Výsadba mladého stromku je nejnáročnější na přípravu. Ta se nesmí v žádném případě zanedbat, protože stromek pak bude na daném místě po celý svůj život.Vysazované rostliny dělíme na tři druhy i podle termínu výsadby. První skupinou jsou dřeviny prostokořenné. Jejich kořenová soustava je bez kořenového balu a je zbavena veškerého substrátu. Tuto skupinu vysazujeme pouze v období vegetačního klidu – na podzim od opadu listů až do zámrazu a na jaře až do rašení (v mrazivých dnech nevysazujeme, protože hrozí vymrznutí kořenové soustavy). Takto upravené dřeviny jsou většinou listnaté stromy. Druhou skupinou jsou dřeviny s kořenovým balem. Tyto rostliny mají okolo kořenů substrát a vnější obal, který chrání proti vysychání. Nejčastěji používaný vnější obal je z jutoviny nebo síťoviny. Výhodou takto upravených dřevin je fakt, že lépe zakořeňují, protože nepoznají přesazení. Tuto skupinu vysazujeme v období vegetačního klidu – na podzim a v předjaří. Takto nabízené dřeviny jsou většinou jehličnany a teplomilnější druhy keřů (např. Fuksia, Hibiscus, Hydrangea, Magnolia). Třetí skupinou jsou dřeviny v nádobách nebo kontejnerech. Takto pěstované dřeviny jsou nejčastější a nejrozšířenější. Mají mnoho výhod. Nemusíme je vysazovat okamžitě, ale až několik týdnů po zakoupení. Pokud je budeme zavlažovat, tak nehrozí poškození. Výsadbu můžeme provádět v průběhu celého roku. Příprava stanoviště před vlastní výsadbou napomáhá půdě se usadit. Mnohdy se stane, že stromek vysadíte, a po týdnu výška půdy klesne a odhalí kořenovou soustavu. V místě výsadby odstraníme všechny rostliny (omezíme tak konkurenci o vodu a živiny). Většina rostlin vyžaduje půdní reakci v rozmezí od 4,5 – 6 pH, u vápnomilných rostlin upravujeme půdu dolomitickým vápencem a u vápnostřežných vrchovištní rašelinou. Hloubka výsadby se odvíjí od hloubky, ve které byly rostliny zasazeny ve školce. To poznáme od světlejšího zbarvení kmínku. Hloubení jam provádíme buď mechanizovaně, nebo ručně. Jamka musí být 2,5 – 4 krát větší než kořenový bal rostliny podle toho, jeli prostokořenná, kontejnerovaná nebo s kořenovým balem. Vykopanou část zeminy smísíme s organickou hmotou (kompost), nebo s rozpustným minerálním hnojivem. U prostokořenných stromků nejprve odstraníme všechny odumřelé a poškozené kořeny, podpoříme tím i rozvětvení kořenů. Po umístění rostliny do jámy zasypáváme kořeny zeminou, opatrně jí potřásáme nahoru a dolů, aby zemina prostoupila celou kořenovou soustavou a dostala se ke všem kořenům. Zeminu postupně lehce přitlačujeme přišlápnutím. Kontejnerované stromky nejprve opatrně vybereme z nádoby. Pokud je velmi rozvětvená kořenová soustava, nezbude nám nic jiného než nádobu opatrně rozřezat. Znovu odstraníme poškozené kořeny. Dbáme na hloubku výsadby. Jámu zaplníme zeminou a lehce utlačíme. Podobná výsadba jako u kontejnerovaných dřevin je i u dřevin s kořenovým balem. Tyto rostliny se nejprve umístí do jámy a až poté se opatrně odstraní vnější jutový obal. Fixace rostliny Vyšší druhy zajistíme 1 – 3 kůly zatlučenými mimo kořenovou část, výška by měla dosahovat alespoň 10 cm pod korunku. Úvazek volíme nejprve volnější a po usednutí půdy uvážeme pevněji. Důležité je umístění kůlů. Většinou je orientujeme severozápadním nebo jižním či jihozápadním směrem. U silnice vysazujeme kůly směrem k vozovce. Řez a ošetřování po výsadbě Ihned po výsadbě řádně zavlažíme. Dostatek vody je důležitý pro proniknutí až do spodní vrstvy kořenové soustavy. Místo kolem dřeviny pokryjeme mulčem, která přispívá k udržení vláhy v létě a v zimě brání promrzání. U všech listnáčů bez kořenového balu je důležitý řez, všechny výhony zkracujeme o 1 – 2 třetiny. U kontejnerovaných rostlin řezem lehce upravujeme nadzemní část, aby vynikla rovnováha mezi kořenovým systémem a nadzemní částí.
