Řemenatka si vysloužila své české jméno svými širokými, obloukovitě převislými listy, které má dlouhé až 40 cm. Listy postupně vyrostou z cibulovitého stonku a to pravidelně na 2 strany, čili listy rostou střídavě proti sobě a ty spodní vždy postupně odumřou. Listy mohou být buďto čistě zelené, celokrajné a vzpřímené (právě Clivia miniata), nebo jemnější, úzké, s nerovnými okraji (Clivia nobilis). Clivia nobilis má slabší květní stvol a zvonkovité květy, které zůstanou svěšené i po rozkvetení.Pro své kvetení vyžaduje klívie podobné podmínky jako některé hlíznaté rostliny. A pokud jí takové podmínky neposkytneme, budeme na květy marně čekat celé roky. Ve skutečnosti ale stačí aplikovat jednoduchý trik, který nefunguje pouze na velice mladé rostliny, jelikož prvního květenství je tato rostlina schopna nejčastěji až ve třetím roce a tato květenství jsou zprvu chudá na květy. Základ je v menší péči s výjimkou mladých rostlin, které naopak uvítají stále stejné místo, zálivku a hnojení. Pokud však chcete, aby starší rostlina vykvetla, musí si předtím odpočinout. Klívie kvete od února do března, pokud však začneme od konce srpna snižovat zálivku, přestaneme rostlinu hnojit a v září ji přestěhujeme na chladnější stanoviště (postupně jí snížíme teplotu na 4 až 12 oC). Dobré je též rostlinu pravidelně sprchovat, čímž jí usnadníme dýchání a zbavíme nečistot. V sezóně rostlinu chráníme před přímým sluncem, které by popálilo její listy, čili letníme pouze ve stínu a okenní parapet nikdy nevolíme směrem na jih. Přes zimu sice potřebuje více světla, ale opět nikdy přímé slunce. Pokud jsme vše udělali správně, objeví se v průběhu prosince květní stvol. Jakmile stvol vyroste na cca 10 cm, můžeme opět začít více zalévat, přihnojovat a rostlinu přemístit na teplejší stanoviště, čili těšit se z ní ve vytápěné místnosti. Později by větší změnu teploty těžko snášela. Čím starší je rostlina, tím mohutnější vytvoří květenství, dokonce může být dlouhé až 0,5 metru. Květenství je kulovité a obsahuje až 20 krásných, nálevkovitých květů. Květy rozkvétají postupně a každý se udrží cca až 3 týdny. A jakmile klívie odkvete, naopak zvýšíme péči o ni na naprosté maximum. Načež ji začneme omezovat (necháme postupně odpočívat) opět od konce srpna. Do té doby jí dopřejeme každé dva týdny zálivku s hnojivem (používáme hnojivo určené kvetoucím pokojovým rostlinám). Odkvetlý květní výhon je však nejprve třeba seříznout až nad úžlabí listů. V opačném případě se klívie začne vysilovat tvorbou semen a v dalším roce nemusí vykvést. Ovšem má to jednu výhodu, můžeme si z těchto semen vypěstovat další rostliny, pokud ale semena vysejeme ihned po dozrání – rychle ztrácí klíčivost. Lepší a rychlejší je však množení klívie rozsazením trsů zdravé rostliny, čili množení vegetativní. Vybíráme trsy se samostatnými, vyvinutými kořeny a s alespoň třemi páry listů. Klívie není náročná na přesazování, naopak jí zcela vyhovuje květináč přeplněný kořeny, přičemž starší rostliny mají až 1/3 kořenů nad zemí. Pokud se přece jen rozhodneme pro přesazení, vybereme pouze o trochu větší květník a rostlinu vysadíme do stejné hloubky. Ovšem většinou zcela postačí výměna zeminy, přičemž použijeme běžný zahradní substrát. Co se týká škůdců, klívie jsou napadány vlnatkami, červci a puklicemi. Proti vlnatkám a červcům použijeme postřik na savý hmyz, puklice z listů jednoduše setřeme, pokud se již obrní štítkem, stejně na ně postřik nezabírá.A pozor, šťáva klívie je prudce jedovatá, proto buďte opatrní především při odstraňování listů, šťáva ublíží i domácím zvířatům.Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.com, www.abecedazahrady.cz, www.shutterstock.com
