Budovy je prostě třeba před působením sněhu zabezpečit. Navíc může dojít ke škodám a úrazům (ale i úmrtí) právě působením sněhu, konkrétně jeho pádem ze střech spolu s ledem. Všeobecně platí, že právě na střechách a pod střechami způsobuje sníh nejvíce problémů. Na střechách může ležet v některých lokalitách sníh po celou zimu, přičemž proniká i do těch spár, kam se běžná dešťová voda nedostane. Poruchy konstrukcí pak způsobuje svým táním, ale též problémy takzvaně hygienické – například plísně. Problémem je však už jen samotná hmotnost sněhu a ledu. Střešní konstrukce jimi může být ohrožena staticky.Hmotnost metr silné vrstvy sněhu může činit na každém čtverečním metru až 800 kg. A na to není dimenzována naprostá většina střech. Každá střešní konstrukce je sice naddimenzována, ale málokterá až tolik. Pokud si představíme střechu běžného rodinného domu o ploše např. 100 m2, činí pak celkové zatížení sněhem při extrémní metrové vrstvě až 80 tun. A co teprve na horách… Je proto třeba zajistit, aby sníh mohl ze střechy co nejsnadněji sklouzávat. Dosáhneme toho kombinací sklonu střechy a orientace vůči světovým stranám, aby se střecha co nejvíce zahřívala a též byl ideálně využit vítr (střechu orientujeme k převládajícímu směru větru v zimě). Zároveň musíme vyloučit úbočí a jiné překážky a využít sněhové zábrany, které sjíždějící hmotu sněhu rozdělí na více částí a eliminují tak riziko způsobení škod či úrazů. A pozor – sníh nesmí z výše položených střech nikdy padat na ty níže položené, ale ani na jiné konstrukce, které by mohl poškodit.Problematickými jsou také okapní žlaby, které musí být navrženy tak, aby nemohlo docházet k jejich poškození sněhem a ledem. V opačném případě je lepší okapy před zimou sejmout. Jak jsme již zmínili, důležitý je sklon střechy (v horských oblastech bývá neobvykle velký, šikmé střechy zajišťují od svého sklonu 50° a výše, že se na nich čerstvý sníh prakticky neudrží), ale i její tvar. Problematické jsou především střechy pultové a sedlové, které jsou navíc ještě jednoplášťové a tedy neizolované, problematické jsou též střechy mansardové, ale také problematická úžlabí a vikýře. Nejhorší jsou ale nedostatečně izolované střechy, jelikož vlivem pronikajícího tepla z domu se sníh zespoda rozpouští, stéká k okraji střechy s chladnějším povrchem, kde mrzne a tvoří se ledový val zadržující další vodu, která opět mrzne, ovšem také proniká pod střechu. Okraj střechy se navíc může pod tíhou ledového valu prolomit, v extrémním případě strhne při tání okapy. Nejúčinnější ochranou je dostatečná tepelná izolace vnějšího pláště střechy, skladbu střechy je proto třeba řešit jako více plášťovou, kdy se střídají vzduchové a tepelně izolační vrstvy. Ideální jsou též šikmé a strmé střechy jednoduchého tvaru s plánovaným skluzem sněhu do akumulačních prostor okolo budovy, čili střechy s dostatečným přesahem, bez vikýřů a prostupů potrubí, ale také s kluzkou střešní krytinou, což je obzvláště důležité. Pokud se rozhodnete pro střechu plochou, s vnitřním odvodněním a povlakovou krytinou, je třeba počítat s větším zatížením vysokou vrstvou sněhu již v projektu budovy. Jinak budeme muset čas od času na plochou střechu vylézt a těžké vrstvy sněhu se manuálně zbavit. Co se týká střešní krytiny, je třeba zvolit v lokalitách s většími sněhovými srážkami především hladké plechové krytiny, které jsou dost odolné a přitom i lehké. Přesto i tyto střechy vyžadují pojistnou hydroizolaci, která zachytí vodu z tajícího sněhu a svede ji do okapu. Vybíráme přitom zásadně bezúdržbový materiál, který je na povrchu opatřen vrstvičkami polyuretanu.Co se týká sněhových zábran a rozrážečů sněhu, není zpravidla třeba jejich montáž v oblastech do 400 m n.m, ovšem v oblastech od 600 až 900 m n. m jsou na šikmých a strmých střechách speciální rozrážeče sněhu zcela nezbytné. A ve vysokohorských zátěžových oblastech je třeba montovat na okraje střech účinnější zábrany v podobě desek či tyčových zábran. Nejdůležitější jsou sněhové zábrany v okapní části, nad balkony a nad vchody do domu.Důležitý je též údaj Státního hydrometeorologického ústavu, podle kterého může sněhová pokrývka dosáhnout v českých horách až 5 metrů! Ve městech a nížinách nejvýše 75 centimetrů! Ale znáte počasí - dělá si, co chce.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
