Dovnitř pak vhodíme zapálený pevný podpalovač, případně nalijeme tekutý podpalovač a zapálíme. Využít lze toto řešení nejen pro potřebu se ohřát třeba v zahradě či venku v přírodě, ale také si můžeme posvítit, něco uvařit a opékat. Vynikající je toto řešení pro všechna místa bez ohniště, stačí jen nehořlavá plocha jako podklad (např. hlína, dlažba, beton). Výborně se též tímto způsobem zbavíme v zahradě pařezu, aniž bychom jej museli odfrézovat, nasadit dřevokazné houby anebo jej vytrhávat a vykopávat ze země. Finská svíce je improvizovaný, izolovaný oheň, který využijeme v jakémkoli ročním období a k různým účelům. Po zapálení podpalovače se oheň drží uvnitř špalku a nad ním, nařezané mezery přitom fungují jako ventilace, díky které může oheň uvnitř vůbec hořet. Špalek postupně prohořívá až k místům, kde končí zářezy. Jen je třeba použít dřevo již dostatečně vyschlé, jinak nám bude finská svíce spíše čadit. Finské svíce se dokonce i prodávají zabalené do fólie a opatřené uvnitř podpalovačem, ale pokud máte řetězovou pilu a vyschlé špalky, byla by taková koupě zbytečným vyhazováním peněz. A existuje také řešení pro každého, kdo nemá řetězovou pilu. Stačí vzít 4 podobně silné špalíky, postavit je nastojato vedle sebe a oheň rozdělat mezi nimi. Efekt bude stejný. Například finská svíce ze smrkového špalku průměru 20 cm a výšky 50 cm nám bude hořet až cca 3 hodiny. Délku hoření vždy ovlivňuje velikost špalku, ale i počet a tloušťka zářezů. Poprvé jsem finské svíce viděl v zimě při slavnostním rozsvěcení vánočního stromku v první adventní neděli. Svíce byly vysoké přibližně metr (metrované špalky) a hořely několik hodin. Nejenže plochu náměstí nasvítily, ale také se u nich mohl každý kdykoli ohřát, načež je bylo velice snadné uklidit. Na zemi po nich zůstalo minimum odpadu (popela), který byl nakonec sebrán také.Zdroj: ireceptar.cz, hobynaradi.cz
