Při přesazování vzrostlého stromu je zásadní jeho zdravotní stav. Přesazují se pouze samostatně rostoucí stromy, abychom vyjmutím stromu ze země nepoškodily stromy okolní, nejlepší je pořídit takový strom ve specializovaném zahradnictví či ve školce, ideálně pěstovaný v kontejneru. Jaké druhy lze přesazovatCo se týká vhodných druhů k přesazování po deseti až patnácti letech růstu, jsou jimi z jehličnanů smrk, douglaska, tis a zerav, z listnáčů lípa, topol, vrba, olše, javor, jasan, líska a z ovocných dřevin jabloně. Určitě nemá smysl pokoušet se o přesazení jedle, borovice, dubu, břízy, ořešáku, slivoní a z keřů komule a vilínu. Naopak snáší z keřů přesazení dobře například rododendrony.Doba přesazováníDůležitá je i doba přesazování. Opadavé stromy přesazujeme v období od půlky října až do nového rašení, ovšem choulostivé druhy pouze na jaře. Důležité je, aby v době přesazování nemrzlo. Jehličnany se přesazují od půlky srpna až do konce listopadu a na jaře od března do půlky května. Pokud jsou však tyto dřeviny předpěstovávané v kontejnerech, lze je přesazovat po celý rok, jestliže je zrovna příznivé počasí, čili ani mráz, ani nadměrná horka a sucho, ale ani za silného větru, který by mohl nezakořeněný strom poškodit.Podzimní vysazování je obzvláště výborné, jelikož rostliny si stačí vytvořit v období svého začínajícího vegetačního klidu drobný kořenový systém a díky tomu lépe zakoření. Připravujeme nové stanovištěI vzrostlé stromy budou samozřejmě ještě dále růst, je proto třeba nechat každému přesazovanému stromu dostatek místa. Vysazovací jáma musí být samozřejmě dostatečně hluboká a my si musíme být jisti, že v daném místě nevedou inženýrské sítě. Také si dáme pozor na okolní stavby, jelikož kořeny se zpravidla rozrostou i více metrů od místa výsadby. Problémy by mohly kořeny představovat poblíž bazénu, domu, garáže, ale i zděného plotu. Výsadbovou jámu můžeme vykopat ručně, ale také pomocí stroje, takzvaného „důlkovače,“ případně minibagrem, ovšem jáma bude v tomto případě zřejmě větší, než budeme potřebovat. V každém případě ale musí být vždy o něco širší a hlubší, než jsou rozměry kořenového balu. Proto nekopeme jámu předem, ale nejprve je třeba nechat dovézt na místo strom i s kořenovým balem, nebo si jej sami vykopat, jinak z nás budou věštci. Výsadbová jáma nesmí být nikdy až příliš hluboká, především pak pro jehličnany a některé stálezelené listnaté dřeviny. Čím kvalitnější je v lokalitě zemina, tím menší může jáma být. Je-li půda nekvalitní, je třeba vyhloubit jámu většího průměru i hloubky, a půdu vylepšit například kompostem, rašelinou, zahradním substrátem. Pokud chceme dřevinu vysadit ke kůlu, zatlučeme jej do jámy ještě předtím, než vysadíme strom, abychom nepoškodili kořeny. Dejte pozor, aby kůl sahal přibližně 10 centimetrů pod korunu. Vysazujeme dřevinyDřeviny vysazujeme i s kořenovým balem, usadíme je na dno jámy. Pokud je bal v něčem zabalen (např. v jutě), opatrně obal odstraníme. Nejlepší je však předtím zalít bal pořádně vodou, to samé uděláme před vyjímáním stromu ze země. Zemina pak pěkně drží pohromadě a obaluje vyjmuté kořeny. Bal usazený v jámě je třeba zasypat kyprou půdou obohacenou o rašelinu nebo kompost. Půdu poté přišlápneme, důkladně zalijeme a zasypeme mulčovací kůrou. Ta zpomalí vysoušení půdy. Musíme také dát pozor, aby kolem vysazeného stromu zůstala takzvaná „mísa.“ Půda na okrajích jámy prostě zůstane zvednutá a proto se uvnitř udrží zálivková voda a nerozlije se do okolí. Tím se dostáváme k zálivce, která je po výsadbě zásadně důležitá. Důležité jsou také další drobnosti – například cenovku upevněnou okolo kmínku odstraníme, aby jej drátek či pevný provázek neškrtil. Je také třeba rozvázat svázané větve (před přepravou a přemisťováním to bývá nezvyklé). A pokud přesazujeme mělčeji kořenící jehličnany, musíme je ukotvit podobně, jako se kotví stany. Do země zatlučeme dostatečně daleko od stromu 3 či 4 kolíky v pravidelných rozestupech a strom ukotvíme dostatečně pevným provazem, drátem, či lanem. Je přitom důležité podložit místo, kde ovazujeme kmen, abychom jej nepoškodili. Toto řešení je jen dočasné, úvaz odstraníme, jakmile strom zakoření. Před vyjmutím stromu z původního stanoviště je třeba odstranit větve, které sahají k zemi, či jsou prostě příliš nízko. Prořežeme i příliš košatou korunu a zbylé větve svážeme. Dřevinu vyjímáme tak, že ji obryjeme v kruhu ostrým rýčem, odhrneme svrchní sypkou zeminu a dřevinu opatrně vyzvedneme. Bal poté zabalíme do juty až po kmínek, načež jutu uvážeme až u krčku kmínku. Profesionálové používají takzvaný vyrývací stroj, kterým vyjmou strom opravdu šetrně i s kořenovým balem a znovu vysadí jinam. Existují vyrývací stroje malé, ale i skutečné obludy. Jestliže se chceme do přesazování pustit sami, vyryjeme nejprve na jaře okolo stromu rigol hloubky cca 50 cm, čímž přeryjeme silnější kořeny. Rigol poté zasypeme kyprým substrátem. Na místech, kde byly kořeny poškozené, se začne tvořit hustá síť kořenů, která nám pomůže při podzimním přesazení. Strom pak rychleji zakoření. Po výsadbě je třeba zmladit korunu, pokud jsme to již neudělali před vyjmutím stromu z původního stanoviště. Pozor však, okrasné dřeviny se seřezávají jedině na jaře. Stromy poté za suchého počasí pravidelně zaléváme, alespoň v prvním, ale často i ve druhém roce a dalších letech, a to i před začátkem zimy a v zimě, pokud zrovna nemrzne. Přesazené stromy též milují rosení, nebudou pak zasychat. Přesazený vzrostlý strom má obrovské nároky na závlahu. Čím více je okolo stromu zpevněných ploch a nebo je-li na vysazen na kopci, vyžaduje ještě více zalévat. Z mulčovacích materiálů je ideální například mulč travní (z posekané trávy), která postupně zetleje a strom tak pohnojí. Pořídit si také lze ohromné stromy v obřích kontejnerech (až cca 1500 litrů zeminy), ovšem taková výsadba vyžaduje těžkou techniku a odborníky. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
