Každá stavba si vyžaduje individuální posouzení prostředí, v kterém bude stát. Způsob ochrany proti vodě a vlhkosti se stanovuje podle výsledků získaných z hydrogeologického průzkumu staveniště – musí se zjistit úroveň hladiny podzemní vody, stupeň vlhkosti zeminy, složení vody a případně i její agresivnost. Proč jsou takováto zjištění důležitá je jasné: jednak má vlhká stavba špatný vliv na zdraví člověka, z některých, hlavně starších materiálů, se může vlivem vlhkosti uvolňovat čpavek, unikat aldehydy apod., navíc se s vlhkostí snižuje i tepelně izolační schopnost materiálů a s tím souvisí i zvýšené náklady na topení. V neposlední řadě nelze opomenout ani estetickou stránku domu, kdy dům vypadá nehezky díky výkvětům vlhkosti na omítce v místech, kde se voda ze stěny odpařuje. Jak na to, abychom měli nohy v suchu? Výběr izolačních materiálů proti zemní vlhkosti je dost široký. Od klasické jednovrstvé lepenky s penetrací přes nátěry, stírky a podobně. Nejvýhodnější a všem dobře známá je hydroizolace proti vodě a vlhkosti ve formě izolačních asfaltových pásů anebo fólie z měkčeného PVC . Zkušenosti ukazují, že v současnosti jsou relativně spolehlivé izolace na bázi asfaltových pásů, které jsou mezi sebou celoplošně svařené. Jistým řešením, zejména v podsklepených částech domu, mohou být izolační obklady, které chrání i proti spodní vodě a chemickým vlivům. Již zmiňovaná izolační fólie na bázi PVC musí tvořit souvislý a nepřerušený plášť, a proto její funkčnost úzce souvisí s montáží. Existují na trhu různé typy těchto fólií určených ke konkrétním podmínkám stavby. Zajímavým a účinným řešením je i použití dvojité fóliové hydroizolace s kontrolním a sanačním systémem. Tento systém se skládá ze dvou fólií, hlavní a pojistné, které se svařují do uzavřených polí –sektorů. Mezi fóliemi je vzdušná vložka. Do jednotlivých sektorů se vsadí kontrolní trubice, pomocí kterých se provádí vakuová kontrola vodotěsnosti plochy a spojů. Případný defekt se projeví vytékáním vody z trubice v daném sektoru anebo vlhnutím povrchu konstrukce. Vtlačením těsnící látky mezi fólie je možné konkrétní sektor utěsnit. U našich západních sousedů se prosazuje v izolaci systém zvaný „ bílá vana“. Jedná se o použití vodotěsného betonu s případným krystalicko-izolačním nátěrem. Zde je na místě podotknout, že v tomto případě je důležitý na stavbě dohled technologa, který zkontroluje kvalitu směsi, způsob betonování a podobně. Protože i když na stavbu je dopravena vodotěsná směs, tak případným přidáním vody,či sypáním betonu z výšky anebo chybným ošetřováním konstrukce přestává být hmota vodotěsná! Mějte proto na paměti, že těžce a velmi nákladně se odstraňují chyby způsobené nesprávně navrženou a zhotovenou hydroizolací spodní stavby. Náklady na odstranění většinou převyšují náklady na kvalitní hydroizolaci a její precizní zhotovení během stavby. Jedná se o záležitost, která se vrací jako bumerang, a proto se ji vyplatí nešidit. Závěrem ještě jedna rada: Domy, které stojí na svahu s horní vrstvou z nepropustné zeminy, bývají velmi často zavlhnuté stékající vodou. Tato voda může dosáhnout poměrně velkého tlaku. Proto je důležité odvést ji na níže položená místa, kde nebude ovlivňovat funkčnost domu (jezírko, studna, vodní tok a podobně).
