V mnohých lokalitách nasadily ovocné stromy na bohatou úrodu dokonce i přes suché počasí. A pod tíhou plodů se větvě prostě lámou a lámou. Tíhu ovoce bez naší pomoci neunesou. Ulomená větev je pak stále plná ještě nedozrálých plodů, přitom nejsou právě takto ulomené větve často ulomené zcela, čili k plodům ještě prýští míza, i když je jí již méně. Slaběji odlomenou větev proto můžeme narovnat, zafixovat a podepřít. Fixaci provedeme bandáží, která zabrání proniknutí hmyzu, bakterií a hub do obnaženého dřeva. V každém případě ale na podzim po sklizni nalomenou větev pravděpodobně uřízneme. Samozřejmě v období vegetačního klidu, čili po 1. říjnu. Při větším poškození větve ale již musíme zasáhnout pilkou a větev uřízneme, načež úrody z ní se již nedočkáme. Větev uřízneme na větevní kroužek, pokud se zlomí hlavní větev, řežeme ji na větev postranní. Poté je třeba zacelit ránu štěpařským voskem, zabráníme tím prudkému vytékání cenné mízy z místa řezu. Stejně tak naneseme vosk na místo nalomení, než větev zabandážujeme.Zásadní je však prevence lámání větví. Pokud vidíme, že se již větve začínají tíhou plodů ohýbat, podepřeme je, přičemž podporu je třeba k větvi pevně přivázat, aby se za silného větru neuvolnila a větev se přesto nezlomila. A co víc, podepřením větví také zlepšíme mízní tok v tenzích napnutých větvích. Též je na zváženou, kolik kvalitních plodů mohou stromy vůbec unést. U jabloní a hrušní se proto dělá probírka, kdy se odstraňují přebytečné plody. Některým mladým plůdkům zežloutne stopka a opadnou samy, především v červnu, nemusí to však stačit. K dalšímu úbytku plodů pak dochází průběžně až do sklizně, ideální je však provést červnovou probírku. A co to znamená? Pokud jsou vedle sebe těsně nahloučena 3 a více jablíček či malých hrušek, je třeba opatrně vytrhnout či vystřihnout vždy prostřední plod. Na stromě však musí zůstat stopka z odstraněného plodu. Zbylé plůdky díky tomu nezačnou vysychat a my nenarušíme jejich růst. Pokud je však jiný plod horší jakosti, odstraníme právě ten a prostřední plod necháme být. Plůdky mohou být například poškozené od krup, či mohou být napadené škůdcem či chorobou. Můžeme též odstřihnout krajní jablka a nechat jen to prostřední, ale až takto radiální probírka (protrhávka) není nutná. Záleží na tom, jak moc jsou stromy obsypány plůdky a též na odrůdě. Při probírce jablíček záleží také na délce stopek. Pokud neprobereme plůdky u odrůd, které plodí na krátkých stopkách, vytvoří se na větvích dokonce hrozny malých jablíček špatné kvality. Taková jablka jsou pak dobrá leda tak na mošt a to ještě musíte přislazovat. Navíc jdou i velmi špatně otrhat, navzájem se vytlačují a proto náhodně padají dolů, aniž by v tu chvíli příroda řešila jejich kvalitu, sílu, vitalitu, šťavnatost atd. Pokud máte naopak odrůdu, která plodí na dlouhých stopkách, není často probírka ani třeba a v roce, kdy je strom silně obsypán plůdky, nemusíme vytrhávat prostřední jablko, ale prostě ponecháme ta nejhezčí. A dokonce můžeme u sebe nechat i 3 jablka, nejen 2. Na dlouhých stopkách se prostě tolik nevytlačují, případně vůbec. Platí, že mezi jednotlivými jablky by měla být mezera 15 - 20 cm, aby strom plodil především krásné, zdravé plody. Vypěstované plody budou díky probírce větší a kvalitnější. A navíc v místech, kde se jablka navzájem dotýkají, se do nich častěji zahryzává housenka obaleče jablečného a díky dotyku plodů poškodí všechny. Probírkou dokonce zvýšíme úrodnost v dalším roce i u těch odrůd, které plodí každý druhý rok. Rozložíme prostě tímto jednoduchým zásahem jejich plodnost. Utržené plůdky nakonec hodíme do kompostu nebo do popelnice, určitě je nenecháme ležet pod stromem.Další prevencí lámání větví je správný každoroční řez. Po něm totiž ovocné stromy zesílí. Řezem řešíme vhodnou skladbu koruny, čili necháme zesílit důležité větve na úkor těch odstraněných a větve se pak při velkém zatížení nezlomí tak snadno. Důležitý je i pevný terminál, dobře prosvětlená koruna, dostatečně vzdálené větvení kosterních větví a též zkracování příliš dlouhých větví.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
