Betonová zámková dlažba Betonová zámková dlažba je vyráběna z betonové směsi, do které se přidávají další přísady, takzvané plastifikátory. Upravují vlastnosti betonu, konkrétně zajistí jeho odolnost před velmi nízkými teplotami a zajistí nenasákavost. Plastifikátory jsou přidávané i do směsí, ze kterých jsou vyráběné betonové ploty (viz. dále). V nabídce zámkové dlažby jsou i poloviční části, určené ke krajům pokládaných ploch, patníky, obrubníky, různé okrasné prvky a odtokové žlaby. Jde tedy o ucelenou systémovou nabídku včetně potřebných doplňků. Je však nutné zvolit správný typ dlažby pro konkrétní zatížení, respektive její tloušťku. Zásadně záleží na tom, zda je dlažba určena pro pochozí plochy či plochy pojízdné (parkoviště, příjezdové cesty, prostranství průmyslových areálů, …). Zvláštním druhem zámkové dlažby je dlažba zatravňovací. Ta je vhodná všude tam, kde chceme na ploše zachovat zeleň a přesto ji zpevnit. Nehodí se však na plochy, kde předpokládáme intenzivní chůzi, případně na pozemky, po kterých se bude pohybovat tělesně postižená osoba. Trávník vybudovaný součtem zatravněných výplní jednotlivých dlaždic odolá i větší frekvenci pohybu, je ale nutné se o něj dostatečně starat, přihnojovat jej, setřihávat a zalévat. Přitom se v zásadě neliší pokládka dlažby zatravňovací od běžné zámkové. Rozdíl je pouze v poslední vrstvě, do které dlaždice ukládáme a ve vysypávce prostoru uvnitř zatravňovací dlažby. Ruční pokládka Ruční pokládku zámkové dlažby můžeme považovat za tradiční. Je běžná na jakékoli menší plochy, cesty, příjezdy k domu a podobně. Nejdůležitější a nejpracnější je příprava podloží. Na dobře připraveném podloží závisí životnost zámkové dlažby i požadovaný vzhled položené plochy. Začíná se výkopem a zhutněním podložní vrstvy. Hloubka dna výkopu je závislá na účelu pokládané plochy a tedy tloušťce dlažby (plochy pochozí či pojízdné). Poté ukládáme podkladní vrstvy a každou vždy opět zhutníme. Nejprve vrstvu kamenné drti, poté osadíme okraje pokládaných ploch obrubníky a celou plochu vysypeme jemnou drtí. Nakonec plochu vysypeme velmi jemnou drtí, respektive pískem. Poslední vrstvu již nehutníme, ale zarovnáme latí a do ní dlažbu ukládáme. Pokládka začíná zásadně od nejnižšího místa pokládané plochy k nejvyššímu. Po položení dlažby zasypeme spáry jemným křemičitým pískem. Použijeme k tomu obyčejné koště, jímž se plocha důkladně zamete. Vysypáváme zásadně suchým pískem a za sucha. Poté je nutné celou již položenou plochu naposledy zhutnit, tentokrát vibrační deskou a posledním krokem je opětovné zasypání spár a zametení plochy. Strojní pokládka Příprava podloží je při strojní pokládce dlažby vlastně stejná jako u pokládky ruční. Jediným rozdílem je stroj, který k položení použijeme a fakt, že strojově nelze pokládat složitější vzory, mozaiky z různých druhů dlaždic. Stroj určený k pokládce váží o něco méně než osobní automobil a jeho výška nepřesahuje dva metry. Lze s ním tedy vydláždit i větší haly či plochy garáží (například podzemní garáže hypermarketů). Kvalita strojní pokládky je srovnatelná s ruční prací. Bez ruční pokládky se však neobejdeme ani zde. Okrajové dílce, stejně tak jako patníky a jiné detaily strojem položit nelze. Strojově lze položit až 45 tun dlažby za den, což je 300 až 800 m2 v závislosti na typu dlažby a charakteristice pokládané plochy. Strojem jsou dlaždice pokládané přímo z palety. Je proto nutné zkontrolovat barevné a tvarové omezení, případne dlaždice na paletách proházet. Strojem můžeme položit až 80% všech nabízených druhů zámkové dlažby. Betonové oplocení Betonovým oplocením snadno a poměrně rychle oplotíme rodinné domy a zahrady i průmyslové objekty. Slouží však i k výstavbě dělících stěn, krytých stání pro automobily, protihlukové bariéry či kotce a výběhy pro hospodářská zvířata. Betonové oplocení můžeme řadit mezi architektonické doplňky našich pozemků i mezi praktické prvky v průmyslu a zemědělství. Hlavními přednosti betonového oplocení jsou nenáročná údržba, velmi dlouhá životnost, široký výběr typu a povrchové úpravy i přijatelná cena. Rychlost výstavby je zajištěna usazováním plotových desek mezi sloupky ve tvaru H. Deska zapadne na dorazu sloupku a není tak zapotřebí betonovat základy po celé délce oplocení, vystačíme si jen se základy pro sloupky. Samozřejmě je však záasadní rozdíl mezi prefabrikáty sloupků a desek a výstavbou betonového plotu z dílčích tvárnic na bázi ztraceného bednění. Zde je nutné vybudovat základy až do nezámrzné hloubky (80 cm) po celé délce nového oplocení. Betonové ploty jsou vyráběné litím z cementu a kameniva (běžně se používají až 3 druhy kameniva zároveň). Kvůli odolnosti vůči nízkým teplotám jsou pak do betonu přidávané chemikálie, které zvyšují pružnost a zamezují nasáknutí betonového plotu vodou. Do betonu je nakonec přimícháván i požadovaný barevný odstín. I když odštípneme kousek betonového plotu, na první pohled to nikdo nepozná, jelikož materiál je probarven celý, nikoli jen na povrchu.
