1. Jak postupovat, když mám na střeše sníh a bojím se, že mi pokřiví okapy? Pokud to je již v této fázi, lze pouze očekávat, že se tomu tak nestane, případně sníh ze střechy odstranit. Jakákoli opatření, která by zabránila deformaci podokapních žlabů vlivem sjíždějícího sněhu je zapotřebí provést dřív než se sníh na střeše objeví, nejlépe již v průběhu realizace stavby. Pokud nechceme, aby sníh ze střechy sjížděl ať už kvůli bezpečnému pohybu osob nebo z důvodu poničení podokapních žlabu, je nutné střechu zabezpečit pomocí sněhový zábran nejčastěji se používají sněhové zábrany trubkové, které se dle sněhové oblasti, sklonu střechy, a délky krovu rozmístí v jedné a více řadách po obvodu střechy. Pokud nám sjíždějící sníh nevadí, a potřebujeme pouze zabránit poničení podokapních žlabů, lze použít systém zpevňujících úchytů žlabů STAG, které celý okap zpevní. Takové řešení nabízí okapový systém Lindab Rainline. Dalším řešením je zapuštění okapového systému pod úroveň dráhy sjíždějícího sněhu, což lze provést pouze v některých případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech, pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém Lindab Rainline který lze díky technologii stavebnicového systému snadno sestavit i demontovat. V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran například z řady Lindab Protectline nebo Safety. 2. Jak z okapů dostat led, aby nepřetékaly? Již při montáži okapového systému je nutné dbát na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže než je hrana zadní. Pokud nám v takto provedeném okapu zamrzne voda, tak při následném tání poteče směrem od fasády a zabráníme tak škodám, které by vznikly promáčením stěn. 3. Dá se nějak preventivně připravit na to, aby poškození okapů sněhem nehrozilo? Jaké prostředky existují a kolik za ně zaplatíme?Řešením je umístit žlaby i svody hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Tato technologie montování se běžně využívá na horách, nelze ji však uplatnit zdaleka ve všech případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech, pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém Lindab Rainline který lze díky technologii stavebnicového systému snadno a opakovaně sestavit i demontovat. V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran. Kompletní systém 2 tyčových protisněhových zábran na 6 m vyjde zhruba na 7.000 Kč Lindab Protectline nebo méně než 4500 Kč řada Lindab Safety. Další možností je rozmrazovací systém. 4. Jsou například nějaké další problémy, které mohou s okapy či jinými střešními prvky v zimě nastat? Mezi dalšími problémy které se mohou vyskytnout a které souvisí se zamrznutím vody v okapovém systému, je prasknutí svodové roury. Svodová roura praskne vlivem rozpínajícího se ledu a to většinou místě kde spojená (tzv. falc). Pro je vhodné osadit svodové roury falcem směrem od fasády, tak aby při následném tání sněhu, nedocházelo k zatékání na fasádu v místě porušeného svodu.Zdroj: www.lindab.cz, www.lindabstrechy.cz MAPA SNĚHOVÝCH OBLASTÍ V ČRTato mapa sněhových oblastí je přílohou ČSN EN 1991-1-3/Z1, která určuje normové zatížení stavby sněhem. Většina ČR se nachází v 1-4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7-2,0 kPa. V 8. oblasti určuje zatížení sněhem příslušný Hydrometeorologický ústav.* Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. Zatížení dle ČSN 730035/Z3 (11/2006) ČSN EN 1991-1-3/Z1 (11/2006) Při výpočtu únostnosti střechy je charakteristická hodnota upravena na návrhovou hodnotu v závislosti na tvaru a sklonu střechy, výšce budovy, expozice budovy v terénu. Návrhovou hodnotu při výpočtu ovlivní také materiálové (bezpečnostní koeficienty).
