Ještě před dvěma měsíci něco nemyslitelného, zemní plyn byl prezentován jako jedno z ekologičtějších řešení vytápění a byl podporován. Dnes je tento zdroj tepla na indexu a nutno říci, že zcela logicky. Jakékoli dotace na plynové kotle končí! Kvůli opodstatněné snaze posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska. Plynové kotle byly dosud podporovány dvěma dotačními programy: Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace. Existují zde pouze 2 výjimky. Z programu Nová zelená úsporám budou podpořeny pouze kotle instalované či uhrazené do 30. 4. 2022 za předpokladu, že do tohoto data žadatel podá žádost o podporu. A v rámci kotlíkových dotací můžeme počítat s podporou pouze u kotlů vyměněných a nebo závazně objednaných do 30. 4. 2022. Žádost však můžeme podat dodatečně podle toho, jak budou kraje vypisovat výzvy. Jinak Ministerstvo životního prostředí ruší jakoukoli podporu plynových kondenzačních kotlů. Je ale s podivem, že nebude jakkoli podporováno ani vytápění a ohřev vody propan-butanem (LPG), resp. propanem v neplynofikovaných lokalitách. LPG totiž není primárně závislé na Rusku a právě v souvislosti s odstávkou starých kotlů proto jeho význam roste. Dodavatelé nahrazují veškeré dodávky LPG z Ruska a někteří to již do důsledku učinili. Jestliže tedy chceme omezovat zdroje energie závislé na Rusku, měli by být podporovány ty, které na Rusku závislé nejsou a nebo nemusí být a to velmi rychle. Aktuálně však není vůbec rozlišováno, jaký plyn chce uživatel v kotli spalovat a odkud tento plyn pochází. Dokonce platí, že moderní plynové kondenzační kotle se stále častěji využívají právě ke spalování LPG (zkapalněných ropných plynů, nejčastěji čistého propanu, které jsou čerpány z cisteren do zásobníků). Stačí v kotli pouze předělat trysky, aby bylo možné spalovat jiný druh plynu. LPG je proto vhodnou alternativou zemního plynu obzvláště v lokalitách, které nejsou plynofikované. A s aktuálním rizikem nedostatku zemního plynu a zavření „kohoutků“ z Ruska nabývá LPG na významu ještě více. Navíc je například právě čistý propan nejlevnějším plynem a propan-butanové bomby používá k vaření dosud mnoho lidí a to nejen třeba v rekreačních chatách, ale i na vsích ve starých chalupách, v kempech apod. Kromě ekologického hlediska pak platí, že vytápění zkapalněnými ropnými plyny (LPG) může být vhodným řešením například právě pro starší a na spotřeby energií náročnější domy včetně domů bytových. V jejich případě totiž není často vůbec vhodné (a ekonomické, někdy ani možné) využít alternativní zdroje jako jsou tepelná čerpadla či solárně termické systémy. V případě LPG se přitom mohou dodavatelé odstřihnout od ruských dodávek prakticky okamžitě. Evropské terminály umožňují importovat propan vlastně odkudkoli, z mnoha zemí (od USA až po Katar, vlastně lze propan koupit od kohokoli, kdo rafinuje ropu). A propan-butan je získáván při rafinaci ropy i v naší zemi, přičemž je rafinerie v Kralupech napojena na ropovod Ingolstadt, který nemá zdroj ropy v Rusku. Právě ropovodem z německého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou (slavnostně zahájen 25. března 1996) se Česko odpoutalo od dosavadní závislosti na jediném zdroji ropy z Ruska, ropovodu Družba, jímž na území tehdejší ČSSR poprvé přitekla ropa v roce 1962. Statistiky navíc říkají, že polovina domácností, které přešly na LPG, vytápěla předtím uhlím. Je vidět, že je stále co řešit, ladit, domýšlet, a že je třeba lobovat v dobrém slova smyslu.Zdroj: primagas.cz, mzp.cz, wikipedia.org
