V těchto brazilských liánách viděli misionáři symbol umučení Krista, z čehož je odvozeno jméno rostlin (Passiflora = passio (utrpení) + flos (květ)), ovšem získávají tím i mýtický nádech. Deset okvětních lístků mučenky vnímali misionáři jako symbol deseti apoštolů, v pakorunce květu viděli trnovou korunu a ve třech pestících hřeby, jimiž byl Ježíš ukřižován. Představivosti neklade meze příroda ani církev. Květy různých druhů mučenek jsou přitom svým vzhledem velice rozdílné a co víc – některé mučenky mají jedlé, chutné plody. Podmínky růstuMučenky jsou popínavé, teplomilné rostliny, kterým se daří ve vytápěných bytech a v létě milují letnění a to dokonce na přímém slunci. Pěstovat můžeme nenáročné, ale i náročné druhy mučenek, proto je nejprve třeba dobře se před koupí konkrétní mučenky informovat. Mučenky mají rády naprosto běžný, středně lehký substrát, který vyhovuje většině pokojových rostlin. Ve vegetačním období vyžadují silnější zálivku, jestliže zůstane substrát vyschlý více jak 24 hodin, může mučenka uhynout – resp. uschnout. Pozor však naopak též na přemokření, kořeny rostlin uhnijí. Kromě vydatné, ale přiměřené zálivky je mučenku též třeba rosit, má ráda vlhčí vzduch, čímž vyvstává otázka, zda jsou mučenky vhodné do suchých panelákových bytů a nebo ne. Zkušení pěstitelé říkají, že ano a také opakují jedno slovo: rosit, rosit, rosit.Ve vegetačním období, tedy době bujného růstu, pravidelně přihnojujeme, ovšem opatrně, aby rostliny také vykvetly a nejen zvětšovaly svůj objem. Hnojivo proto dávkujeme úsporně a používáme raději speciální hnojivo určené kvetoucím rostlinám, nejlépe krystalické. Při letnění můžeme nádobu s mučenkou zakopat do země (zemina v nádobě bude v úrovni terénu) k opěrné konstrukci, ovšem stačí ji pouze přemístit na balkón či terasu, kde nezapomeneme na treláž. Ideální je pergola s treláží. Opěrnou konstrukci dopřejeme mučence i v bytě, výhony mučenek mohou dorůst až několika metrů, prostě je to liána (popínavá rostlina). Zimní klidV zimě vyžadují mučenky klid, musí zcela zastavit svůj růst. A pozor – některé mučenky snesou dokonce i mráz (až -8 oC, např. Passiflora caeruela), v každém případě ale na začátku podzimu přeneseme do interiéru i je, pouze nemusíme tolik spěchat. Mučenku zazimujeme tak, že kompletně odřežeme její kořenový systém, který prorostl do okolní zeminy, pokud jsme mučenku samozřejmě letnili i s nádobou na záhonu. Nadzemní část rostliny zkrátíme na cca 30 cm a v zimě zaléváme jen velice opatrně. Teplota zimoviště by měla být 8 až 17 oC, určitě ne nižší ani vyšší, jinak by mohly opadat listy. Záleží ale na druhu mučenky, různé zdroje uvádějí různé rozmezí teplot. V zimě mučenku nesmíme hnojit, s hnojením počkáme až do jara. Mučenka na jaře – tajemství květuNa jaře zkrátíme hlavní výhony na třetinu a boční obrost z minulého roku na dvě až tři očka, aby rostlina zase vykvetla, jelikož květy se objevují pouze na nových výhonech. Často je dobré rostliny na jaře přesadit do nové nádoby. Nepřehánějme to ale s její velikostí, mučenky mají rády nádoby menší a hlubší. A opět nezapomeňte na oporu, stačí do nádoby zapíchnout malý žebříček, respektive jakoukoli oporu ze dřeva, drátu, bambusu apod. Mučenka se na oporu namotává nejvíce do kruhu. Pokud mučence poskytneme slunné a teplé stanoviště, vydatnou ale přiměřenou zálivku a přiměřené hnojení, bude krásně kvést. Za nedostatku světla sice mučenka poroste, ale nepokvete. Od jara do podzimu hnojíme každých čtrnáct dní, přičemž vhodné je například krystalické hnojivo. Při rosení můžeme občas přidat i listové hnojivo.Mučenky nekvetou jen modře či fialově, ale i šarlatově červeně (Passiflora racemosa a Passiflora manicata), obrovské červené květy má Passiflora alata a plody o váze až 0,5 kg, Passiflora incarnata má květní plátky v barvě lila - bělavé a třepenité, Passiflora quadrangularis má květy o průměru více jak 10 cm, které tvoří purpurové paprsky. Mučenky s jedlými plodyChutné ovocné plody získáme například od těchto druhů mučenek: Passiflora edulis (plodům říkáme maracuja), Passiflora mollissima (mučenka banánová), Passiflora ligularis, Passiflora maliformis (plod se podobá jablku), Passiflora alata, Passiflora caerulea, Passiflora naviculata a Passiflora quadrangularis, jejíž plody mohou být těžké i více jak kilogram. Abychom získali plody, které dokonce dozrají, je ideální pěstovat mučenku ve skleníku, kde dosáhneme vyšší úrody. Mučenky plodí po celé léto a podzim a v zimní zahradě můžeme plody sklízet dokonce i v zimě. Musíme se však postarat o opylení, jelikož mučenky jsou samosprašné jen částečně. Ideální je pořízení více jedlých druhů či odrůd jednoho druhu. Opylovačem se staneme tak, že utrhneme prašník květu a důkladně jím potřeme blizny. Samozřejmě to děláme u všech květů a postupně, jak rostlina vykvétá. Plody mají sladkokyselou dužninu (arilus), která je plná černých semen. A právě tato semena můžeme použít k rozmnožování mučenek. Jinak je lze rozmnožovat také řízkováním. Mučenky můžeme snadno i křížit, pokud použijeme prašník jednoho druhu na blizny druhého. Proměnlivé listyListy mučenek jsou tří až sedmi laločnaté, mladší listy jsou světlejší a starší tmavší (tmavě zelené). Různorodost listů mučenek vznikla jako obrana před škůdci. Některé mučenky dokonce napodobují skvrnami na svých listech drobný hmyz, čímž odpuzují živočišné škůdce. Jiné naopak simulují přítomnost vajíček hmyzu a lákají tak predátory svých skutečných hmyzích škůdců.Choroby a škůdci mučenekNejčastějšími škůdci mučenek jsou svilušky a také třásněnky. Pokud je na rostlinách najdeme, provedeme chemický postřik (insekticidy proti savému hmyzu). V chladné a přemokřené zemině může docházet k hnilobě kořenů a stonku. Hnilobám opravdu předejdeme pouze rozumnou zálivkou, přičemž platí pravidlo: čím chladnější prostředí, tím mírnější zálivka. S jakou mučenkou začít?Některé mučenky hodně vyrostou a proto se hodí do skleníku či zimní zahrady, ty menší se ale spokojí i s okenním parapetem. Určitě patří k mučenkám s nejnižšími nároky nejznámější mučenka modrá (Passiflora caerulea), kterou i snadno seženete.Mučenky jako léčivkyZdatnou domácí léčivkou je mučenka pletní (Passiflora incarnata). Kvete sice skromněji, ale pomáhá s kožními plísněmi (místa potřeme rozdrcenými syrovými listy) a dalšími chorobami v podobě čaje. Čaj se dělá z natě, kterou je třeba sbírat v době největší tvorby květů a rychle sušit při teplotě okolo 40 oC. Do 150 ml vody dáme 1 čajovou lžičku sušené natě a užíváme ji 3 krát denně. Odvar lze použít i do sedací koupele. Čaj i sedací koupel pomáhají s nespavostí, stresem, úzkostí, migrénami a vysokým krevním tlakem.Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org., www.shutterstock.com
