Jaký je rozdíl mezi srubem a roubenkou?Oba typy staveb ze dřeva mají svůj historický původ a tradici. Na první pohled mohou vypadat velmi podobně, v obou případech přiznávají masivní dřevo, ovšem odlišnosti jsou mezi nimi jednoznačné. Sruby jsou jednovrstvé konstrukce složené z kulatých nebo hraněných dřevěných klád bez kůry. Klády jsou na sebe pokládané vodorovně a v rozích jsou spojené pro sruby typickým sedlovým spojem, přes který částečně přečnívají. Tento konstrukční detail zajišťuje stabilitu a provázání konstrukce srubu a zároveň sruby zásadně odlišuje od roubenek. Roubenky jsou konstruované z opracovaných, hraněných profilů, které jsou v rozích spojené rybinovým spojem bez přesahů. Současné roubenky často nemají v interiéru pohledové dřevo obvodových stěn, zatímco dříve jej měly a říkalo se, že z roubenky teplo rychle vyfoukne. A dlužno dodat, že roubenky mají v Čechách mnohem větší tradici než sruby, byť jde o shodné konstrukce. Sruby i roubenky lze v dnešní době vyrábět buďto průmyslově, kdy jsou jednotlivé prvky téměř identické a budovy mají poměrně moderní vzhled, nebo řemeslně – v tomto případě je každý díl rukodělným originálem. Běžně jsou dnes dřevěné stavby nejprve sestaveny ve výrobní hale, všechny konstrukční prvky jsou označeny a poté je vše znova rozebráno a dopraveno na místo realizace. Je tak dosaženo rychlé a přesné výstavby. Není to však podmínkou. Vybíráme materiálKe stavbě roubených domů a srubů je třeba vybírat materiál velmi obezřetně. Pokud by dřevo bylo napadeno dřevokaznými houbami, plísněmi a hmyzem, poznáme to již na první pohled, ovšem s vnitřním poškozením dřeva je to již horší, ať už k němu došlo během růstu stromu a nebo při kácení. Nejčastěji se setkáme se zkroucením dřevních vláken, které je pro většinu stromů přirozené a nejčastěji je mírně pravotočivé (levotočivé jen zřídka). K výraznějšímu zkroucení ale dochází působením silných větrů a pádem stromu při těžbě. A dřevní vlákna mohou dokonce popraskat. A právě taková dřevní hmota se nehodí ke stavbám roubenek a srubů.Z čeho stavět roubenku?Jelikož se snáze zpracovává dřevo čerstvé, roubené stavby se stavěly a stále ještě většinou staví právě z čerstvého dřeva. Použít lze též lepené hranoly, ovšem jedinou jejich výhodou je menší sesedání stavby v prvních letech, jinak dochází k praskání a rozměrovým změnám i u lepených hranolů.Za výborný izolant jsou považovány stěny ze dřeva tloušťky 30 cm (často se však začíná tloušťkou 20 cm) a bez jakékoli další izolace. Největší problémy však u roubených staveb způsobují mezery v roubení kolem stavebních otvorů a samotné otvorové výplně. Kvůli praskání dřeva je přitom vhodné volit obdélníkový průřez trámů s delší stranou průřezu napříč stěnou – trámy totiž ve většině případů praskají po delší straně. A právě uprostřed této strany se trámy podélně po celé délce nařezávají motorovou pilou do hloubky 2 až 5 cm. Je tak dosaženo uvolnění napětí ve dřevě a pokud dojde k prasknutí, bude řízené –dojde k němu právě v místě řezu.Běžně se k výstavbě roubenek používají masivní smrkové hranoly, které jsou klasicky čtyřhraněné a nebo třístranně hraněné s oblou venkovní stranou ve stylu srubu. Typy roubeníTyp zvoleného roubení definuje konstrukci budovy a také její vzhled. Historií prověřené a zřejmě nejlepší je rybinové roubení (s rybinovým spojem bez přesahů v rozích). Používá se ale též plátování s hákem, které vytváří charakteristické přesahy hlavic v nároží a je méně pracné než roubení rybinové. U roubenek se v důsledku sesychání dřeva ve spojích otevírají jenom těžko izolovatelné „fuky“. Aby k tomu nedocházelo, je třeba vkládat do spojů expanzní izolační materiál (např. expanzní pásky) a jelikož může dojít při manipulaci s kládami k jejich stržení, vkládá se jich více. Výška expanze pásků by měla být nejméně 12 mm. Potřeba vkládání expanzních pásků je deklarována u obou typů roubení, byť je správně provedené rybinové roubení samosvorné. Jak roubenky sesedajíRoubenky sesedají dvojím způsobem – kvůli sesychání dřeva a kvůli sesednutí technologických spár. A sesedání není rovnoměrné, čili nejvyšší trám konstrukce se posune nejvíce, zatímco základový trám vlastně vůbec. Proto je kladen zvýšený důraz na zkušenosti realizační firmy a projektanta a na zkušenosti a pečlivé spoluúčasti stavebního dozoru. Použití tesařských spojůTesařskými spoji mohou být v konstrukcích roubenek spojovány trámy a další dřevěné prvky. Využívá se spojů na sraz, ozub a nebo pero a drážku a vlastně jde v tomto případě o pouhé přiložení dřevěných prvků k sobě. Spoje tohoto typu obvykle nevyžadují náročné tesařské opracování styčných ploch. Náročnější jsou spoje trámů roubených stěn, které jsou nejčastěji prováděny vazbou na rybinu a nebo na zámek. K tradičním tesařským spojům rámových konstrukcí (hrázděné stěny, krovy, …) patří plátování, čepování, sedlání a kampování. Vedle svého tvaru jsou tesařské spoje většinou jištěné dřevěnými kolíky, případně tesařskými kramlemi a ocelovými svorníky se závity a matkami.Založení roubenkyDůležitá je především rovinnost základových pasů, jelikož co lze při klasickém zdění vyrovnat maltou a nakonec podlahových betonem, to se dřevem nedokážeme. Klíčová je především konstrukce styku základového trámu s betonovým základem. Postupuje se buďto tak, že se položí izolace na celou plochu desky a zalije se betonem, aby nedošlo k jejímu poškození, nebo se izolace položí pouze pod obvodové stěny a po dokončení hrubé stavby se napojí po celé ploše.Je též třeba rozhodnout, zda se použije základový trám a nebo raději vsadíme na první vrstvu z tvárnic. Základový trám zvyšuje tuhost konstrukce domu, posouvá však dveřní otvory o výšku celého trámu vzhůru. A ejhle, hned tu máme první schod, dva… V případě řešení základovým trámem je třeba použít vlhku odolné dřevo, nejlépe dubové. Ideálně by měl základový trám mírně přesahovat přes základy, aby z něj mohla voda odkapávat na zem a aby nezatékala právě pod základový trám. Sesazování trámůTrámy nosných stěn se sesazují buďto na sraz a nebo s mezerou (spárou), kterou je třeba vyplnit (dřív se spáry vyplňovaly mechem a zamazávaly vápennou maltou). Dnes se ve spárách používají nejčastěji různé konstrukce s perem a drážkou a sesazení na sraz bez pera se ukázalo jako nejméně vhodné. Kvůli sesychání a kroucení pak vzniknou mezi trámy mezery a roubení má navíc nejmenší tuhost. Při vkládání per můžeme pera udělat viditelná, kdy trámy nejsou na sraz a nebo se pera naopak celá zafrézují. Pokud se trámy nesesazují na sraz, musí se prokládat špalíky o výšce viditelné části pera a to v rozestupu alespoň jeden metr. Proč právě roubenku?Komfortní bydlení – Jde o životní postoj a styl, ovšem nikoli umělý, nýbrž o osobní vztah s přírodou. A navíc se tak vracíme k místní tradici, která z přírody vycházela. Zdraví - Domy z masivního dřeva jsou skvělé pro zdravý způsob života a styl bydlení. Dřevo dýchá, uvolňuje kyslík do prostředí, v kterém žijí lidé a stará se o příjemné klima a vlhkost v místnostech po celý rok. Dřevo též udržuje elektrostaticky neutrální prostředí a odbourává prach.Ekologie – Sázka na přírodní surovinu, obnovitelnou a plně recyklovatelnou. Samozřejmě je ale třeba se dřevem rozumně hospodařit. K výstavbě dřevěného domu je třeba mnohem méně energie než při použití ostatních stavebních materiálů. Zároveň vznikne velice málo odpadu a ten, který vzniká, lze jednoduše spálit – třeba v krbových kamnech. Životnost – Pokud je roubenka dobře navrhnuta, zkonstruována a udržována, má velmi dlouhou životnost. Nakonec to dokazují historicky vzácné budovy ve skanzenech. Dům ze dřeva je navíc požárně odolný, což je doloženo odborným posouzením požární odolnosti dřevěné stěny na dobu 60 minut.Ekonomika – Dřevo má vynikající tepelně izolační vlastnosti, vykazuje menší vodivost tepla a jeho výrazně vyšší akumulaci. Čili dřevěná stavba rychle reaguje na potřebu tepla i při použití malých topných zdrojů. V roubených domech je v létě osvěžující chládek a v zimě příjemné teplo. Ze dřeva se dá stavět celoročně a doba výstavby činí jen několik týdnů (stavíme bez mokrých stavebních procesů a dlouhých technologických přestávek). Zdroj: www.drevostavby-vinkler.cz
