Okrasné stromy dobře snášejí řez i v jiných ročník obdobích, výjimkou je ale pozdní zima a časné jaro. Po řezu v tomto čase se stává, že stromy ,,krvácejí“, to znamená, že vylučují mízu. U dřevin, jako jsou všechny druhy javorů (Acer), jírovců (Aesculus), bříz (Betula), ořešáků (Juglans) a třešní (Prunus), provádíme řez uprostřed léta po vyzrání všech letorostů. Stálezelené rostliny a jehličnany nevyžadují řez vůbec, nebo jen velice slabý. Při zmlazování jehličnatých živých plotů postupujeme opatrně. Seříznutím do starého dřeva vznikají v plotě mezery. Jehličnany nemají schopnost obrůstat ze starého dřeva, proto regulujeme jen výšku plotu. Velká skupina keřů kvetoucích na jaře na jednoletých či dvouletých výhonech zakládá květní pupeny již na podzim. Řez proto provádíme po odkvětu ve dvou až tříletém cyklu na nejstarších výhonech. Do této skupiny zařazujeme tavolníky (Spiraea), kolkvície (Kolkwitzia), trojpuk (Deutzia), vajgélie (Weigela), meruzalky (Ribes) a pustoryl (Philadelphus). Skupinu keřů kvetoucích v létě seřezáváme na jaře na několik pupenů, bez tohoto řezu keře zahušťují a mají menší počet i velikost květů. Řadíme sem třezalky (Hypericum), letní tavolníky (Spiraea), mochny (Potenttila) nebo perovskie (Perovskia). Jsou zde však i výjimky, jako hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), která vykvétá na loňských výhonech. Řez u ní neprovádíme, jen upravujeme vzhled a odstraňujeme odumřelé, nemocné výhony. Další výjimka je komule (Buddleia) – tu řežeme po opadu sněhu. Tento keř vytvoří po řezu nové výhony, které v létě vykvetou. Skupinu dřevin, kam zařazujeme kaliny (Viburnum), dříny (Cornus), šácholany (Magnolia), štědřence (Laburnum), rododendrony (Rhododendron), vilíny (Hamamelis) a muchovníky (Amelanchier), neřežeme vůbec. Rostou totiž pomalu a řez vyžadují jen při nedostatku místa, při odstraňování odumřelých a suchých větví. Po hlubokém řezu totiž velmi těžko obrůstají. Řez růží provádíme na jaře nejlépe v polovině dubna řezem šikmo dolů, aby neztrácely na vzhledu a neměly slabé, řídké výhony a drobné květy. Jedná se o druhy velkokvětých, mnohokvětých, stromkových, zakrslých a vícekrát kvetoucích pnoucích růží. Obvykle seřezáváme na 3 až 5 oček nad pupenem, u popínavých růží se zaměřujeme spíše na odstraňování starých, mrazem poškozených, nemocných a planých výhonů, které často zeslabují vyšlechtěnou část dřeva. Bujně rostoucí růže řežeme hlubokým řezem a slabě rostoucí růže jen mírně. Řez provádíme ostrými nůžkami, tupé nůžky stříhají nečistě a mohou stonek rostliny rozmačkat. Na větší rány použijeme stromový balzám, aby do rány nevnikla choroba či škůdce.
