Nejčastěji způsobují degradaci stavebních konstrukcí a povrchů vlhkost a statické poruchy. Obzvláště u starších domů, které se dříve neodizolovávaly od země. Používala se pouze stará lepenka a ta degradovala poměrně rychle. Ovšem právě fasáda nemusí mít problém jen zdola, ale i shora. Stačí děravé okapové žlaby či svody, špatně sváděná voda do okapu a podobně. Pokud však nemůžeme najít příčinu na první pohled, je třeba pustit se do průzkumu. Vždy je přitom nutné přivést odborníka, jeho oko uvidí víc mnohem rychleji, mnohdy stačí i jen poklep, ohmatání. Pokud je více poškozena nová fasáda, svědčí to o špatně provedené práci či použití nevhodných materiálů realizační firmou a mnohdy si vystačíte s reklamací, byť prosazovanou soudní cestou. Ovšem u starého domu nakonec zjistíte, že bude třeba investovat mnohem víc, než jste si vůbec dokázali představit. Čili chceme tímto říci, že není možné poradit univerzální způsob opravy zimním obdobím (kolísáním teplot a vlhkosti) poškozené fasády. Je logické, že právě zimní období prověří stavební konstrukce a jejich povrchy nejvíce a od jara je pak vidět kolem domů nebývalý „cvrkot.“ Každý dům si však nese svou vlastní pečeť, své ukryté rány a kostlivce ve skříni. A pokud se po každé zimě či při každé zimě objeví stejný problém, je na čase uvažovat o nápravě. Mnohdy k tomu přitom ani nemusí být třeba povolení stavebního úřadu či ohláška. Poruchy fasádK drolení fasády dochází vlivem degradace materiálu, jeho nedostatečné údržby či již vyčerpané životnosti. Nakonec mohou být příčinou i vadné vnější klempířské prvky, které tak dovolí zatékání vody. Zkuste stříkat vodu nepřetržitě celé hodiny na jedno místo fasády hadicí a uvidíte, co to udělá. O rozsáhlejším působení srážek si tak uděláte značnou představu (jde o nadsázku, nedoporučujeme zkoušet). Do určité míry a v některých případech může kromě odstranění příčiny pomoci penetrace, přeštukování a nový prodyšný nátěr. Vždy je levnější oprava, než nová realizace fasády.Vyšším stupněm degradace je opadávání fasády. To je způsobeno vlhkostí ve stavební konstrukci, ale i vyčerpanou životností stavebních materiálů. Opadávání omítky navíc ještě urychlí případné trhliny ve zdivu. Ovšem problém může představovat i nevhodně zvolený neprodyšný nátěr či nevhodný podklad. Fasádu v silném stádiu destrukce musíme oklepat a nahradit novou, v některých případech ale postačí lokální opravy. V každém případě ale nesvědčí nic dobrého vlhké mapy na stěně. Životnost fasády pak lze počítat na pouhé měsíce až roky, třeba jen ještě jednu zimu. Trhliny na fasádě představují značný problém. Je vidět, že fasáda drží na podkladu, ovšem k vážné závadě došlo na jiném funkčním dílu budovy (porušení statiky základů, stěn, stropu, ovšem i poškozená kanalizace či rozvod vody). V případě trhlin je třeba delší dobu monitorovat jejich pohyby a až poté zakročit. Pokud je lokální výskyt trhliny spojen s výskytem vlhkosti – ukazuje to na problém s kanalizací či rozvodem vody. Vždy musíme podle velikosti a druhu trhliny rozpoznat, zda jde skutečně o skrytou příčinu, nebo prostě „zapracovala“ pouze fasáda. Například při rekonstrukci přilehlé komunikace, při které byla použita těžká stavební technika, nebo pokud je váš dům v sousedství velice rušné komunikace. Obzvláště staré a více jak jednopodlažní domy doslova „plavou na vlně“ při průjezdu nákladního automobilu či autobusu. Poruchy obkladů soklůI sokly jsou logicky součástí fasády. Navíc na sebe berou tu nejtěžší úlohu – napojení fasády na úroveň terénu. Nejčastěji se setkáme s provlháním zdiva soklu, které může být způsobené kromě zemní vlhkosti i zatékáním ve styku s chodníkem, nebo špatně odváděnou vodou okapovým svodem. Problém představují i předsazené sokly před fasádu (správně by to mělo být naopak), vysoký difúzní odpor obkladu soklu, nefunkční či chybějící hydroizolace, zvlhčování soklu odstřikující vodou, ale i chybné původní provedení soklu. Problém může v případě obkladů soklů představovat i degradace spárovací hmoty. Nejčastěji je to důkaz nevhodně zvolené spárovačky s nízkou mrazuvzdorností a vyšší nasákavostí, ale i menší pevností. Všimněte si u starších domů, že degradace omítky začíná nejčastěji zdola, čili od soklu – a v tom je právě ten vtip, že „sokl“ u mnoha domů zcela chybí, zastupuje jej tedy samotná fasáda. A takové suplování můžeme přirovnat k působení učitelky dějepisu na vysokoškolských přednáškách fyziky.Poruchy fasádních nátěrůFasádní nátěr se může odlupovat, nebo může být barevně nestálý (vlivem UV záření). Vždy je při obnově nátěru či provedení nátěru nového třeba vzít v úvahu vlhkost podkladu a vlivy, které budou v daném případě na nátěr působit. Až podle toho zvolíme materiál. Volby odstínu se netýká žádné technické omezení, ovšem to estetické ano. A mnohdy k tomu mají co říci i památkáři a stavební úřad. Poruchy zateplovacích systémůZateplením pláště domu ušetříme za vytápění, ovšem také můžeme uškodit budově a nebo investici vynaložit zbytečně (třeba vlivem nevhodného systému či technologické nekázně). Vždy je chybou, pokud tepelným izolantem neprodyšně uzavřeme zdivo, které má evidentně problémy s vlhkostí. Lecos sice můžeme napravit zevnitř, ovšem zvyšují se tak nároky na kvalitní větrání a vytápění interiéru. Problém představuje i vlhkostí poškozený nasákavý tepelný izolant – přestane totiž izolovat, naopak začne vytvářet masivní tepelné mosty a riziko plsíní na stěnách už klepe na dveře. Mohou se však projevit i čistě mechanické závady konstrukce zateplení (a tedy i celé fasády). Příčinou může být nedostatečné kotvení ve spojení se sáním větru, nevhodné nanesení lepidla (min. 40% plochy fasádních desek má být při kontaktním způsobu zateplení přilepeno – po obvodu a uprostřed, následkem nedodržení tohoto pravidla bude tzv. polštářový efekt, při špatném kotvení mechanickou či chemickou kotvou pak i odlepení desek a tedy poškození fasády). Další problém představuje koroze kotev. Proto se také používají kotvy plastové či chemické.Kovové kotvy navíc vytváří tepelné mosty.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
