Škodu nenaděláte ani s maceškami. Nejsou z nejodolnějších, ale první podzimní mrazy ještě ustojí. Přesněji řečeno, sníh ustojí lépe než mráz. Fascinují svými barvami, které hrají v pastelových tónech. Jsou vděčné a velmi nenáročné. Jako dvouletky je můžete vysévat na jaře i na podzim, a tím regulovat dobu jejich kvetení. Pestrost tvarů i barev nabízí starčeky. Nedá se úplně předpokládat, že by zimu dokázaly „jen tak“ přežít, jejich domovinou je totiž teplé Středomoří. Ale za mírnější zimy u nás šanci mají. Jejich velkou předností je, že nemají potíže se suchem, odolávají a zůstávají krásné i při nedostatku vláhy. Kolem rovů, do nichž se opírá slunce, se dobře daří rozchodníkům a rozchodníkovcům. Vytvářejí plastický pokryv, barvu dodávají celým svým objemem. Aby vynikly, je vhodné je usadit do širších nádob s nízkým okrajem. Krátké podzimní dny sice většině rostlin nesvědčí, ale chryzantémy – listopadky jsou, jak jejich název upomíná, vzácnou výjimkou. Chryzantémy nejsou v Česku zrovna původní rostlinou – dorazila k nám z Asie v 19. století. Tam ale platila za tradiční smuteční „císařskou“ rostlinu. Pro výběr barvy květů vsaďte spíš na tmavší. Nejde u nich tolik vidět sesychání. Drobounké kvítky, které ale vyvažuje odolnost celé rostliny. Vřesy patří k vděčným pěstěncům hřbitovů. Jejich růžové, bílé či nafialověle purpurové zabarvení vytváří vytrvale jímavou atmosféru. Pro pěstění vřesů to bude chtít výživnější kyselý substrát (pH 5,5) Vřesovce ustojí i normální půdu, jsou pestřejší v nabídce barev květů. Ale zase tolik nevynikají v mrazuvzdornosti, a vyžadují častější zálivku, než „odolné“ vřesy. Rádi byste něco nenáročného a přitom výrazného? Keříky jsou dobrou volbou. A jestli vám přijde obyčejný skalník moc obyčejný, můžete vyzkoušet třeba libavku. Ta má blízko k vřesovcům, od nichž si bere nenáročnost. K ní přidává načervenalé lístky a ještě zářivě červené plody. Preferuje polostín a vlhčí půdu. Keře a drobné kultivary zakrslých zdobných jehličnanů dodávají hrobu texturu a osobitý výraz. A jsou o cosi originálnější, než plevelně se šířící břečťan. Z variací se nabízí miniaturní jalovce, polehlé cypřiše anebo třeba kulovité smrčky stříbrné. O vhodnosti listnatých keřů pro smuteční výsadbu povětšinou rozhoduje vytrvalost/opadavost jejich listoví a jeho barva. Poněkud pichlavou (a kvůli stereotypům i okoukanou) možností jsou cesmíny. Méně tradičně pak působí třeba pestrolisté brsleny se zajímavými čtverhrannými plody. Radost udělá o bobkovišeň nebo pestřeji vybarvený dřišťál.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
