Zásadní vlastnosti tepelné izolaceUž ze samotného názvu je patrné, že tepelná izolace musí především „izolovat.“ Jak proti zimě, tak před nadměrným přehříváním budovy v létě. Definicí lze řící, že „tepelná izolace izoluje námi zvolené prostředí vůči vnějším vlivům – především rozdílům teplot.“ Tepelná izolace chrání interiér objektu proti pronikání chladu a šetří tak náklady vkládané do vytápění, ale i náklady na energii spotřebovanou klimatizací. Tepelná izolace napomáhá vytvoření optimální tepelné pohody interiéru při vynaložení co nejmenšího množství enrgie a tedy finančních prostředků. Podmínky, které musí kvalitní tepelná izolace splnit Především je nezbytná její celistvost a vhodně zvolená tloušťka, odpovídající konkrétním hodnotám prostupu tepla. Celistvost a odpovídající tloušťka jsou požadovány ve všech záhybech a detailech. Pokud bychom totiž v technicky problémových místech izolaci ztenčili, bude nám právě tudy unikat nadměrné množství tepla – což spolehlivě odhalí termokamera, kterou snadno a rychle ověříme kvalitu provedených prací. Tloušťka tepelné izolace musí způsobit, že teplota rosného bodu nastane v izolaci, nesmí nastat v nosné konstrukci (tepelný most, kondenzace vlhkosti, plísně…). Spotřeba energií na vytápění stavby navíc nesmí ročně přesáhnout 1.000 kWh na osobu. U nízkoenergetických a pasivních domů pak dosahujeme hodnot 300 kWh ročně na osobu i méně. Důležité je i správné nalepení fasádních desek. Pokud je nalepíme špatně, dojde k takzvanému „polštářovému efektu“ - prolnutí a vykreslení hran některých desek na vnější ploše fasády. Předpokládejme klasický rozměr izolačních polystyrenových desek 500 x 1.000 mm. Po celém obvodu desky se nanese vrstva lepidla, doplněná v ploše třemi terči, jehož celkový povrch by měl pokrýt cca 40% plochy desky. Celý obvodu desky lepíme proto, aby v prostoru mezi deskami a fasádou nevznikly vzduchové průduchy a deska zároveň ideálně přilnula k podkladu.Vlivem teplotních rozdílů totiž izolační fasádní desky pracují, při ohřívání polystyrenu se povrchová vrstva rozpíná směrem ven, při klesnutí teploty naopak směrem dovnitř. Pokud by fasádní desky nebyly dobře přilepené, budou se na povrchu fasády rýsovat právě jejich hrany (kraje desek se zviditelní). Fasáda pak není celistvou, čistou plochou, ale jakousi šachovnicí s viditelnými obdélníky místo čtverci. Když vytáhnete z trouby plech s obdélníkovými buchtami, vypadá to podobně. Pěnový polystyrenPoužívá se stabilizovaná forma pěnového polystyrenu – desky, které řežeme na přesný formát. Přednosti pěnového polystyrenu: nízká hmotnost + snadná manipulace, nezatěžuje konstrukce staveb, snadná zpracovatelnost i ukotvení do stěn, relativně nízká cena, nenasákavost, můžeme jej vystavit vlhku a přímému styku s vodou. Nevýhody pěnového polystyrenu: nižší zvuková izolace (pouze speciální polystyreny tlumí kročejový hluk) objektů. vyšší difúzní odpor a tedy snížená prodyšnost stěn, menší požární odolnost – nesmíme proto pěnový polystyren použít na budovy vyšší jak 23 metry. Desky z minerální vaty (kamenné, čedičové)Vyrábějí se tavením sopečné horniny. Liší se orientací svých vláken (s podélnými vlákny jsou levnější, lepší vlastnosti však mají ty s vlákny kolmými) a tvrdostí (minerální vata tvrdá a měkká). Vaty jsou tvrdé a měkké. Tvrdou vatu použijeme u více zatížených míst konstrukce, měkké naopak do míst nezatížených.Přednosti minerální vaty: dobrá izolace zvuku, nízký difúzní odpor (dobře propouští vodní páry), dlouhá životnost, dobrá požární odolnost (mnohem vhodnější jak polystyren). Nevýhody minerální vaty: vyšší hmotnost a tedy komplikovanější manipulace, vyšší zatížení konstrukce stavby, vysoká spotřeba materiálu, nasákavost (nasáklou vatu ve střešní a stropní konstrukci musíme vyjmout a nechat sušit, což je dost koplikované a často nemožné), vata se při manipulaci může trhat. Vnější nebo vnitřní zateplení?Všechny argumenty hovoří pro vnější zateplení. Jedině tak vytvoříme komplexní obálku domu a dosáhneme maximálních úspor. Vnitřní zateplení navíc zmenšuje podlahovou plochu interiéru a nelze dům zateplit beze zbytku – v místech spojů příček s nosnými stěnami prostě tepelný most zůstane a zateplovat místnosti po celé ploše stěn je nesmysl. Bohužel však u mnoha domů se starobylými fasádami z vnější strany zateplit nelze. Jedině vnějším zateplením dosáhneme dostatečné tepelné setrvačnosti vnitřního prostoru.A když vnější zateplení, pak nejčastěji saháme právě po zateplení kontaktním. Je rychlé, levné, účinné. Použít však můžeme i zavěšené fasády s provětrávanou vzduchovou mezerou, respektive jakoukoli formu zateplení bezkontaktního včetně lícového zdiva, což je nejdražší varianta. Zateplujeme stavby stávající i novéVnější zateplení stávajících staveb je nejčastěji nutností. U novostaveb jde o výzvu – chceme co nejnižší spotřebu energií? Na tuto otázku si musí každý odpovědět sám. Některé stavební systémy zdění vnější zateplení vyžadují, u jiných půjde o nadstandard a mnohdy by bylo zbytečné, protože tepelně izolační vlastnosti zdiva jsou už tak dostatečné. Dokonce jsou vyráběné keramické tvárnice se zateplenými průduchy – nemají tedy vzduchové mezery a izolantem není vzduch, ale výplň izolační hmotou. Existují i originální řešení – třeba keramzitové tvárnice, které se pokládají dnem vzhůru, uvnitř mají dutinu a zateplení se provádí zevnitř domu – celoplošně, ještě před realizací příček.
