Juta je lýkové vlákno ze stonků některých druhů jutovníku (Corchorus). Na celkové sklizni juty se podílí z 80 % druh Corchorus olitorius s obchodním označením Tossa. Kultivace juty je přitom téměř tak stará jako lidská civilizace. Největšího rozmachu juta nabrala v 19. století, což odstartoval vynález strojové výroby jutové příze (1830, přádelna lnu ve skotském Dundee). V současnosti je téměř celá výroba jutových textilií přesunuta na indický subkontinent (Indie cca necelé 2000000 tun ročně, Bangladéš cca 1400000 tun). Juta se dnes ve světě pěstuje na cca 1,5 milionech hektarů. Kromě zmíněného druhu Corchorus olitorius s obchodním označením Tossa se na celkové sklizni podílí deseti procenty další druh, Corchorus capularis zvaný bílá juta. První druh dorůstá výšky 2,5 metru a druhý 4 metry. Ideální je pro pěstování juty tropické klima, kde není zapotřebí umělé zavlažování, a kde je dosahováno výnosu 1,5 až 2 tuny na hektar. Za nepravou jutu je považována čínská juta čili vlákna mračňáku Theophrastova (Abutilon theophrasti), jávská juta čili kenaf (bombajské konopí) a několik podobných druhů. Světová produkce těchto nepravých jutových vláken dosahuje cca 250000 tun ročně. Důvod je jasný, pravou jutu nelze jen tak nahradit, přitom jde o nejlevnější materiál textilního průmyslu. Problém však u juty nastává stejně jako v případě jiných lidských výrobků s odpadem. A co třeba dělat s vysloužilými jutovými pytli od kakaa, kávy a jiných surovin, které se používají jen jednorázově? Jednoduše někoho napadlo vyrábět z přepravních pytlů na kakao a kávu vysoce kvalitní tepelnou izolaci. Tedy vyrábět tepelnou izolaci, načež se ukázalo, že jde opravdu o velice kvalitní materiál, který vychází z vlastností jutového vlákna. Je nesmysl, aby byly pytle po jednorázovém použití stále likvidovány.Juta je přitom nejpoužívanější přírodní vlákno na světě a je získávána z kulturních rostlin, které jsou pěstované biologicky a společensky udržitelným způsobem. Juta je jednoletá rostlina, která na sebe váže velké množství CO2. Volbou izolace z juty proto šetříte ostatní pomalu rostoucí přírodní vlákna, především pak dřevo. Izolace z juty je hygienicky nezávadná, odolává plísním (nejlepší hodnota “0“ při testování na náchylnost k plísním) a je účinná v zimě i v létě (izoluje chlad i horko). Díky své robustní struktuře má juta navíc velmi dlouhou životnost a vysoká kapilární vodivost vlhkosti zajišťuje i dobrou práci právě s vlhkostí. Jako bonus proto získáváme zdravé vnitřní klima.Při výrobě tepelné izolace jsou pytle od kakaa a kávy opět rozmělněny na vlákno a následně formovány do podoby tepelného izolantu. Navíc je juta také kombinována s vláknem konopným. Zdravá izolace z juty značky THERMO JUTE® byla dokonce oceněna certifikátem NATUREPLUS. JUTE 100®, JUTE 100 PLUS® a COMBI-JUTE®Již při tloušťce 24 cm nabízí tepelná izolace JUTE 100® fázový posun v létě o délce 11 hodin. V ochraně proti přehřívání místností to odpovídá například více než 52 cm silné vrstvě skelné vaty ve stejné skladbě. S hodnotou 2350 j/kg/K dosahuje tento přírodní produkt nejvyšší hodnoty měrné tepelné kapacity na našem trhu. Objemová hmotnost izolace JUTE 100® je 35-40 kg/m3, pojivem je BIKO vlákno a jako impregnace proti hoření je používána přírodní soda. Složení výrobku je 85-90% přírodní jutové vlákno, 8-10% pojivo biopolymer BIKO vlákno a 2-5% impregnace proti hoření přírodní sodou. Izolace JUTE100® je vyráběna v deskách i rolích. Izolace JUTE 100® PLUS má pro změnu jako pojivo kukuřičný škrob a je poroto zcela kompostovatelná, pokud již doslouží či vám zbudou nějaké odřezky. Izolace COMBI-JUTE® je vyráběna jako kombinace přírodního jutového a konopného vlákna. Nabízí vynikající tepelně izolační vlastnosti a bezkonkurenční cenu na českém trhu. Objemová hmotnost izolace je 35-40 kg/m3. Složení výrobku je 42-45% přírodní jutové vlákno, 42-45% přírodní konopné vlákno, 8-10% pojivo biopolymer BIKO vlákno a 2-5% impregnace proti hoření přírodní sodou.
