Dřeviny může poškodit počasí, ale i nemoci a také neodborné zásahy zahrádkářů. A způsob jejich ošetření je vždy závislý na druhu poškození. Následkem větru mohou být větve polámané stejně jako hmotností ledu a mokrého, či zledovatělého sněhu. Zlomené větve vždy odstraníme až na větevní kroužek, nebo zkrátíme na vodící větev. Na stromech a keřích nikdy nenecháváme roztřepené konce větví, které by mohly zasychat a pokud jsou blízko kmene, hrozí vznik dutin. Po řezu vždy použijeme štěpařský vosk, kterým poraněná místa ošetříme. Problémy si však často způsobíme sami. Například tím, že dřeviny špatně ošetříme. Pokud necháme větve růst tak, že vyrostou dlouhé a slabé, pravděpodobnost jejich ulomení či vylomení se zvyšuje. A pokud se nám větev vylomí v místě, kde vyrůstá z kmene či terminálu, je poškození prakticky nenapravitelné. Vylomené větve musíme odříznout tak, aby se lom neprohluboval. Místo poté ošetříme štěpařským voskem. Po odříznutých větvích nenechávejte zbytky pahýlů, jelikož prosychají, vyhnijí a způsobí vznik dutin. Pahýly vždy odřezáváme na větevním kroužku.Pokud na stromě najdeme začínající dutiny, vyčistíme zetlelé dřevo a zakryjeme je tak, aby do dutiny nezatékala voda, ale měl přístup vzduch. Někteří zahrádkáři tvrdí, že je dobré ošetřené dutiny vyplnit betonem. Nezkoušeli jsme to, ale kdo ví, co je na tom pravdy. V každé případě však ovocnáři doporučují dutiny nezaplňovat. Škody může způsobit i jen pouhý mráz. Může zavinit takzvanou mrazovou lištu na kmeni, což je podélná prasklina, která se špatně hojí a ošetřuje. Proti mrazovým trhlinám funguje pouze prevence, čili nabílení kmene vápenným mlékem na podzim, případně použití neprůhledné ochrany kmene (např. netkanou textilií), nebo jeho zastínění ve směru převládajících mrazivých větrů. Mrazové lišty způsobují především prudké výkyvy teplot na jaře.Škody napáchá i krupobití, především poničí letorosty v období plné mízy, nebo sloupávají kůru, načež se poškozená místa špatně hojí. Poškozené výhony musíme odstranit, při rozsáhlejším poškození stromu však odstraníme pouze nejvíce poničené větve, zbylé části koruny si vytvoří nové letorosty. Následující rok na jaře provedeme řez a dalšími řezy v dalších letech stav postupně napravíme. Kroupami poničené stromy co nejdříve ošetříme přípravky proti houbovým chorobám. Poškozené stromy hůře odolávají infekcím. Namrzne-li na stromech déšť a následně jsou zavalené mokrým sněhem, je dobré sníh z větví opatrně setřást. Ale pozor – opatrně, abychom naopak my sami nebyli původci polámaných větví. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
