Pohlcují znečišťující látky (oxidy dusíku, oxid siřičitý) a filtrují pevné částice ze vzduchu tím, že je zachycují na svých listech a kůře. Filtrační efekt je přitom patrný až do vzdálenosti 30+ metrů od kmene stromů. Svým pylem možná ne vždy potěší alergiky, ale o to víc pomáhají astmatikům. Člověk za rok vdechne asi 9,5 tun vzduchu, přičemž kyslík tvoří jen asi 23 % hmotnosti tohoto vzduchu a z každého nádechu získáme jen něco málo přes třetinu kyslíku. To znamená spotřebu celkem asi 740 kg kyslíku za rok. To je zhruba hodnota sedmi nebo osmi stromů. Stromy jsou vynikajícím zdrojem biomasy. Asi pět procent objemu celého dospělého listnatého stromu tvoří listy, 15 procent větve, 60 procent kmen a 20 procent kořeny. V závislosti na velikosti onoho stromu jde do růstu těchto částí 25-45 kilogramů oxidu uhličitého ročně. Oxidu uhličitého, který by jinak skončil v atmosféře. Ony si ho dávají k snídani. Strategicky rozmístěné rostlé stromy poskytující zástin mohou snížit spotřebu energie na ochlazování o 50 procent. Rozrostlá koruna listnatého stromu odfiltruje až 90 procent na zem dopadajících slunečních paprsků, čímž velmi efektivně brání přehřívání povrchů. Stromy dokáží snížit teplotu ve vašem okolí o 2-10° C. Stín poskytovaný stromy také snižuje odpar z okolní půdy. A když transpirují, zvyšují tím relativní vzdušnou vlhkost v okolí. Čímž znovu prostředí okolo nás ochlazují. Strom dostane do vzduchu ve vašem okolí velmi efektivně 70 – 120 litrů vody denně. Za velkou zásluhu stromů se dá považovat to, jak významně snižují další formy nepříjemného znečištění. Jsou skvělým prostředkem k blokování hluku a dokáží snížit hlučnost o 5-10 decibelů. Podobně dokáží tlumit i nežádané noční přesvícení. Zkrátka, vytváří pro nás klidnější a příjemnější prostředí. Svými kořeny brání půdní erozi, přispívají k ukotvení svahů. Zabraňují ztrátě úrodné půdy, napomáhají zadržování vody v půdě. Jejich vliv nad zemí nekončí a promítá se i do utváření půdní struktury, podpory půdní mikroflóry a vytváření nejrůznějších biologických vazeb. Například mykorrhizy. Hezké pozitivní nepřímé efekty mají stromy i v zastavěných oblastech. Snižují například míru kriminality a páchaných násilností – tam, kde roste více stromů, bývá obvykle bezpečněji a klidněji. Nejspíš i proto, že v okolí zazeleněných míst lidé rádi tráví svůj čas. Stromy prospívají naší psychice i fyzickému zdraví. Existuje úměra mezi přítomností stromů a chutí cvičit venku, běhat. Stromy se tak nepřímo zasazují o snížení výskytu srdečních chorob či obezity. Stromy nám dávají radost a uklidňují nás: statisticky snižují míru stresu, projevy depresí a úzkostí. Úzce to souvisí s tím, že na nás obecně blahodárně působí pobyt v přírodě – a stromy tuto přírodu přináší blíže k nám. Jsou domovem bezpočtu živočichů. Bezobratlých i ptactva. Jestli na to ale jdete spíš přes peníze, vězte, že stromy mohou zvýšit hodnotu nemovitosti o 10 – 20 procent. Protože jsou hezké.Zdroj: ScienceFocus.com, USDA.gov, eco-intelligent.com, GreenBlue.com, TreePeople.org, Nature.org, sustainableearthreviews.com
