizovány monolitickým způsobem a je tedy nutné vyrovnat se úspěšně i s tímto podkladem. Ten umožňuje aplikaci všech typů omítek. Před jejich aplikací je vhodná volba optimální penetrace podkladu s ohledem na vlastnosti použitých omítek. V každém případě výrazným usnadněním pro bezpečné provádění omítek je používání omítkových systémů doporučených výrobci zdících matriálů nebo dodavateli konstrukčních systémů. Závěrem si ještě poukážeme na několik chyb, které se často vyskytují při provádění omítek: nevyzrálost podkladu,jeho nadměrná vlhkost nesourodý podklad – kombinace beton – cihly, dozdívky provádění omítek při teplotách nižších než je + 5 stupňů Celsia vzlínání vody do zdiva utkvění olejových skvrn a chemických látek v podkladu nedodržení technologických přestávek nekompaktnost podkladu, jeho nízká únosnost, prašnost, drobivost nevhodná skladba materiálů či nesprávné zacházení s materiálem.
