Mezi masožravé rostliny patří například rosnatky, láčkovky, mucholapky, tučnice, špirlice, bublinatky a stylity. Některé masožravé rostliny chytají výživný hmyz svými lepkavými listy, jiné vysokými pastmi plnými lepkavé, sladké šťávy, jiné chytí hmyz do listů tak, že k sobě dva přimknou (pohyblivé sklapovací pasti), jiné sice mezi masožravé řadíme, ale tato jejich schopnost nebyla nijak prokázána…Jak chytají masožravé rostliny hmyzMucholapky (Dionaea) -chytá hmyz do sklapovacích pastí, jde o nejznámější druh masožravé rostlinyRosnatky (Drosera) - chytá hmyz na malé kapičky lepkavé tekutiny na listech, spolu s mucholapkou patří k nejznámějším masožravkámTučnice ( Pinguicula) – chytá hmyz lepkavými listy, je typická masivními růžicemi zelených listů a jemnými květyŠpirlice (Sarracenia) - lákají hmyz do vysokých pastí naplněných sladkou šťávouLáčkovky (Nepenthes) - lapají drobné živočichy pomocí speciálních lapacích orgánů - láček (pastí), které se vyvíjejí na koncích listů rostlin (jsou to přeměněné listy), v pastech některých láčkovek byli údajně nalezeni i drobní hlodavciBublinatky (Utricularia) – miluje vodu a je poměrně vzácná, byť se pěstuje snadno, živí se drobným hmyzem a vodními organismyStylity (Stylidium)- je sice řazena mezi masožravé rostliny, ale nebyla u ní tato schopnost nikdy prokázána, má nádherné květy Ještě než to s masožravými rostlinami zkusíte, ptejte se, zda jsou pro vás vůbec vhodné. Na druhou stranu ale není jejich pěstování vůbec obtížné, je ale samozřejmě třeba začít s nenáročnými druhy. Sazenice masožravých rostlin lze pořídit v běžných obchodech s květinami a zahradních centrech, snadno je ale vypěstujeme i ze semen. Většina takto prodávaných rostlin jsou kříženci pocházející z Holandska a byly šlechtěny pro větší vitalitu. Ovšem masožravky donesené z obchodu nám nemusí dělat radost dlouho, proto je lepší obrátit se na zkušeného tuzemského pěstitele. Pro pěstování masožravek jsou ideální vytápěné skleníky a nebo terária, vitríny a akvária. Pokud takovou nádobu umístíme na okenní parapet, úspěch by měl být zaručen. Ovšem některé lze přes sezónu umístit i ven, do polostínu. A pozor – mají rády vlhký vzduch a nesnesou přehřátí. Podmínky pro pěstování se ale u jednotlivých druhů liší. Substrát, teplota a zálivkaMasožravky preferují kyselý substrát, čili vysazujeme je do vláknité, kvalitní rašeliny. Pozor na mnoho příliš jemných a nebo naopak hrubých částí v rašelině a na její hnití. Je to prostě třeba vyzkoušet. Rašelinu mísíme s křemičitým pískem v poměru 2:1 a přidat můžeme i perlit, případně keramzit, či třeba seramis (substrát provzdušní, seramis navíc váže vodu). Neuděláme přitom chybu výrazně větším květináčem, jelikož v něm je dosaženo lepší chemické stálosti. Květináče se doporučují plastové, nikoli hliněné, protože ty rychle odpařují vodu ze svého povrchu a masožravky mají rády vlhko. Krátkodobě snesou masožravky teplotu okolo 15 oC, jinak ale vyžadují ideálních 25 oC. Jakmile se těmto rostlinám sníží teplota, nevyžadují ani mnoho světla, proto je můžeme zazimovat například v temnější chodbě. Pokud mají ale dostatek tepla, vyžadují i dostatek světla, ovšem nikoli přímé, prudké slunce. Masožravé rostliny jsou extrémně náročné na zálivku, ovšem zaléváme je měkkou vodou, tvrdou nesnášejí. Čili žádná studna, ale odstátá dešťovka. Studniční voda by zasolila substrát. Přesazování masožravých rostlinTyto rostliny je třeba přesazovat každoročně, pokud je ale nádoba předimenzovaná, pak jednou za 2 až 3 roky. Především jde o kvalitu substrátu a používané zálivkové vody. Jestliže substrát změní barvu a nebo zapáchá, určitě je třeba přesadit! Klidně i do stejné nádoby, pokud je dostatečně velká, ale do nového substrátu!Rozmnožování masožravých rostlinNejjednodušší je rozmnožování generativní, čili výsevem semen. Ideální je tento postup u samosprašných druhů masožravek, ty cizosprašné musí být opyleny jinou rostlinou, která není příbuzná té opylované, což lze v domácích podmínkách jen obtížně. A u láčkovek dokonce rozlišujeme samčí a samičí rostliny. Rozmnožovat lze i vegetativně (dělením), například nařezáním kořenů na 2 cm dlouhé kusy, které položíme na vlhký substrát. Za několik týdnů začnou růst na kořenech malé rostlinky. Můžeme též oddělit celý list, který též položíme na vlhký substrát. Rozmnožování se ale u jednotlivých druhů liší a je třeba znát jejich specifické nároky.A co závěrem? Masožravé rostliny skutečně nemusíte krmit, uživí se bez vaší pomoci, pokud to však uděláte, nic nepokazíte!Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.jaktak.cz, www.matonoha.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com
