Věděli jste však, že ani šeřík (Syringa), stejně jako spousta jiných rostlin, u nás nepatří mezi původní druh, byť se může zdát, že zde kvetl odjakživa? Šeříky pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Z Osmanské říše přivezl tuto dřevinu do Vídně císařský velvyslanec v roce 1566. Teprve od té doby se šeřík začal pěstovat i ve střední Evropě, načež v tomto prostoru zplaněl a dnes jej najdeme i ve volné přírodě. Jde také o silně invazivní rostlinu, srovnatelnou svými schopnostmi prosadit se na úkor jiných druhů například bezu černému či škumpě.A věděli jste, že v minulosti byly šeříku přisuzovány magické schopnosti? Větvičkami šeříku se třeba vyháněli zlí duchové z lidských obydlí, v lidovém léčitelství se pro změnu využívalo květů šeříku ke zklidnění psychiky a zmírnění bolesti hlavy. Rozdrcené květy byly též přikládány jako obklad na bolavá místa. Opatrní však dnes musí být alergici! Celá rostlina obsahuje kromě květů látku syringin (název látky byl pravděpodobně odvozen od latinského názvu šeříku Syringa), která může při kontaktu s pokožkou působit dráždivě a může vyvolat alergickou reakci. V květech pak najdeme alergen v podobě pylu.Šeřík není náročný na pěstování. Vyhovuje mu slunné stanoviště s mírně vápenitou až neutrální půdou. Snadno se množí řízkováním, přičemž rostlina snese i hlubší řez, který je dokonce třeba provádět pravidelně, aby se nám šeřík nevytáhl do výšky a neměl holé spodní větve. Co si však šeřík nezasloužil, je jisté stigma, které získal po roce 1989, jelikož byl oblíbeným symbolem osvobození a oslav konce 2. světové války, především pak osvobození Prahy. Jenže rostlina se nemůže politice a komunistické ani jiné propagandě jakkoli bránit. A navíc šlo o symbol skutečný, jelikož lidé v Praze na konci války neměli mnoho jiných možností, jak přivítat osvoboditele květinami. Že by snad skočili do hypermarketu pro orchideje? Historii nechme historikům, politiku politikům a šeřík? Ten si dejme do zahrady nebo do vázy! Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
