Vliv pokojové teploty na pokojové rostlinySuchý vzduch a teplo ve skutečnosti snese v době vegetačního klidu jen málo druhů pokojových rostlin. A právě tyto problémy s sebou přináší centrální vytápění. Navíc platí, že jsou požadavky na teplo u různých druhů pokojových rostlin různé a s tím se pojí potencionální potíže. Přitom vyžaduje většina pokojovek i v době vegetačního klidu dostatek světla a právě toho se jim v zimě dostává nejméně. Ideální je tedy jejich umístění u okna či na vnitřním okenním parapetu. Ovšem – kde jsou umístěné radiátory? Nejčastěji pod okny! Navíc je i v zimě třeba okny větrat, pak ale mrazivý vzduch osahává právě i pokojovky a ty na to reagují velice citlivě. Pokud třeba otevřete okno v zimě třeba na fíkus, jeho listy zežloutnou a opadají. Rostliny, které umístíme přímo nad radiátorem, však především trpí kromě nadměrného tepla i nedostatkem vzdušné vlhkosti. Jejich listy pak hnědou až do stavu, kdy uschne celá rostlina. Jako ideální se z tohoto hlediska jeví nízkoteplotní podlahové vytápění a výměna vzduchu v místnosti spojená s rekuperací tepla. Pozor též na značné kolísání teplot, které pokojových rostlinám také vadí. Jak si pokojové rostliny řeknou o naši pozornostPokud listy pokojovek žloutnou, vadnou a opadávají a je příliš přemokřená zemina, znamená to, že přeháníme zálivku. Vždy bychom navíc měli vědět, jak rostliny zalévat, zda přímo shora, nebo raději do misky. Pokud je zálivka naopak nedostatečná, listy rostlin se chovají stejně jako v případě přemokření, byť je zemina suchá. Když je na rostliny příliš chladno, jejich listy vadnou a opadávají, když je příliš sucho a teplo, listy hnědnou a usychají. Když má rostlina nedostatek živin, listy žloutnou a opadávají zdola, případně jsou hnědožluté a nebo světle zelené. Navíc se stáčejí okraje listů, mohou též kadeřavět a květy jsou malé a nedostatečně vybarvené (bledé). Když má rostlina málo světla, její listy jsou měkké, slabé a světlé, lodyhy zesláblé a vytáhlé a rostlině opadávají poupata i listy. Při nadměrném množství světla (především v létě) jsou listy rostlin žluto hnědé a objevují se na nich vyloženě spálená hnědá místa (nejčastěji kruhového tvaru). Vypadá to, jako byste do rostlin vypalovali otvory čočkou. Které pokojovky jsou nejodolnější?V odolnosti jasně vede u nás poměrně neznámá Murraya paniculata, které nevadí právě zimní ústřední vytápění a také některé druhy pryšců. Vybrat si též můžete tlustici (Crassula), tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata), šplhavník (Scindapsus), voděnku (Tradescantia), fíkus (Ficus), dracenu (Draceana), monsteru (Monstera deliciosa), pandán (Pandanus), zelenec (Chlorophytum), orchidej kůrovec (Phalaenopsis), difenbachii (Dieffenbachia), syngonium (Syngonium) a třeba lopatkovec (Spathiphyllum). V každém případě si ale u každého druhu rostliny přečtěte vše o nárocích na pěstování a podle toho rostlině určete stanoviště v bytě a starejte se o ni. Ideální je pro pokojové rostliny zimní zahradaZimní zahrada je ideální pro většinu pokojových rostlin. Ovšem po zimě si zde musíme dát pozor na ostré slunce a letní přehřívání zimní zahrady. Na léto prostě musí některé rostliny ze zimní zahrady naopak pryč. Mnoho druhů pokojových rostlin pochází ze subtropů a právě tyto druhy vyžadují v zimě (v době vegetačního klidu) většinou nižší teploty. Vyloženě smrtící jsou vytopené a přetopené byty pro citrusy, bramboříky, azalky a třeba také kamélie. Jejich listy a květy hnědnout a opadávají. Proto tyto rostliny vyloženě musíme v zimě uložit na chladnější místa – do chodby, méně vytápěné ložnice, nebo právě do zimní zahrady. A v létě jim naopak větráme, protože přehřívání nesnesou ani v tomto období. Denní světlo, vzduch a vodaVětšina pokojovek miluje dostatek denního světla, ovšem nesnáší silné přímé sluneční záření, hlavně to polední v létě. Přitom též milují poudění vzduchu, který není suchý, vyloženě rostlinám ublížíte, když je uzavřete do pokoje, který nevyužíváte. Na radiátory navíc raději umístěte zvlhčovače či mokré prádlo určené k usušení. U každé pokojovky bychom měli znát její potřebu zálivky. Platí, že většina rostlin snese sušší období poměrně bobře (když třeba zapomeneme, nebo odjedeme), ale naopak hynou při nadměrném zalévání. Držte se proto pravidla, že je lepší zalévat méně než nadměrně. Jestliže se vám podaří některou rostlinu přemokřit, nechte ji vyschnout přirozeně ve vzdušné místnosti, nepřenášejte ji k intenzivnímu zdroji tepla či na přímé slunce. Nemá též smysl zalévat často a málo, pokojovky naopak milují pořádnou zálivku střídanou sušším obdobím. V tuto dobu se totiž do půdy dostane vzduch a kořeny rostlin mohou dýchat. Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
