Současný celosvětový objem trhu s dřevními peletami je asi 20 milionů tun za rok. Do roku 2020 se předpokládá jeho nárůst až na 46 mil. t/r, což představuje celkovou tržní hodnotu okolo 8 miliard USD (pro ceny v roce 2010). Využívání pelet je v současné době v mnoha částech světa z velké části řízeno politickými rozhodnutími, resp. dotačními pobídkami, a tento stav se očekává i pro další roky. Je zde proto určitá míra nejistoty vzhledem k nepředvídatelným skutečnostem navázaným na politická rozhodnutí a koncepce. Rostoucí vliv ceny fosilních paliv bude hrát v budoucnu také významnou roli.Západní Evropa bude i nadále nejvýznamnější oblastí vzhledem ke spotřebě pelet (14 mil. t/r). Velikost růstu spotřeby bude v západní Evropě m.j. určována stupněm produkce výroby elektřiny v zemích Beneluxu, v Dánsku a ve Velké Británii. Kromě toho se předpovídá pokračující růst trhů s rezidenčním a komerčním vytápěním ve Skandinávii a dalších částech Evropy. Další růst je předurčen velkým rozdílem mezi tím, na čem je v současné době založena výroba energie z lesní biomasy a tím, co je uvedeno v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje energie (NREAP) každého státu (výchozí podíl energie z dendromasy je 230 TWh). Je to dáno především rozdílnými cíli, které vycházejí z podílu pelet na výrobě obnovitelné energie a které má každý stát ve vlastním NREAP definovány. V Severní Americe na rozdíl od Evropy vychází předpoklad hlavního růstu z posílení trhu s rezidenčním vytápěním, které je z velké části podporováno rostoucí cenou topného oleje ve srovnání s cenou pelet. Mírný nárůst je také předpovídán v průmyslové energetice, ale zde se předpokládá jen velmi malý význam pro státní pobídky, které by jinak mohly výrazně zvýšit objem využívání pelet.Čína se objevila na scéně jako významný budoucí spotřebitel a výrobce pelet s velkým množstvím projektů na výstavbu závodů na výrobu pelet. Zabezpečení požadavku dostupnosti většiny potřebných vstupních surovin pro výrobu pelet se předpokládá především z produkce čínského zemědělství a zpracováním zemědělských zbytků jako jsou rýžové slupky. Neočekává se proto, že bude mít Čína zásadní vliv na mezinárodní obchodní toky. Samotná Čína očekává, že bude v roce 2020 vytvářet přes 20% poptávky ve světě ve srovnání se zanedbatelným poptávaným množství v současné době. Při mapovém zobrazení tak představuje Čína významný trh s peletami, který však výrazně neovlivňuje mezikontinentální obchod. Mezinárodní obchod, resp. mezikontinentální obchod s peletami činil v roce 2010 přibližně 2 miliony tun pelet (včetně obchodů mezi východní a západní Evropou) a téměř většina z tohoto množství se odehrála mezi Severní Amerikou a západní Evropou. Relativně malý podíl mezikontinentálního obchodu se přestěhoval ze Severní Ameriky do Asie, z Kanady do USA a z východní do západní Evropy. Očekává se, že objem těchto stávajících toků bude narůstat současně s rozvojem obchodních toků z Jižní Ameriky a Ruska do západní Evropy, stejně jako z Austrálie a Oceánie do Japonska a Koreje. Celkový mezinárodní obchod by mohl dosáhnout v roce 2020 přes 18 mil. tun pelet nebo přibližně 40 % celkové produkce. Za účelem podpory mezinárodního obchodu s peletami a dalšími ekopalivy byla v regionech s vysokou dostupností biomasy stavěna stále větší zařízení na výrobu pelet. Jedny z takovýchto prvních zařízení byly spuštěny na západě Kanady za účelem využití dobré dostupnosti dřevní biomasy z Mountain Pine Beetle. Další podniky následovaly na jihovýchodě USA a byly určeny ke zpracování méně kvalitního dřeva a lesních zbytků. Podobné projekty se zrodily také v Austrálii pro využití biomasy ze zbytků z plantáží eukalyptu. Teprve v nedávné době bylo v Rusku dokončeno největší zařízení na výrobu pelet na světě a další podniky v různém stádiu vývoje se nacházejí ve východní Evropě a v Jižní Americe. Velká část produkce těchto podniků je určena především k uspokojení rostoucí poptávky západní Evropy, ale je pravděpodobné, že tyto kapacity budou v relativně blízké budoucnosti směřovány také pro pokrytí poptávky severovýchodní Asie.Výrobci v regionech s nízkými náklady (vzhledem k pracovní síle, nákladům na energie, apod.) na rozvíjejících se trzích se mohou stát velkou konkurencí pro severoamerické výrobce pelet, kteří se již nyní pohybují v kategoriích nízkých ziskových marží. Je pravděpodobně, že tlak nabídky pochází z jihoamerických podniků, které mají výhody plynoucí z vyšší dostupnosti surovin a druhá část plyne od východoevropských výrobců pelet, kteří mají mnohem nižší dopravní náklady. Nárůst poptávky bude i nadále přicházet ze západní Evropy, ale očekává se, že se v blízké budoucnosti přihlásí se svými požadavky také Japonsko a Korea. Poptávka Japonska a Koreje bude nejspíše uspokojována podniky ze západního pobřeží Severní Ameriky, z Austrálie a Oceánie. Afrika se také může zapojit do evropského trhu s peletami, ale hlavní rozvoj tohoto odvětví v Africe se pravděpodobně bude odehrávat až po roce 2020, tedy v těžko predikovatelné budoucnosti.Na opačné straně těchto mezinárodních trhů a velkovýroben pelet jsou domácí regionální trhy, které jsou velmi roztříštěny ve většině oblastní světa. Menší podniky svým počtem výrazně převyšují podniky s větší kapacitou. Malé podniky využívají zbytků z pil nacházejících se v jejich okolí, nebo jsou integrovány přímo s pilou. Avšak vzhledem k velmi častým výkyvům v poptávce dřevních produktů a v dodávkách řeziva pro stavebnictví a na jiné trhy, neběží často mnohá z těchto zařízení na výrobu pelet na plnou kapacitu své výroby. Tato situace byla velmi častá především během hospodářského poklesu v předchozích dvou letech. V některých regionech tento stav trvá doposud. Výroba všech dřevních produktů se snížila, a proto bylo na trhu dostupné menší množství dřevních zbytků. V kontextu těchto skutečností se v letech 2008 a 2009 dostalo značné množství peletáren se zaměřením na domácí trhy do existenčních problémů a je zřejmé, že v současné době může být obtížné se v určitých regionech na trhu udržet. Technologie výroby, požadavky na kvalitu pelet, tržní prostředí i konečná cena se liší pro různé třídy pelet. Domácí trhy s peletami jsou obvykle trhy regionálními a stejná situace se očekává i nadále. Na těchto trzích se očekává průměrné zvyšování cen závislé na standardních ekonomických faktorech (inflace), nárůstů cen vstupů i zvyšujících se cen za jiné druhy energií a paliv. Na evropských trzích se i nadále bude odehrávat největší počet obchodů. Ceny průmyslových pelet v mnohém kopírují ceny komodit a nezávisí tolik na regionálních cenových fluktuacích. Tyto ceny zůstanou relativně stabilní. Předpokládá se, že velké množství dodávek přijde na trh z nových oblastí, zatímco dotační pobídky v Evropě společně s těmito dodávkami zvýší poptávku a zároveň budou působit jako jakýsi strop cen, které budou spotřebitelé pelet ochotni zaplatit.Velikost a další růst trhu s peletami je silně závislá na politické vůli EU i jednotlivých států a obecné podpoře „zelené“ energetiky a na souvisejících dotačních pobídkách. Tyto pobídky jsou v současné době obzvláště příznivé v zemích, jako je Holandsko, Dánsko, Belgie, Rakousko, Německo a Velká Británie. Kromě toho závisí poptávka na výši garantovaných výkupních cen, resp. zelených bonusů a jiných podpůrných systémů pro energii z alternativních zdrojů, které ovlivňují konkurenceschopnost tohoto paliva. To je zejména případ zemí, kde velká část poptávky pelet pochází z rezidenčního sektoru, např. v Německu a Spojených státech. Existují také určité náznaky toho, že se uživatelé průmyslových pelet začínají vymezovat oproti hlavnímu proudu, tzn. že staví svá vlastní zařízení na výrobu pelet v oblastech s vysokou dostupností biomasy, např. společnosti RWE nebo Vattenfall. To jim může zajistit lepší kontrolu nad dodavatelskými řetězci, ale dodávky samotné to nezabezpečí. Kromě toho se mnoho malých výrobců pelet začíná integrovat pro lepší kontrolu vlastní distribuce, nebo se spojují s jinými výrobci pelet, aby alespoň regionálně zvýšili svůj strategický podíl na trhu. To ukazuje na známky pozitivního zrání trhu, i když na většině trhů zatím pelety nedosáhly bodu, kdy se stávají důležitou energetickou komoditou, vzhledem k rozdílnému stupni kvality a relativně krátkodobé historii výroby. Producenti se budou ve vlastním zájmu snažit udržet ceny na co nejnižší úrovni. Proto bude i nadále nezbytné najít způsoby, jak zlepšit efektivitu a zvýšit produktivitu na stále více konkurenčním trhu s peletami. Zdroj: www.ceska-peleta.cz
