Pokud máte například v koupelně dostatek rozptýleného světla a vyšší vzdušnou vlhkost, je to místo vhodné pro parožnatku. Na koupelny bez okna, které by propouštělo přirozené denní světlo, však zapomeňte. V žádném případě pak parožnatka nesnese přímé slunce, proto se hodí přímo v blízkosti okna především na stranu severní. Nesmíme zapomenout, že ve své domovině je chráněna stínem košatých korun stromů. A takové podmínky preferuje i jako emigrantka. Rod parožnatka (Platycerium) je zastoupen osmnácti druhy a je řazen mezi kapradiny osladičovité (Polypodiaceae). Jde o druhy vesměs tropické, konkrétně pocházející z jižní Číny, Západní Indie, Malajsie, Indonésie, Filipín, Nové Guineje, Austrálie, tropické Afriky (Madagaskar, Komory, Seychelské ostrovy), Peru a Bolívie. Nejčastěji roste v teplých a vlhkých deštných lesích jakožto epifyt v korunách stromů, na kmenech a nebo případně též na skalách. Vynikající přizpůsobivost epifytickému způsobu života parožnatka dokazuje výraznou heterofylií (různolistostí), čili faktem, že disponuje dvěma druhy listů: sterilními (neplodnými) a fertilními (plodnými). Nejprve tedy vyrostou listy sterilní (tzv. trofofyly), které jsou okrouhlé, celokrajné a těsně přitisknuté k podkladu. Starší trofyly postupně usychají, na stromech však zůstávají dlouho jako hnědé. Nad nimi se stále tvoří nové listy zelené, čímž postupně vzniká miskovitý útvar, do nějž se zachytává voda, ale i ptačí exkrementy, odumřelý hmyz a zbytky rostlinných částí. Je tak zajištěna výživa i zálivka a ochrana před vysycháním a poškozením kořenů parožnatek. Fertilní (plodné) listy jsou pak vzpřímené a nebo převislé. Jsou pevné, kožovité, zelené nebo šedozelené a vidličnatě větvené v závislosti na konkrétním druhu parožnatky. Jsou opatřené hustým hvězdicovitým ochlupením, které brání silnějšímu vypařování vody. Tyto listy připomínají parohy, z čehož plyne latinské i české jméno parožnatek (Platycerium = široký roh). A rozměry mohou mít úctyhodné, dorůstají délky a šířky až 300 cm (Platycerium coronarium). Parožnatky se stejně jako jiné kapradiny rozmnožují výtrusy, někdy se tvoří i postranní výhony. Kupky výtrusnic rostou buďto na koncích listů (Platycerium bifurcatum – najznámější z parožnatek, parožnatka vidličnatá) a nebo na plochách listů hned pod jejich vidličnatým větvením (např. Platycerium grande). Kupky výtrusnic tvoří velké tmavě hnědé a nebo až černé plochy. Jakožto pokojové rostliny parožnatky vyžadují světlé až polostinné stanoviště, ale zásadně bez přímého slunečního záření. Tyto teplomilné kapradiny potřebují teploty v létě 18 až 25 °C, v zimě obvykle nikdy ne nižší jak 15 °C. Samozřejmostí je vyšší vzdušná vlhkost a zálivka přímo do „misky“ tvořené ze sterilních listů. Ideální je parožnatku zavěsit v ozdobném košíku a nebo květináči. Lze ji též vysadit třeba do dutého dřeva. Nutné je pravidelné rosení, které zvyšuje vlhkost vzduchu bezprostředně v okolí parožnatky. Pozor však, volte pouze velice jemný rozprašovač a zajistěte, aby kapky vody nezůstávaly na listech. Listy zároveň nikdy neotírejte, aby se nepoškodilo jemné ochlupení, jímž parožnatky odebírají vzdušnou vlhkost a brání se nadměrnému výparu. Vysloveně trápit se parožnatka bude v suchých bytech. Zaléváme zásadně měkkou a odstátou vodou (nejlépe dešťovkou), parožnatky je také třeba chránit před průvanem, obzvláště pak v zimě. Na chlad a chladný vzduch jsou parožnatky velice choulostivé. Běžně dobře prospívá ve vlhčích bytech parožnatka vidličnatá, ostatní druhy jsou již určené zkušeným pěstitelům a speciálním podmínkám, obvykle odpovídajícím prostředí tropických deštných lesů. Zálivka parožnatek (včetně parožnatky vidličnaté) by měla být vždy bohatá, je ale třeba nechat kořeny trochu proschnout. Zalévat můžeme tak, že jednou za týden ponoříme kořenový bal do nádoby s odstátou vodou, necháme okapat a vrátíme na původní stanoviště. Přesazování je potřebné každý druhý rok u mladších rostlin, starší rostliny již nepřesazujeme vůbec. Hnojení provádíme jednou za měsíc ideálně roztokem z kravinců. V našich podmínkách můžeme parožnatky množit pouze odnožemi, které se na rostlinách občas vytvoří. Ale pozor, odnože již musí mít vlastní kořenový systém. Platycerium bifurcatum (Parožnatka vidličnatá) pochází z Austrálie, Indonésie, Nové Kaledonie a Nové Guineje. Dosti je podobna druhu Platycerium grande, nemá ale až tak velké listy. Existují též vnitrodruhové taxony (subsp. bifurcatum/var. Bifurcatum, čili parožnatka vidličnatá pravá, která vydrží i v subtropech a snese teplotu i okolo 0 oC; subsp. Hillii, 'Mt. Lewis', 'Hula Hands' a 'Roberts'; subsp. Veitchii - má stříbřitou barvu listů, var. Willinckii. Parožnatka obrovská (Platycerium grande) – pochází z jihovýchodní Asie a severní Austrálie, oproti parožnatce vidličnaté je robustnější, dosahuje výšky několika decimetrů, listy má vzpřímené a s laločnatými okrajiParožnatka angolská (Platycerium angolense) – má nedělitelné a na krajích zvlněné fertilní listyParožnatka věncová (Platycerium coronarium) – pochází z prostoru od Myanmaru až po Filipíny, roste na stromech přisedlá na jejich kmeny, fertilní hluboce vykrojené listy mohou být dlouhé a široké až 3 metryParožnatka madagaskarská (Platycerium madagascariensis) – listy mají charakteristickou žilnatinu, preferuje chladnější prostředí Zdroj foto: Shutterstock
