Banánovník je bylina, nikoli dřevinaBanánovník sice připomíná strom, ale je vytrvalou bylinou, nikoli dřevinou. Kmenem banánovníku je pouze stonek složený z listových pochev, přičemž na konci tohoto nepravého kmene najdeme velké, dekorativní listy. Květ a plodV bytech a na terasách se dočkáme květů a plodů jen výjimečně, jelikož banánovníky vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost. Navíc jde o zakrslé hybridy s nízkou schopností plodit. Jestliže však banánovníku zajistíme vhodné podmínky, poprvé nám vykvete po dvou až třech letech, přičemž plody můžeme sklízet za 3 až 4 měsíce. Předpokladem je však nejen teplo, ale právě i výše zmíněná vysoká vzdušná vlhkost. Ideální je proto letnění ve skleníku a časté rosení.AntidepresivumVětšina z nás konzumuje banány coby chutné plody exotiky, ovšem málokdo ví, že obsahují tryptofan, což je látka, která působí jako vynikající antidepresivum. Banány jsou tedy ideální pro duševně pracující, ale i pro lidi se sklony k depresi. Jeden či dva banány nám prostě zlepší náladu a pomohou usnout. Výsadba, zálivka a hnojeníBanánovník vysazujeme do směsi kompostu, písku a rašeliny o neutrálním pH. Zcela specifické jsou nároky banánovníku na zálivku. Podle velikosti rostliny zaléváme 2 až 3 krát týdně, přičemž nikdy nesmíme substrát přemokřit. Přemokření je rovnítkem zahnívání kořenů banánovníku. Hnojení banánovníku prospívá jednou týdně hnojivem s vysokým obsahem dusíku a draslíku. Přes zimu banánovník nehnojíme a též omezíme zálivku. V sezóně banánovníky špatně snáší suchý úpal, proto je důležité rosení.Přesazování a odnožePřesazovat je třeba banánovník klidně i jen jednou za 5 let, ovšem za předpokladu, že jsme předtím zvolili nádobu o objemu alespoň 10 litrů. Především totiž velikost nádoby (čili množství substrátu a bohatost kořenového systému rostliny) zásadně ovlivňuje kvetení a sklizeň. Dospělá rostlina by pak měla mít nádobu o objemu alespoň 40 litrů. Čili připravte se na to, že váš banánovník nebude v dospělosti žádný drobeček, byť máte zakrslou odrůdu. A jelikož nadzemní část banánovníku po oplodnění uhyne, oddělujeme z oddenku mladé rostliny a ty pěstujeme v nových nádobách s novým substrátem. Řez na mateřské rostlině a na odnoži je třeba zasypat dřevěným uhlím. Odnože pouze rosíme, nezaléváme. Mrazuvzdorné banánovníkyCo jsme v úvodu řekli o běžném banánovníku, že jej do deseti minut poškodí již teploty okolo nuly, to neplatí o odrůdě Musa basjoo (někdy též Musa japonica). Ta nevymrzá a bez potíží přečká i středoevropskou zimu, přičemž každý rok vyroste v sezóně do značných rozměrů. Musa basjoo dobře snáší teploty až -10 oC. Tato trvalka je typická kořenovými výmladky a štíhlými, nepravými kmeny. V mládí jsou zelené, později usychají a získávají vzhled papíru. Musa basjoo nám v zahradě vyroste až do tří metrů výšky, má podlouhle kopinaté listy svěží zelené barvy. Jelikož jsou listy jemné a snadno se potrhají, volíme pro banánovník závětrné stanoviště, ovšem slunné či polostinné. Půdu vyžaduje dobře propustnou, ideálně písčitou. Pokud jej chceme pěstovat v mobilní nádobě, musí být přes zimu zvenčí dobře izolována. A přezimující část rostliny zahrneme shora mulčí.V létě nám tento banánovník vytvoří klasy s krémově žlutými květy. A právě z nich nám dozrají cca 6 cm dlouhé plody. Vypadají velmi pěkně, ale bohužel nejsou jedlé. Na podzim pak vrchní část banánovníku vždy odumře, ovšem na jaře pak vždy zase vyraší ze země. Před zimou je dobré zakrýt přezimující část banánovníku listím či chvojím a též je dobré se modlit, aby napadlo dost sněhu –výborného tepelného izolantu. Letošní mrazy, které klesly až na -25 oC by i tento banánovník zahubily. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
