Vlastně se ukázalo, že se v případě klíšťat (klíště obecné - Ixodes ricinus) a ochrany před nimi vůbec nechováme racionálně. Zdravotní rizika máme spojena především s návštěvami přírody, především lesů a luk. Jsme k tomu dokonce i nabádáni. Kdo jde například na houby, nastříká se repelentem a po návratu se vysvleče, osprchuje a zkontroluje, zda si domů nějaké klíště nepřinesl. Jenže se ukázalo, že s klíšťaty se můžeme častěji setkat v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Bohužel. Ve městech s vysokou frekvencí pohybu lidí nás vůbec nenapadne, že právě zde pro nás klíšťata představují nejvyšší riziko. A co víc, klíšťata přebývající v městské zeleni jsou vysoce infikovaná. Silně infikovaná klíšťata jsou například pozorována v pražských lesoparcích již posledních deset let. Parazitologové z Biologického centra AV ČR proto ve spolupráci s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava sbírali klíšťata v parcích každého krajského města v ČR, načež zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní jsou k dispozici vyhodnocené výsledky za loňskou sezonu a právě z nich vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než klíšťata žijící v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu, v některých parcích šlo dokonce až o více jak 30 % klíšťat. Celkem bylo v prvních osmi měsících projektu nashromážděno více jak tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Tato klíšťata byla testována na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. A téměř polovina klíšťat (přesně 44 %) byla infikována alespoň jednou z nich. Nejčastěji přitom vědci nacházeli právě bakterie způsobující lymeskou borreliózu (v průměru 26 % klíšťat, někde i více jak 30 %). Projekt, který se infekčností městských klíšťat zabývá, byl zjednodušeně nazván „Klíšťata ve městě“, vytvořeny byly k projektu i webové stránky s vyčerpávajícími informacemi a také výzvou pro veřejnost se zapojit do monitorování městských klíšťat. Projekt odstartoval loni a trvat má ještě další 3 roky. Veřejnost nyní bude moci nahlašovat výskyt klíšťat a nahrávat i jejich fotografie právě prostřednictvím webového portálu. Možné je též si zobrazit mapu sběru klíšťat. Aplikace pro veřejnost sice ještě není dokončena, ale vědci prosí o pomoc s jejím vývojem. Jednoduše tak, že již nyní může kdokoli nahrát fotku klíštěte na webové stránky. Odborníci tak získají zapojením veřejnosti důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích se člověk s klíšťaty setkává nejčastěji. Odborníci se také snaží identifikovat podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří. Na základě toho pak plánují navrhnout postupy, jak rizika infekcí minimalizovat. Průběžně jsou klíšťata sledována po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích, tedy krajských městech, kde sídlí na projektu se účastnící instituce. Nárazově jsou jednou za sezónu sbírána klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR.Vědci dokonce zaznamenali výrazný rozdíl mezi jednotlivými parky a jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech bylo nalezeno od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních a bylo zjištěno, že nejvíce se klíšťata vyskytují v méně udržovaných částech parků. Na pravidelně sekaných trávnících byla klíšťata nalézána jen ojediněle. V průměru bylo nalezeno ve všech krajských městech 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než jaké množství klíšťat se běžně vyskytuje v lesích. Dokonce byla v městech nalézána ojedinělá aktivní klíšťata i v teplejších zimních dnech (prosinec, leden a únor). V laboratořích byla posbíraná klíšťata testována pomocí metody PCR na přítomnost bakterií, které způsobují onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřili i na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (Borrelia myiamotoi), původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.). Dále vědci varují, že ačkoli není dosud možné očkování proti lymeské borrelióze, určitě bychom neměli zapomínat na očkování proti nebezpečné klíšťové encefalitidě. V případě rizika lymeské borreliózy je pak důležité rychlé odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy.Projekt nazvaný „Klíšťaty přenášené bakteriální nákazy v urbánních oblastech - kde číhá skutečné riziko infekce?“ je financován z Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu Ministerstva zdravotnictví ČR.Zdroj: avcr.cz, klistatavemeste.vsb.cz, novinky.cz
