Radost z příjemně chladivé a čisté bazénové vody nám může zkazit obyčejná bouřka. Předně se za bouřky nesmíme v bazénu koupat. Bylo by to příliš nebezpečné, protože voda je elektricky vodivá. Sice nemusí uhodit blesk zrovna do bazénu, ale když uhodí do domu (resp. hromosvodu) a všude je spousta srážkové vody, mohl by nás elektrický výboj zabít. I z rybníku, jezera, řeky, moře a dalších vodních zdrojů před bouřkou vylezete na souš. S bazény je to stejné. Neexistuje přitom funkční způsob ochrany. Hromosvody pro bazény prostě neexistují. Dokonce je lepší před bouřkou vypnout veškerou elektřinu spojenou s provozem bazénu, nic by nemělo být pod proudem. Nechráníme tím bazén ani sebe, ale právě elektrická zařízení, která by mohla být silným elektrickým výbojem zničena. A pokud vás v předpovědi počasí varují i před silným nárazovým větrem, je také třeba uklidit veškerý zahradní nábytek okolo bazénu, případně i květináče s květinami, abychom je po bouřce nemuseli lovit z vody. Určitě před bouřkou bazén nevypouštějte, v takovém případě by se bouře pěkně prodražila. Rozhodně je obvykle dobré bazén zakrýt plachtou či zatáhnout bazénové zastřešení. Ovšem zatažení zastřešení je třeba zvážit před silnou bouří se silným větrem, obzvláště v případě, že by na bazén mohl spadnout sousedící strom. Napáchal by rozbitím zastřešení ještě více škody. Pokud váš bazén není vybaven zastřešením či plachtou, nebo se rozhodnete zastřešení pro jistotu nepoužít, nezbude nic jiného, než po silné bouřce bazén vyčistit. Manuálně od větších mechanických nečistot, automaticky dostatečně výkonnou filtrací (čerpadlo s pískovými filtry), která by měla být nezbytnou součástí každého bazénu, a nakonec i pomocí chemie, dešťová voda je přece jen kyselejší a to není v bazénech žádoucí. Po bouřce je především třeba zkontrolovat pH bazénové vody a případně upravit jeho hodnotu do ideálního stavu pomocí bazénové chemie. Obvykle bývá pH kyselejší, ale záleží na intenzitě dešťů a délce bouřlivého počasí. Je také třeba zkontrolovat, zda čerpadlo a další bazénové technické prvky napojené na elektrickou síť jsou suché a správně fungují. Voda nesmí zasáhnout elektrická zařízení tam, kde nemá co dělat. I když je déšť vlastně vodou zdarma, která by nás měla těšit, v případě bazénů jde o problém. Proč? Dešťové kapky se formují v mracích kondenzací molekul vodní páry okolo malých částic, takzvaných kondenzačních jader. A těmi může být prach, pyl, spóry, smog a jiné chemické i organické znečištění ovzduší. Další nečistoty pak na sebe dešťové kapky vážou při průchodu atmosférou. Dešťová voda je vlastně velmi nečistá. V přímořských oblastech slouží jako kondenzační jádra i krystalky soli, jinde sopečný popel a třeba i prach ze saharské poušti. Na milost berou dešťovku pouze zahrádkáři, zahradníci, lesníci a zemědělci, stejně jako ochránci přírody a ekologové. Jde totiž o přirozený zdroj vody v přírodě, tato voda je měkká, má pro rostliny příjemnou teplotu a obsahuje množství vzdušného dusíku. Odpouštíme jí i to, že je kyselejší. Právě to však vadí majitelům bazénů stejně jako nečistoty obsažené v dešťovce. Pokud bazény před deštěm nezakrýváme, zvyšuje to náklady na údržbu bazénové vody. Více se zanáší filtry a vyšší je spotřeba bazénové chemie. Zásadní hodnotou je především pH. Dešťová voda má vlivem plynů v ovzduší, které na sebe průchodem atmosférou váže, kyselý charakter (pH 5,6 – 6,0), ovšem ideální pH bazénové vody se má pohybovat v rozmezí 6,5 až 7,6. Většinou je tedy třeba po silném dešti pH bazénové vody upravit vhodnou chemií. Jednoduše pH změříme a podle známého objemu vody použijeme potřebné množství chemického přípravku.Základem čistoty bazénové vody je samozřejmě nadále filtrace, ale ta běží obvykle nepřetržitě, tedy kromě doby od začátku do ukončení bouřky, kdy bychom měli všechna bazénová elektrická zařízení odpojit od sítě. Po povodni, která zaplaví náš pozemek včetně bazénu, bohužel nelze udělat nic jiného, než bazén vypustit. Poté bazén dokonale vyčistit a desinfikovat včetně filtračního zařízení a souvisejících doplňků a znova napustit čistou vodou. Povodňová voda je bohužel až příliš riziková, nemá smysl ji dále čistit a upravovat. A to už vůbec nemluvě o obvyklém množství kontaminovaného bahna. Povodeň nás bohužel bude stát nejvíc i co se týká bazénu. Po povodních se dokonce nedoporučuje se koupat ani v rybnících a vodních tocích, jedním z důvodů je právě kontaminovaná voda. Příliš se takové řešení nedoporučuje. Úprava jímané a navíc delší dobu skladované dešťovky do požadovaných parametrů čisté bazénové vody totiž není vůbec snadná. Vlastně jde o vodu hygienicky závadnou. Studniční voda je pro změnu příliš tvrdá, obsahuje spoustu minerálů a jejich solí, což také způsobuje nemalé problémy. A to i v případě, že jde o vodu pitnou.Nejde až tak o nečistoty, ostatně do velkých podzemních jímek jímaná dešťová voda prochází filtrací, která může mít i více stupňů, ale především o příliš vysokou kyselost této vody. Její využití pro naplnění bazénu je prostě třeba dobře zvážit a pokud bude naše rozhodnutí kladné, musíme mít hned po ruce dostatek chemie a jiné prostředky. Dešťovka by se jinak v bazénu rychle kazila. Použít ji samozřejmě lze, ale není to ideální řešení. Dešťovka je vlastně podobně nestabilním zdrojem vody jako voda studniční. U studniční vody hrozí kromě vysokého obsahu minerálních solí také častý výskyt řas a zakalení.Pokud ale máte poměrně čerstvý rozbor studniční vody, víte, co můžete očekávat a jak vodu ideálně upravit. Zatímco u dešťovky nikdy nevíte, co všechno může obsahovat. Tam pak bývá úprava vody náročnější a potrvá déle. Nepočítejte s tím, že se poprvé vykoupete krátce poté, co bazén napustíte.Úprava bazénové vody se v každém případě skládá ze dvou základních prvků: čištění pomocí filtrace za spoluúčasti dostatečně výkonného čerpadla a také dezinfekce a úprava pH a dalších hodnot pomocí různé chemie či dokonce úpraven vody. Filtrování se nejčastěji provádí pískovou filtrací, kdy se používají zrníčka písku, případně filtračního skla, nebo zeolitu. Prodávají se i kartušové filtry, ty jsou však vhodné spíše pro menší dětské bazény.Vodu lze dále upravovat pomocí klasické chemie (chlorové tablety, šoky), nebo pomocí modernějších alternativních technologií, nejoblíbenější jsou UV lampy (germicidní lampy) nebo solničky (solinátory), případně ionizátory a také automatické dávkovací systémy bazénové chemie. UV lampa se přidává přímo do filtračního okruhu, bazénová voda jí tedy prochází stále a UV záření zde hubí bakterie a jiné organismy. I tak je ale třeba ještě do vody přidávat trochu chlóru, úspora této chemie však bude řádově na 70 až 80 %.A co je solnička? Jednoduchý přístroj, který vyrábí ze soli pomocí elektrolýzy chlor. Do bazénu jednoduše nasypeme potřebné množství soli (cca 5 kg na 1 m3 bazénové vody) a právě z této soli solnička vyrobí volný chlor. Samozřejmě bude voda zároveň i mírně slaná.Z chemických přípravků se nejčastěji používá chlorový granulát či chlorové tablety, šoková desinfekce, biocidní bezchlorové látky, projasňovače a flokuanty a také přípravky pro úpravu pH bazénové vody. Před vstupem do bazénu je třeba se osprchovat a samozřejmě mít i čisté nohy. Velmi nepříjemná je pro bazénovou vodu kosmetika, kterou běžně používáme, stejně jako nečistoty na našem těle, uschlá a odlupující se pokožka a pot. Osprchováním a umytím nohou šetříme na údržbě bazénové vody a snáze ji udržíme v dobré kvalitě. Do bazénu samozřejmě nesmí domácí zvířata, do vody se nemočí, nevylévají nápoje. Pokud bazén nebudete delší dobu potřebovat, je vhodné jej zakrýt. Kromě udržení kvality vody a snížení nákladů na čištění jde také o bezpečnost. Nikdo nebude moci do bazénu bez vašeho vědomí spadnout.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz
