Hlava ke slunci, nohy v tepleO vinné révě (Vitis vinifera) platí, že musí mít svou „hlavu“ obrácenou k slunci a své „nohy“ v teple. Proto ji vysazujeme na slunné místo chráněné před větrem a do „teplé“ půdy. Pokud je na jaře chladněji, klidně vyčkáme s výsadbou až do konce května, jinak ale můžeme vysazovat již v dubnu, pokud je tento měsíc v daném roce teplejší (letos nikoli). Nejdůležitější jsou živinyVinná réva miluje jižní svahy, to ví každý vinař, ale také roviny chráněné před větry, závětrné kouty a pergoly. A dle naší zkušenosti jak vidno i skleníky. Ohromnou výhodou vinné révy je nenáročnost na zálivku, jelikož její kořeny sahají velice hluboko. Kdyby byl náš skleník podbetonovaný, úspěchu bychom nedosáhli. Vinná réva vlastně saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy vinnou révu nemusíme, zbystřit bychom měli pouze v případě, že nám vyschne studna. O to náročnější je však vinná réva na živiny, především fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec. Prohlédněte kořeny sazenic a před výsadbou nechte jen 1 zkrácenýSazenicím je třeba při nákupu pořádně prohlédnout kořeny, ty totiž snadno zasychají. Nejlepší je přesvědčit se nožem, zda jsou kořeny bílé a ne hnědé až černé, čili uschlé. Jednoduše kousek kořínku odřízneme. Důkazem hluboko sahajících, teplomilných kořenů vinné révy je již hloubka výsadby, která činí cca 40 cm. Při výsadbě je dobré zahrnout kořeny kvalitním kompostem, který zaručí první dávku potřebných živin. Vinná réva vyžaduje teplou a dobře propustnou půdu bohatou na živin a vzhledem k délce kořenů jsou též důležité horniny v podloží. Rostlinu musíme před výsadbou upravit, zkrátíme jí hlavní kořen na cca 10 cm a ostatní kořeny odstraníme zcela. Ihned po výsadbě pak rostlinu zastřihneme i nad zemí. Sazenici vysadíme tak, aby místo pro štěpování vinné révy bylo nad zemí cca 2 až 3 cm. Do poloviny výšky sazenice nahrneme zeminu, přišlápneme a rostlinu pořádně zalijeme. Zdola připravíme hrůbek, kterým překryjeme roub o cca 10 cm. Jakmile réva vyraší, hrůbek opět opatrně rozhrneme. Z vyrašených letorostů vždy necháme jen 2 silnější a zbylé vylomíme, přičemž oba letorosty vyvazujeme k opoře a samotný keř pevně přivážeme k železnému či dřevěnému kolíku. Při jeho zatloukání dáme pozor, abychom se netrefili do kořene. Plodící i okrasná liánaVinná réva je opravdu rychle rostoucí popínavou rostlinou, která nejenže plodí, ale také v zahradě pěkně vypadá. Révu proto vedeme tak, aby v zahradě fungovala i jako rostlina okrasná. Z letorostů se postupně rozrostou výhony dlouhé až 7 metrů, proto můžeme vinnou révou například zakrývat ploty, zdi. Pokud chceme pěstovat vyloženě okrasnou odrůdu, můžeme počítat i s nižšími nároky na slunce, mírný stín v tomto případě není na škodu. Bohatě plodící vinná réva však potřebuje sluníčka co nejvíce. Ošetřujeme starší rostlinyPokud již v zahradě vinnou révu vysazenu máme, musíme během dubna dokončit řez. Při řezu ještě nesmí rašit a jít do mízy. Na konci dubna je již obvykle pozdě, rostlina po řezu roní mízu a vysiluje se, což se v daném roce projeví i na úrodě. Řez provádíme na záložní čípek se dvěma očky – jako první počítáme nejspodnější očko na větevním kroužku. Na konci dubna rozhrneme růvky a když se pupeny dostanou do fáze takzvaného „myšího ouška,“ ošetříme révu postřikem proti kadeřavosti, jde o její nejčastější chorobu (např. postřik Sulka, ale je jich celá řada). Postřik provádíme za teploty vyšší jak 15 oC a za slunného dne, jelikož postřik sníží krátkodobě mrazuvzdornost rostliny. Například letos nebylo s výjimkou nejteplejších oblastí ČR v dubnu postřik dosud možné provádět. Vinné révě po celý rok opakovaně kypříme půdu a odstraňujeme plevel. O to více, pokud jde o rok výsadby a první rok po výsadbě. Jde o nejčastější práci i ve starších vinicích.Jakou vybrat odrůdu?Výběr odrůdy je již čistě na nás. Měli bychom však vědět, že každé odrůdě vyhovují konkrétní podmínky. Například na jižní svahy se hodí třeba Ryzlinky (rýnský, vlašský) a Frankovka, na východní a západní stanoviště polorané odrůdy (Müller Thurgau, Pálava, Vavřinecké, Burgundské šedé, …), mrazům dovede odolat třeba André. Pokud však chceme pěstovat hrozny pro přímý konzum, je třeba vybrat „stolní odrůdu,“ například Chrupku, Veltlínské, Irsai Oliver, Čabaňská perla, … Z okrasných odrůd je nejznámější réva pobřežní (Vitis riparia), která má dlouhé srdčité listy a vonné květy, známá je též réva Coignetové, která má oblé réví a rzivé plstnaté letorosty. Něco z taxonomie rostlinyRéva vinná (Vitis vinifera) je rostlina z čeledi révovitých. Někdy se jí též říká evropská réva a ušlechtilá réva. Původní volně rostoucí réva lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje značnou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. A právě díky jejím heterozygótním vlastnostem mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (Vitis vinifera subsp. Vinifera) – samovolným křížením i šlechtěním. Nejznámějšími odrůdami v ČR jsou Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené a Veltlínské červené rané.Vinná réva je popínavá dřevnatá liána, která se pne po oporách. Ve volné přírodě dosahuje dokonce až do výška 30 m, což de facto odpovídá i možnostem kořenů vinné révy. Kulturní odrůdy na vinicích dosahují výšky až 4 m a průměru kmene do 50 cm. Listy má vinná réva v zásadě okrouhlé, se třemi až pěti laloky a o průměru do 15 cm. Oproti kmenům se světle hnědou borkou jsou letorosty sytější (žlutohnědé nebo červenohnědé). Květy má vinná réva žlutozelené, tvořící bohaté laty. Kulturní odrůdy jsou jednodomé (proto též stačí v zahradě i jediná rostlina), plody vinné révy jsou bobule (kulovité, vejčité a nebo zaobleně válcovité) o průměru 0,4 až 1,5 cm a délce až 2,5 cm, divoké odrůdy mají bobule drobnější. Barvy bobulí jsou rozmanité (od zelené, zelenožluté, žluté po růžovou, červenou až tmavofialovou). Kořeny dosahují běžné délky více jak 10 m i na skalnatém podloží, ovšem velmi staré rostliny je mají mnohem delší. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady,cz, wikipedia.org, shutterstock.com
